Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Wind – Windigkeit

437

Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.

Wind-, powětrný; die Windblatter, powětrná neſſtowice; die Windfahne, powětrná korauhwička. 2) pro wětry; das Windpulver, práſſek pro wětry.

Windbeutel, m. wětrnjk, fifidlo, tintidlo, pudiwjtr, ſſaliplachta.

Windbeuteley, f. wětrnictwj, marná chlauba.

Windbohne, f. fizole.

Windbruch, m. zálom, weywrat.

Windbüchſe, f. wětrowka, wětrnice.

Winddürre, adj. ſucholupý.

Winde, f. ſwlačec, Convolvulus Lin. 2) Zum Garn, wigadlo, ſwigadlo, dim. wigádko. 3) hewer, geřáb.

Windebaum, n. rumpál.

Windebret, n. wigák, ſwigadlo.

Windeeiſen, n. ždimadlo.

Windglöcklein, n. ſwlačeč ſwlačec .

Windeiſen, n. prut.

Windel, f. plénka, pljnka.

Windelband, n. Windelſchnur, f. powigan, powigadlo.

Windelkind, n. djtě w peřince, vulg. miminko.

Windeln, v. a. plénkami obwinauti, obinauti, powiti, powjgeti.

Winden, v. a. reg. wětřiti, čenichoti čenichati , nawětřowati.

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.

Windenagel, m. kabič.

Windenmacher, m. hewernjk.

Winder, m. nos v gelena a lani.

Windeſeil, n. prowaz, lano na rumpále.

Windeſtange, f. ždimacý bidlo.

Windey, n. potřepek, záprdek.

Windfall, m. weywrat.

Windfang, m. wětrnjk.

Windfege, f. fofr, fofrowka, mleynek.

Windglocke, f. ſwlačec.

Windgott, m. bůh wětrů, nad wětry.

Windgriff, m. přechmátnutj, chmátnutj do wětru.

Windhafer, m. owſýř, ſwěřep, ſwěřepec.

Windhalm, m. chundelka, Agrostis spica venti Lin.

Winhaufen, n. čerwiſſtě, ochrd, okoliſſtě.

Windhund, m. chrt.

Windhündinn, f. chrtice.

Windig, adj. wětrný; adv. —ně; ein windiger Menſch, wětrnjk; es ſieht noch ſehr windig mit der Sache aus, ta wěc geſt geſſtě tuze negiſta.

Windig, adj. zatočený.

Windigkeit, f. wětrnoſt.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání