1a a emphat. = ale ale, a wšak. Lekl by se, ktož by stawowal králowy listy, kteréž on šle swé králowé, když by wzwěděl, že to wie král. A a čjm-tě věčšj pán buoh nade vše krále! Štjtný. Přieliš přewráceně se miluge, genž chce, aby ginj také blúdili proto, aby geho blud byl utagen. A a čjm by to lépe bylo, kdež on gest sblúdil, by tu ginj neblúdili! Ib.
abalda, y, f., = hlawnj sklad tabáku, Abalde.
ač, přid. Nachowagjc, ač (t. pokud) mi se zdáti bude, půgčjm neb dám, komuž mi ljbo bude. Ctib. hád. 65. — ačež = ačže, ač-ež. Ačež co dobrého činjš, ne pro minulú, ale pro wěčnú čiň odplatu. O 7 wstup.
ale, př. aleť wygadřuje úsměšné podiwenj, (srow. pol. alić, aliści.) Kterak magj služebnjci naši nám stálost zachowati a nad námi rozpaky neměti: aleť neděgj tuto panj naše (t. hle, proč pak nemluwj)? slyšj slowa o sobě zlá; by se w něčem nečily, aleť by to (hodně by to) smlčely. Ctib. hád. 112.
anešto, loco a gešto (litera g ut saepe permutata in n). Tak činie, anešto by náležalo. Ms.
anğlia, e, f., = anğlická země, England.
anğličan, anğličanjn, a, m. = rodilý z Anğlie, Engländer. — anğličanka, y, f. = Engländerin. — anğličany, an, pl. = země anğlická, England.
ano, př. Sw. Pawel žádné zmienky při tom nečinil, an brž wýstrahu učinil před tjm. Trakt. brat. 1508. Nemá sě buoh gako sowa, genž nemiluge swětla; an brž (= a on brž vel abrž on) chce, aby w domu srdce twého zažžena byla lucerna poznánie. Hugo. Žena blázniwá, když giž gednú bude ot toho zlého milownjka porušena, potom sě nesmj gemu protiwiti; ana brž někdy gsúci giž přemožena nerada gest geho poslušna. Ib. Hleděch na žiwot srdce mého, ay an (a on) mrtew ležj. Orl.
armara, př. W Klat. kr. při bawor. hranicjch slyšj se: alměř, halměř, f.
ať, př. Služebnjci bránili by mne, ať bych (emph. pro abych) nebyl wydán židům. Čtenj Nikod. Nebť nenj hoden smrti, ať by měl umřjti. Ib.
auhlednost, i, f. = pěknost na pohled, Schönheit, angenehmer Anblick. Opp. Neauhlednost.
auklad, př. § = zákon, smlauwa, úmluwa. Úklad móg wěrný gemu. Žalt. kap. 88, 29 et saepe.
aumor, př. W průpowědech posud slýchaných: Aumorem se hnáti; aumorem něco dělati; wjtr množstwj stromůw aumorem wywrátil a p. nezdá se slowo tak na smrť a zahynutj, ale spjše na náramnau prudkost ukazowati.
auřčeg, e, m. = uřknutj, Beſchreien. Z auřčege ho bolj hlawa. Us. (In lex. corrupte Aučeg.)
auročnj, př. § = slawný, feſtlich, feierlich, cf. pol. uroczysty. Slawnost welikonočnj radost gest nám uročnj. Grad. 1572. Uročně byl přiwjtán. Ms.
autěk, př. et. autěka, y, f. Utěka, fuga, effugium. Lex. vet.
autočiště, př. Bože, autočiště můg, obránce můg. Lom. Jeron.
autrpný, př. § = utrpenjm poddaný, trpjcj, leidend. Ráčil chudý, bolestný, pracný, útrpný i pokorný býti. Kanc. sw. Štěp. Tělo by bylo útrpné i smrtedlné. Ib.
auzký, př. dem. uzitký = uzaučký. Gdú uzitkú cestú k nebi. Ms. Bude uzitká diera, z niežto hnóy pištěti bude. Ras. rkp. 1. 39. § auzká rada. (Tak se nazýwal w gednotě bratřj českých hlawnj saud gegich, způsob konsistoře; ginak Staršj celé gednoty, pro rozdjl od staršjch gednotliwých zborůw.) — Wšecka auzká rada w swém zřjzenj a plnosti a počtu dwanáctnjm gest gako služebná gedna hlawa. Dekr. gedn. brat. 1617.
až, př. Ale dřjwe, nežli Oniáš do Syrie přigel, až (t. už, a už) král Seleukus umřel. Plác. Než se počalo gedno konati, až se giné počalo s druhé strany kaziti. Dekr. gedn. bratr. 1617. Pan wládař byl na hradě Pražském, a až na tom bylo, že do Wratislawě geti měl. Břez. Rožm. 163.