Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Vormachen – Vorrathsgewölbe

394

Vormachen, v. a. napřed vdělati; einen Zaun, vdělati napřed, ſpředu plot. b) Einem, etwas, dělati něco před někým. c) einen blauen Dunſt, etwas, někomu bělmo dělati, nalhati, nadělati, namluwiti, napleſkati.

Vormähder, m. předák, přednj žnec, ſekáč.

Vormähen, v. a. napřed žjti, ſekati, ſýcy. 2) Einem, předſýcy někoho. 2) Einem, ſýcy před někým.

Vormahlen, v. a. předmalowati, namalowati. b) fig. nadělati, nalhati, namluwiti. c) před někým malowati.

Vormahlen, S. Vormahls

Vormahlig, adj. někdegſſj.

Vormahls, adv. někdy, gindy, prwé.

Vormann, m. předek; antecessor. 2) předák.

Vormaß, n. půwodnj, mjra půwodnj mjra .

Vormauer, f. přednj zeď. 2) fig. ohrada, baſſta; die Geſetze ſind eine Vormauer der Tugend, práwa gſau za baſſtu, za ohradu ctnoſti.

Vormeiſter, m. cechmiſtr, ſtarſſj.

Vormeſſen, v. a. einem etwas, před někým měřiti.

Vormittag, m. předpoledne, čas předpolednj; drey Vormittage hinter einander, tři předpoledne po ſobě; heute Vormittag, dnes před polednem.

Vormittägig, adj. předpoledný.

Vormittags, adv. před polednem.

Vormittags-, předpolednj; —Prediger, kazatel.

Vormund, m. poručnjk; die —inn, poručnice.

Vormundſchaft, f. poručnictwj, poručenſtwj.

Vormundſchaftlich, adj. poručnický.

Vormundſchafts-, poručnický; —Amt, auřad.

Vorn, adv. napřed, k předu, s předu; vorn und hinten beſchlagen, na předku y na zadku kowati; von vorn, s předu; ich komme von vorn, gdu od předu; nach vorn zu gehen, k předu gjti; vorn ſitzen, napřed ſeděti.

Vornächtig, adj. minulé, předeſſlé nocy.

Vornagel, m. rozpornjk.

Vornageln, v. a. přibiti před něco; ein Bret, prkno.

Vornahme, m. předgmenj, křticý gméno.

Vornehm, adj. přednj, wzácný; der Vornehmſte, neypředněgſſj; ein vornehmer Gaſt, wzácný, wzneſený, znamenitý hoſt; vornehm thun, po panſku ſobě weſti.

Vornehmen, v. a. před ſebe bráti, wzýti; eine Schürze, záſtěru. Jemanden, někoho. b) wydati ſe; eine Reiſe, na ceſtu. c) podniknauti; eine Arbeit, prácy, djlo. 2) v. rec. ſich, vmjniti ſobě, vmyſliti ſobě; einem zu ſchreiben, někomu pſáti.

Vornehmen, n. předſewzetj, aumyſl, vmjněnj.

Vornehmlich, adj. obzwláſſtnj; adv. obzwláſſť, zwláſſť, praecipue.

Vorpfeifen, v. a. předhwizdowati, předpiſkowati; einem, někomu hwjzdati, pjſkati.

Vorplaudern, v. a. někomu tlachati, pljſkati, natlachati, napljſkati.

Vorpoſten, m. přednj ſtráž.

Vorpredigen, v. a. někomu kázati; was, nakázati.

Vorragen, v. n. čnjti, ſtrměti, wyſkytati ſe, wynikati; fig. über andere, wynikati nad giné, přewyſſiti, předčiti giné.

Vorrang, m. předek, přednoſt; vor Jemanden haben, před někým mjti, předčiti.

Vorrath, m. záſoba, záloha; Mund und Speiſevorrath, ſſpjže; ſich mit Vorrath verſehen, záſobiti ſe.

Vorräthig, adj. záložný, w záloze; ſeyn, haben, w záloze býti, mjti.

Vorrathshaus, n. ſklad.

Vorrathsgewölbe, n. Vorrathskammer, f. ſſpižjrna, ſſpižnj ſklep, komora.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání