Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Windinſtrument – Winterhaft

438

Windinſtrument, m. fukacý náſtrog.

Windlatte, f. wětrnjk.

Windlicht, n. pochodně.

Windloch, n. wětrný průduch.

Windmacher, m. wětrnjk, marnochlubnjk, ſſaliplachta.

Windmeſſer, m. wětroměr.

Windmonath, m. liſtopad.

Windmühle, f. wětrák, wětrný mlýn.

Windmüller, m. wětrnjk.

Windofen, m. powětrná kamýnka.

Windrehe, adj. ochwať wětrná.

Windriß, m. zálom.

Windroſe, f. powětrná růže. 2) polnj, wlčj mák.

Windsbraut, f. wichr, bauře.

Windſchief, adj. zborcený, zauwěřilý.

Windſchlag, m. weywrat.

Windſparren, m. wětrnjk.

Windſpiel, n. chrt.

Windſtille, adj. tichý od wětru.

Windſtille, f. za wětrem, ticho od wětru.

Windſtoß, m. ſylné, prudké wětru zawanutj.

Windſtrich, m. tah wětru.

Windſtrick, m. ſmečka.

Windſturm, m. wichr.

Windſucht, S. Trommelſucht.

Windtrocken, adj. owětralý, na wětru vſchlý.

Windung, f. točenj, ſwjgenj, kraucenj, ždjmánj. 2) Einer Schraube, wint. 3) Eines Flußes, okliky řeky.

Windvogel, m. koliha, Numenius arquata Lin.

Windwage, f. powětrná wáha.

Windwebe, Windwehe, f. záwěg, ſwěgka.

Windweiſer, m. wětrozor.

Windwurf, m. weywrat.

Windzeiger, m. korauhwička, kohaut.

Windzug, m. tah wětru; hier iſt W., zde čiſſj.

Wink, m. kynutj, pokynutj; mit den Augen, mžjknutj, mrknutj; einem einen W. geben, na někoho pokynauti, mrknauti; fig. der Wink der Natur, náwěſſtj přjrody.

Winkel, m. kaut, vhel; dim. das Winkelchen, kautek; des Mundes, kautek; zu Winkel kriechen, kautkowati ſe.

Winkel-, vhelnj. 2) pokautnj; die Winkelehe, pokautnj manželſtwo; der Winkellehrer, pokautnj včitel.

Winkeleiſen, n. vhelnice.

Winkelhaken, m. winklhák.

Winkelholz, fig. ſuchen, kličkowati.

Winkelig, adj. vhelnj; rechtwinkelig, prawovhelnj. 2) kautnatý.

Winkelmaß, n. vhelnice.

Winkelmeiſter, m. krageč v wdowy kregčowſké.

Winkelmeſſer, m. vhloměr.

Winkelrecht, adj. prawokautný, vhloprawý.

Winkelſpinne, f. kautnjk.

Winkelzug, m. fig. tůčka.

Winken, v. n. mžjkati, mrkati; mit den Augen, očima. 2) nakynauti, pokynauti, keywati; mit dem Finger, prſtem.

Winſeler, m. knjkač, ſkuhrač.

Winſeln, v. n. kwičeti, knjčeti, kňučeti, ſkuhrati.

Winter, m. zyma, hyems; ein harter W., krutá zyma. 2) ozymý; das Winterkorn, ozymé žjto; der Winterweitzen, ozymá pſſenice, triticum hybernum.

Winter-, zymnj; das Winterobſt, zymnj owoce; die Winterwolle, zymnj wlna.

Winterfällig, adj. zhubenělý dobytek w zymě.

Winterfeld, n. ozym, ozymé pole.

Winterfink, m. gikawec, fringilla hyberna montana Kl.

Winterfrucht, f. ozym.

Wintergerſte, f. ſſeſtiřadý gečmen, hordeum sexastichum hexastichum Lin.

Wintergetreide, ozym, ozymé obilj.

Winterhaft, adj. zymawý.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání