Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Weich – Weidemänniſch

417

Weich, adj. měký (měkký) mollis; ſehr weich, měkaučký; Brod, Bett, Getreide, Holz, Waſſer, chléb, poſtel, obilj, dřjwj, woda; weiche Eyer, wegce na měko; ein Ey weich ſieden, wegce na měko wařiti. 2) Flüßig, židký; weiche Speiſen, židká gjdla; weich machen, měkčiti, změkčiti; — werden, měkčeti, měknauti, změknauti, von Wetter, Waſſer, odmokati, moral. das Herz weich machen, obměkčiti ſrdce; adv. měkce; ſehr, měkaučce.

Weichbild, n. hagemſtwj. 2) měſto. 3) ſumma měſtſkých práw.

Weichblatterig, adj. měkoliſtný.

Weichbottig, m. káď, kadečka k namáčenj.

Weichdarm, m. ſlabizna.

Weiche, f. měkoſt. 2) ſlabizna, iliba ilia . 3) cupowánj.

Weichen, v. irr. n. ich wich, gewichen, vſtaupiti, vſtupowati, cauwnauti, (caufati), cedere; nicht ein Fußbreit weichen, nevſtaupiti ani nohy zſſjřj; aus den Gliedern, z řady wyſtaupiti; der Feind weichet, nepřjtel cauwá, vſtupuge. b) vhnauti ſe; aus dem Wege, s ceſty; weiche aus! vhni ſe! wary! cuky, na ſtranu. c) tjhnauti; der iſt gewichen! ten tjhl, ten tjhnul! d) fig. vſtaupiti; der Macht, der Liebe, dem Unglücke, mocy, láſce, neſſtěſtj. e) vchýliti ſe, vſſinauti, wyſſinauti; vom Pfade der Tugend, s ceſty ctnoſti. f) vſtaupiti; an Gelehrſamkeit, co ſe týče včenoſti.

Weichen, v. n. močiti ſe; das Leder im Waſſer, kůže we wodě. 2) v. a. močiti.

Weichenbruch, m. keyla, herma hernia inquinalis.

Weichfüßig, adj. měkonohý, mollipes.

Weichheit, f. měkoſt.

Weichherzig, adj. měkého ſrdce, měkoſrdný.

Weichherzigkeit, f. měkoſrdenſtwj, obměkčenj ſrdce.

Weichhufig, adj. měkorohý.

Weichkübel, m. putýnka k namáčenj.

Weichkufe, f. S. Weichbottig.

Weichlich, adj. náměký, naměklý, měkaunký, měkaučký. 2) fig. židký; weichliche Speiſen, židká, rozbředlá gjdla. 3) zželilý zženilý , rozmazaný, měký; weichlicher Menſch, rozmazanec, zženilec.

Weichlichkeit, f. zženiloſt, rozmazanoſt, měkoſt.

Weichling, m. rozmazánek, zženilec, měký. 2) měkuňka ? Mollugo Lin.

Weichmaulig, adj. měkohubý; Pferd, kůň.

Weichmüthig, adj. S. Weichherzig.

Weichpflaſter, n. obměkčugjcý flaſtr.

Weichſel, f. wiſſně, Cerasum capronianum.

Weichſel-, wiſſňowý; der Weichſelbaum, wiſſňowý ſtrom, wiſſně.

Weichſelwaſſer, wiſſňowka.

Weichſelwein, m. wiſſňák, wiſſňowé wjno.

Weichſelzopf, m. koltaun, Trica Plica Polonica.

Weide, f. paſtwa, pabulum , pascuum; auf die Weide treiben, na paſtwu hnáti. 2) paſtwiſſtě, paſtwina, pascuum; ſchlechte, paſtwiſko. 3) fig. paſtwa, ol. ſpaſenj; der Augen, der Seele, očj, duſſe.

Weide, f. wrba, dim. wrbička , Salix Lin. 2) Die rothe, čerwenice, rubra. 3) Die weiße, bjlá wrba, bělice, alba Lin. 4) Die gelbe, žlutá wrba, potočnice, vitellina Lin. 5) Die Mandelweide, mandlowka, amygdalina Lin. 6) Die Buſchweide, wrba hluchá, popelka, triandra Lin. 7) Die Korbweide, giwa (iwa), gjwj, viminalis Lin. 8) Die Bitterweide, wrba hořká, Salix Lin. 9) Die Bruchweide, wrba křehká, fragilis Lin. 10) Die gelbe Bachweide, zlatoleyčj, S. helix Lin. 11) Die Werftweide, rokytj, S. Capraea Lin.

Weidedarm, m. konečnjk, odřiták.

Weidegenoß, m. ſpolupaſtwec.

Weideland, m. paſtwiſſtě.

Weideloch, n. řit.

Weidemann, m. myſliwec. 2) myſliwecké powěry.

Weidemänniſch, adj. myſliwecký.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání