Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Wirſing – Wiſſentlich

440

Wirſing, m. kapuſta, Brassica oleracea sabellica Lin.

Wirtel, m. přeſlen; dim. das Wirtelchen, přeſljnek.

Wirtelbein, m. kůtek.

Wirth, m. hoſpodář, oeconomus, herus. 2) im Gaſthauſe, hoſpodſký, caupo.

Wirthbar, adj. bydlitedlný.

Wirthinn, f. hoſpodyně, oeconoma. 2) hoſpodſká.

Wirthlich, adj. hoſpodárný; adv. —ně.

Wirthlichkeit, f. hoſpodárnoſt.

Wirthſchaft, f. hoſpodářſtwj, oeconomia; W. treiben, hoſpodářſtwj prowozowati, hoſpodařiti. 2) hoſpoda, krčma; W. treiben, hoſpodu mjti, krčmařiti.

Wirthſchaften, v. n. hoſpodařiti. 2) krčmařiti.

Wirthſchafter, m. zpráwce, hoſpodář; die —inn, hoſpodyně, oeconoma.

Wirthſchaftlich, adj. hoſpodářſký; adv. —ſky.

Wirthſchaftlichkeit, f. hoſpodárnoſt, hoſpodářſtwj.

Wirthſchafts-, hoſpodářſký; Wirthſchaftsgebäude, hoſpodářſké ſtawenj; der Wirthſchafsverwalter Wirthſchaftsverwalter , hoſpodářſký zpráwce.

Wirthſchaftshager, m. hoſpodářſký.

Wirthſchaftskalender, m. hoſpodářſký kalendář, minucý.

Wirthshaus, n. hoſpoda, krčma.

Wirthsſtube, f. krčma, ſwětnice hoſpodſkého.

Wiſch, m. wjch, dim. wjſſek; der Borſtwiſch, ſmeták; Flederwiſch, koſynka, perautka; der Strohwiſch, wěchet; eine Schrift, tapart, ſſkrabanina.

Wiſchen, v. n. wymknauti, wyſmrknauti ſe wyſmeknauti ſe , wyklauznauti; in das Haus wiſchen, wklauznauti do domu. 2) v. a. vtřjti, vtjrati; die Naſe, nos; ſich überall herumwiſchen, wſſudy ſe otjrati, ométati; ſich den Schlaf aus den Augen, oči ſy pro ſpanj mnauti, protjrati.

Wiſcher, m. vtěrač. 2) wytěrák, vtěradlo. 3) fig. topynka, weytopek.

Wiſchhader, Wiſchlappen, m. wonuce, lawičnjk, tapart.

Wiſchtuch, m. ſſat vtěracý, k vtjránj.

Wiſchwaſch, m. tlamy žwamy, hatlapatla.

Wiſpel, m. mjra ſuchých wěcý: dwa korce.

Wiſpeln, Wiſpern, v. n. ſſeptati, ſſuſſkati.

Wiſperlein, n. S. Weidenzeißig.

Wißbar, adj. wědědlný, wěditedlný.

Wißbarkeit, f. wědědlnoſt, wěditedlnoſt.

Wißbegierde, f. zwjdawoſt, wſſezwědnoſt.

Wißbegierig, adj. zwjdawý, wſſezwědný.

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Wiſſen, n. wěděnj; 2) wědomj; mit Wiſſen, s wědomjm; meines Wiſſens, co gá wjm, co mě powědomo; mit Wiſſen und und Willen, s wědomjm a wůlj, zu Jemandes Wiſſen gelangen, k něčjmu wědomj, známoſti, wědomoſti přigjti.

Wiſſenſchaft, f. wědomoſt , powědomoſt, notitia; zu Jedermans W., bekannt machen, wſſem wůbec wědomo, známo činiti. 2) wědomoſt, wěda, vměnj, scientia.

Wiſſenſchaftlich, adj. wědecký, vměliwý.

Wiſſentlich, adj. wědomý; adv. ně.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání