Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Wankelmüthig – Wärmpfanne

Wankelmüthig, adj. wrtkawý, wrtkawé myſli, wrtký, wrtohlawý; ein wankel 408 müthiger Menſch, wrtlák, wrtoduch,.. wrtohlawec; — ſeyn, wrtiti ſe, wiklati ſe, wrtkým, wrtkawým býti.

Wankelmüthigkeit, f. wrtkawoſt, wrtká myſl, wrtohlawoſt.

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.

Wanken, n. wiklánj, keywánj, drkocenj, keyklánj, klácenj, chwěnj.

Wann, adv. kdy, quando; wann wird er kommen, kdy přigde; dann und wann, někdy, druhdy, čaſem.

Wanne, f. die Futterwanne, opálka. 2) wanna, vannus; dim. das Wännchen, opálčička, wannička.

Wannen, v. a. pálati, opálati.

Wannen, adv. odkud, odkudž.

Wannenher, adv. obs. odkudž.

Wannenweher, m. poſſtolka, Falco Cenchris Lin.

Wanſt, m. pl. Wänſte, bachor. b) pandero, terbuch; ſeinen Wanſt füllen, nacpati terbuch.

Wanſtdiener, m. otrok, ſlužebnjk bachoru.

Wanze, f. ſtjnka, ſtěnice, ploſſtice.

Wanzenkraut, n. ſtěničnjk, cimicifuga Lin.

Wanzenwaſſer, n. woda pro ſtěnice.

Wanzig, adj. ſtěnicowatý, plný ſtěnic.

Wapen, n. erb, insigne.

Wapen-, erbownj; der Wapenbrief, erbownj liſt.

Wapenkunſt, f. erbownictwj, erbownj vměnj, heraldica.

Wapenſchau, f. přehljdnutj erbu.

Wapenſchneider, m. erbář.

Wapnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti.

War, imperf. od býti; ich war, n. m. byl; f. byla; n. bylo; conj. ich wäre, bylbych; ich ward, imperf. od werden, byl, byla, bylo.

Wardein, m. wardeyn.

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken , za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Wärm-, ohřiwacý; das Wärmeiſen, ohřiwacý željzko.

Wärmbad, m. teplice, teplá lázeň, wary.

Warmbier, n. teplé piwo.

Wärme, f. teplo, teploſt, teplota; des Ofens, weyhřewnoſt. 2) fig. wraucnoſt; mit aller Wärme, ſe wſſj wraucnoſtj.

Wärmen, v. a. hřjti, ohřjti; das Waſſer, die Speiſen, ſich die Füße, wodu, gjdla, ſobě nohy. 2) zahřjwati; ſich im Bette, ſe w poſteli; wollene Kleider, wlněné ſſaty. 3) zatopiti; die Stube, w kamnech.

Wärmer, m. S. Sequ.

Wärmflaſche, f. ohřiwádko.

Warmgar, adj. z tepla wydělaný (o kůži).

Wärmmeſſer, m. teploměr, thermometer.

Wärmpfanne, f. ohřiwadlo; dim. ohřiwádko.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání