Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Wehr – Weibsvolk

Wehr, f. obrana, odpor; ſich zur Wehr ſtellen, na odpor ſe poſtawiti, k zbrani ſáhnauti, brániti ſe. b) braň, zbraň; 416 ol. oružj, arma; die Wehr blößen, zbraně dobyti, ſe chopiti; mit entblößter Wehr anfahren, s dobytau branj ſe do někoho dáti. c) pazaur, pařát.

Wehr, n. gez, ſplaw.

Wehrbaum, m. záplawa.

Wehren, v. a. brániti, zabrániti; das wird dir niemand, to ti žádný nezabránj. b) hágiti, zahagowati; dem Feuer, dem Waſſer, proti ohni, proti wodě. c) přetrhowati, zamezowati; dem Müßiggange, zahálku; ſeine Wuth, geho wztekloſt. 2) v. rec. ſich, ſe; gegen den Feind, nepřjteli; ſich zu erhalten, oháněti ſe.

Wehrgehänk, n. khyňk v zbrani.

Wehrgeld, n. rus. wira.

Wehrhaft, adj. branný, zbrogný.

Wehrhaftigkeit, f. brannoſt, zbrognoſt.

Wehrlos, adj. bezbranný.

Wehrſtand, m. branný, wogenſký ſtaw, wogenſtwj.

Wehrvieh, n. kmen, kmenownj dobytek.

Wehrzahn, m. kel.

Wehtage, pl. dni ſtraſti.

Weib, n. žena, ženſká, mulier; ſich als ein Weib verkleiden, přewlecy ſe za ženſkau. 2) žena, uxor; ein Weib nehmen, oženiti ſe, za ženu wzýti, ženu pogjti; zum Weibe geben, za ženu dáti, prowdati. 3) Ein altes Weib, ſtařena, ſtařice, bába; verachtl. baba, babice, babizna; fig. eine Memme, baba; ein männliches Weib, mužice, virago (mužatka); zum alten Weibe werden, zbaběti, zbabiněti; ein Bauerweib, ſedlka; Soldatenweib, wogačka; Bettelweib, žebračka; dim. das Weibchen, ženka, ženuſſka. 2) Die Sie, bey den Thieren, ſamice; dim. ſamička.

Weibel, m. S. Webel.

Weiber-, ženſký; die Weiberarbeit, ženſká práce, ženſké djlo. 2) po přeſlicy; der Weiberadel, ſſlechtictwj po přeſlicy; Weiberlehen, leno po přeſlicy.

Weibergeſchwätz, n. ženſké tlachy, klewety.

Weiberfeind, m. nepřjtel ženſký, žen.

Weiberhaft, adj. ženſký, zženſſtilý.

Weiberhaß, m. nenáwiſt ženſká. 2) nenáwiſt žen.

Weiberliebe, f. láſka ženſká. 2) láſka k ženám.

Weibermann, m. Weibernarr, ženſký pantofel, ženſká poſſjwka, korauhwička. 2) ženař, ženkyl.

Weiberraub, m. vnos ženy.

Weiberrock, m. ſukně; von Leinwand, plátěnka; von Zeug, caykowka; von Ankora, krandraſſka, kondraſſka; der unterſte am Hemde, ſpodnička; von Kattun, kartaunka; von Zitz, cycowka; von Kanafaß, kanafaſka; von Mezulan, mezulánka.

Weiberſucht, f. zženniloſt, zženkyloſt.

Weiberſüchtig, adj. zženilý, zženkylý.

Weiberzeit, f. ženſký běh, ſwět, měſýčné.

Weibiſch, adj. ženſký; eine weibiſche Stimme, ženſký hlas. 2) zženkylý, zženilý, rozmazaný. c) babſký; weibiſches Weſen, zženiloſt, zženkyloſt, rozmazanoſt, babſtwj; ein weibiſcher Menſch, ženkýl. d) eine Memme, baba; weibiſch werden, zženěti, zženkyleti. e) zbaběti; adv. ženſky, poženſku, zženile, rozmazaně, po babſku, babſky.

Weiblich, adj. ženſký, foemininus. 2) Bey den Thieren, ſamičj; das weibliche Geſchlecht der Menſchen, pohlawj ženſké. b) bey den Thieren und Gewächſen, pohlawj ſamičj.

Weiblichkeit, f. ženſtwj.

Weibsbild, n. ženſká; ein dickes, měchna, machna; ein mageres, ſuſſka; ein langes, ſahán, lochna, chlapkyně; ein kleines, drmolice, drmolička; ein ſchmutziges, ſſlundra, cára, campara, ſſpindjra.

Weibſen, n. ženka, ženuſſka.

Weibsmenſch, n. člowěčice.

Weibsperſon, f. ženſká oſoba.

Weibsſtück, n. člowěčice.

Weibsvolk, n. ženſké plemě, ženſtwo.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání