Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821.
Vyhledávání

<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>


Wißmuth – Wöchnerinn

441

Wißmuth, m. wiſmut, biſmut.

Wiſt, interj. hy!

Witten, m. wjdenſký, německý.

Wittern, v. n. hřjmati, hřmjti, tonare. 2) v. a. wětřiti, nawětřiti; der Hund den Haſen, pes zagjce. b) fig. čenichati, čjti, cýtiti, wětřiti; den Wein, wjno. 3) v. rec. ſich wittern laſſen, dáti ſe cýtiti; die Mäuſe, myſſi. c) ſluniti ſe, ſloniti ſe, na weyſlunj býti; die Bienen wittern ſich, wčely ſe ſlonj.

Witterung, f. počaſý, powětřj, tempestas; ſchöne W., pohoda; üble W. nečas, nehoda, nechwjle. 2) čich, čuch; haben, mjti, wětřiti. 3) für wilde Thiere, wnada.

Witterungslehre, f. včenj o powětřj.

Wittfiſch, m. bělice.

Wittwal, m. wlha.

Wittfrau, m. wdowa.

Witthum, n. weyprawa, wybytná. 2) wěno. 3) záduſſj.

Wittling, m. bělice.

Wittmann, n. wdowec, viduus.

Witwe, f. (Wittib), wdowa, vidua. dim. wdowička; Witwe werden, owdowěti; dazu machen, owdowiti.

Witwen-, wdowſký; -gehalt, plat wdowſký; 2) pro wdowy; der Witwenſitz, wdowſké ſýdlo; die Witwenſteuer, ſnůſſka pro wdowy.

Witwenſtand, wdowſtwj.

Witwer, m. wdowec, viduus.

Witwer werden, owdowěti.

Witwerſtand, m. wdowectwj.

Witz, m. wtip, důwtip, ingenium.

Witzeln, v. n. mudrlantiti, wtipkowati.

Witzig, adj. wtipný, důwtipný; ein witziger Kopf, wtipná hlawa, wtipák, adv. ně.

Witzigen, v. a. gewitzig werden, ſſkodau zmudřeti.

Witzigkeit, f. wtipnoſt, důwtipnoſt.

Witzigung, f. weyſtraha, zmudřenj; das dient ihm zur Witzigung, to mu ſlaužj k wýſtraze.

Witzling, f. mudrlant, mudroch, wtipáček, wtipoch, wtipák.

Wo, adv. kdeſy, někde, es muß doch wo ſeyn, předceť to někde muſý býti. 2) kde, ubi; wo iſt er? kde geſt? es ſey wo es wolle, buď to kde buď; leckdes, wo immer, kde koli; wo iſt er hingegangen? kam ſſel? 3) conj. li; wo mir recht iſt, geſtli mi dobře; thue es, wo nicht —, včiň to, pakli ne —.

Wobey, part. rel. při čem, při čemž.

Woche, týden, teyden, gen. týhodne, septimana; drey vier Wochen, tři čtyři neděle; die künftige Woche, ſnedělek; auf die Woche, s neděle. Die Woche iſt an mir, ten teyden geſt na mně; die Woche drey Mahl ausfahren, třikrát za teyden wygjžděti, wygeti, 2) fig. die Wochen, kaut; die ſechs Wochen, ſſeſtineděle, pl. in die Wochen kommen, do kauta přigjti, ſlehnauti; in den Wochen liegen, w ſſeſtineděljch ležeti; aus den Wochen kommen, z ſſeſtinedělj wygjti; Wochen-, týhodnj; die Wochen-Arbeit, týhodnj práce, djlo; der Wochenmarkt, týhodnj trh. Wochen-Beſuch, m. nawſſtjwenj w ſſeſtineděljch.

Wochenbett, a. n. poſtel ſſeſtinedělky. 2) kaut, ſſeſtineděle, pl. sl. poloh.

Wochenblatt, a. n. týdennjk, týhodnj liſt.

Wochengeld, n. týhodné, penjze na teyden.

Wochengeſell, m. týhodnjk.

Wochenkind, a. n. zrozeňátko.

Wochenlohn, m. mzda na teyden, týhodné.

Wochentag, m. týhodnj, wſſednj den; wſſedenek.

Wöchentlich, adj. týhodnj, adv. dně, každotýhodně.

Wochenweiſe, adv. týhodně, každotýhodně.

Wochenzimmer, m. ſwětnice pro ſſeſtinedělku.

Wöchner, m. týhodnjk, hebdomadarius.

Wöchnerinn, f. týhodnice, hebdomadaria; 2) ſſeſtinedělka, kautnice, sl. položnice.


<<A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Z [Předmluva k I dílu] [Předmluva k II dílu] >>

Vyhledávání