tabjn, u, m. = drahá látka hedbáwná, nepochybně tatéž co tamjn. Kwětowaného tabjnu k ornátu. 1658.
tage, př. et. tag, f. Co někakú tag u sebe chowá. Tract. s. 15. U weliké tagi wěděti dáwám. Arch. II, 417.
tagemnice, př. Mnohé wěci gazykem toliko řeckým a latinským sepsány, a w té řeči gako w tagemnici schowány byly. Blah. mus.
tagnéř, e, m., assectarius. Lex. vet.
tagnomlčeliwost, i, f. Gakéhosi opata spis slowe Steganographia, t. g. o tagnomlčeliwosti. Cjl a prakt. (Steganographia gest wšak psanj tagnými literami neb znamenjmi.)
táhlo, př. (w horn.) táhla pl. das Schachtgeſtänge, Pumpengeſtänge. Us. Přjbr.
tak, př. Tamen et apud veteres, licet rarissime, pro tehdy vel pleonastice ponitur: Gestli kto tich, tak hned prawj, že bázniw. Tkad. Když ten křjž na mrtwého položen byl, tak i hned ožil. Plác.
taktugi, owati, al, án = takt dáwati, taktiren. Taktowati smyčcem, tůčkau papjru. Nanic bylo taktowáno.
talow, př. Labes, macula vestimentorum. Lex. vet.
ťapám, př. Sedlák opilý, genž i cestau i necestau se ťapá. Blah. mus.
tarasnjk, u, m. = nástrog k zatarasowánj se, tarasnice. Magj mnohé tarasnjky a tuhé powěry, lidi znamenité a w swětě mocné. Bech.
48tasnowice, pl. nom. loci. Humprecht z Tasnowic. Arch. 1399.
tatjk, př. Wšak gsi ty syn božj, proč twóg tatjk tebe nemstj. Modl. ms. (reverenter ibi positum.) Pros swého pána a rci gemu: O móg milý tatjku, pane Jesu Kriste. Ib.
tauš, př. Po obědjch z kušj střjleno, taušj (nota f.) házeno. Břez. Rožm. 142. Taušnj (sic) házeno o 100 tolarů. Ib.
tčeti, př. Položeno na dýl dřewo, z země aby k nebi tčalo. Kanc. s. Štěp.
tehdy, př. Ať sebe kdys tehdyž (t. někdy, swau dobau) nepomstj prawda. Štjtný.
těhotněti, jm, ěla, ěnj = těhotnau býti, s autěžkem choditi, ſchwanger ſein. Těhotněla už do třetjho měsjce. Us. W. otěhotněti, ztěhotněti.
těk, př. Geho hned přemohl knieže z Montorii silným a statečným těkem (hnánjm). Biancef. 93.
těkače, n. = tkače.
těkař, př. Pilát přiwolal těkaře swé. Čtenj Nikod. A, ij. Proč gsi po biřici nekázal gemu přigjti, než po těkaři? Ib. (Alibi et posel.) – Těkař, gyrovagus. Lex. vet.
těkati, př. Těžko uhljdati děwečky, která se chce těkati. Lom. kup. stř.
teku, př. Proto giž tekú slzami oči mé. Orlog.
telma, y, f. = kapsa, wak, tlumok (quocum eadem rad. tlm.) Taſche, capsa. Lex. vet. Chlebná telma, pera pastoralis. Ib.
telný, adj. (r. tygi) = otylý, odulý, k odutj náchylný, auſgedunſen. Bieše wodú telný. Modl. ms. 14. s.
téměř, př. Aniž wyprawiti uměgi gegié šlechetnosti, téměř (raděgi) budu mlčeti. Tkad.
tence, *teně, copm. téněgi. Někdy temněgi, téněgi, někdy gasněgi. Blah. mus.
tený et tenný, adj. = tenký. I promluwil teným a přimlklým hlasem. Ms. Wlna wlčatá, gadrná a tenná aby oddělowána byla od prostřednj a kmaynowé. Hosp. instr. 1574.
tepělý, adj. = ztepilý, štjhlý, přjmý, wysoko strmjcj, ſchlank, hochragend. Tepělé dřewo, nebude-li gmieti hlubokého kořenu, spieše wietr wywrátj. O 7 wstup. Stála na tepělém, stetit in directo. (Žalt. Wit. 25, 12. legitur et na topělém.)
teř, tři, f. = tři, tré, drei, Dreiheit. b) = trogice, trinitas. Neobsáhlá, nayswětěgšie teř. Modl. 14. saec.
terč, př. Wzjti, wybrati, wywoliti sobě koho za terč. Wybral ho za terč úštipačnému wtipu swému. Wzal sobě za trč kragany, zwláště pak staršj bratrské. Brat. pr. Sam. Mart.
teřich, př. (cf. uterus). W tě gsem uwržen z teřicha. Ž. kap. 21, 10. Nebo učiněn gsem gako teřich w holti. Ib. 118, 83. (Proch. kožená nádoba w gjnj.) Postawil wody gako w teřiše. Ib. 77, 13. (Proch. w láhwici.)
tesku, tésci, teskl; tesknu, auti, ul, ntj = stýskám, ztěžugi si, ſich beſchweren, klagen. Wrtali židé protiw bohu, tesknúc sobě pro práci a úsilé. O 7 wstup. Nesměl sobě tésci. Ms. Tesknu sobě (= tesknjm, mir iſt bange). Ms. 14. s.
tesliny, pl., f. = drobné třjsky za teslau odskakugjcj. (Cf. hobliny.) Us.
tet, ta, to, pron. = ten, ta, to, dieſer. Wzácná tato náměstka, wedaucj nás k ruskému тотъ, та, то, wyskýtá se w Knize star. p. z Rozenb. Zamešká-li sě tet powědieti komornjkowi, genž slyšj ot komornjka póhon. Cap. 25. Když chce, by póhon prošel, ten pówod, genž pohonj. Cap. 29.
tetěnec, př. amitarius. Lex. vet.
testa, př. Apud veteres notum solummodo tesť, vel testi (testye), socrus, et inflectitur ad normam hosti f., servato i in omnibus casibus, instr. vero hostiú, tstiú. Před swú cti (tsti). Ms. saec. 14; cztye, socrus. Glossa vet. Cf. Jung. Lex. v. cti. Wiz též tště.
těž, př. § Tiež, tractus, kus země, Strich Landes. Lex. vet.
těžina, y, f. = každá hmota wůbec tjži gewjcj neb wážiti se mohaucj, ponderabile. Opp. Netěžina, k. w.
těžiti, př. Kto by gazyk swój těžal, gako dobrú roli. Hugo. Těženie, negotiatio. Lex. vet.
těžkati, př. Nechť se tedy na bratřjch proto Sturm tak netěžká, že (offendi, conqueri). Obran. brat. 53.
těžkost, př. § s těžkostj = stěžj, rychle, eilig. A ten s těžkostj geda w tom poselstwj gedwa nestrhl koně. Ms. Každý kwapně a s těžkostj pospjchage ugeti, wždy se ohledal na to widěnj. Kon. o smrti. A, iiij.
tchořowice, e, f. = wysoká čepice z tchořových kožj, gakau w dolnjch českých kragjch sedláci posud nosjwagj, eine hohe Mütze aus Iltisfellen.
ticháček, a, m. = člowěk tiché, pokogné powahy, při tom ale wždy něco chytrého, obmyslného pod kožj magjcj; o něco wjce a horšj gest potměšilec neb poddmušilec, ein Duckmäuſer. Takowý ticháček dobře můž přirownán býti k tiché wodě břehy podmjlagjcj. Sekl. 114. b) Přjgmj české.
tina, y, f. (cf. rus. тина = bahno; polab. tjina = legno), = bahno, bláto, hnůg, Koth, Moraſt, limus, lema (hnůg w očjch). Lex. vet.
tisjcnásob, adv. = tisjckrát tolik, tauſendfach.
tisknu, př. I hned gimi lodj do hlubokosti wod morských tištěna byla (t. pustili se na moře). Biancef. 98.
tiskeň, melius tjskeň pro tjseň, př. Nemóžeš-li se dotřieti, gakož sě přiházj w tieskni. Nauč. ms.
tismice, pl. n. loc. Wrbjkowi z Tismic. Arch. 1399.
tjž, př. tiežka, aliter přeslen, ciroppus. Lex. vet.
tkám, př. Tkú sobě rúcho. Hugo. Z osnowy a z útku těc sobě plátno. Ib. Utkau rozličná plátna. Bech. § Gakž on to na ženy nemotorně tká (t. cpe, uwaluge). W. Čest a n. 320.
tkysiti, jm, il, en; tkysati, ám, al, an = týkati se, hnáti se za čjm, napadati, anfallen, treiben. Nestydatě koho tkysati. Štjtný. Lakotnj toho tkysié, gešto gim schowati. Ib. W. natkysiti, potkysiti.
tlačiswět, a, m. = člowěk ničemný, ljný, pobuda, Taugenichts. Ty daremný tlačiswěte! Us. b) Přjmenj w stol. 15.
tlačitel, př. Prawdy twé tlačitel t. potlačowatel. Kanc. sw. Štěp.
tlaka, př. Tlaky, pubes. Lex. vet.
tlauště, ěte, n. = a) malý neb mladý tlaušť, tlauštěk, ryba, b) tlusté děťátko w peřince.
tlustěti, jm, ěl, ěnj = tlaustnauti, dick werden, crassari. Lex. vet.
tmáň, i, f. = mjsto stinné, haušť, ſchattiger, dunkler Platz, locus opacus. Us. bud.
tměg, n. v. saec. 15.
tměti, př. W weliký pátek slunce tmělo. Lom. Kanc. ned.
točiti, př. Od kamene domů stawěti a klenutjm wrchnj půdu točiti wěc u Turkůw neobyčegná. Lesl. leg. 61. Plato točil fregem, a newážně zamilowal gi. Smrž. M, v.
toliký. In citato l. Tolikem křiwdu činjš &c. nequaquam dat. pl. sed. instr. sing. est = tanto, quanto, o tolik – o kolik. tolicě, adv. s. local. = tak, tak welice, ſo. Aby tolicě den súdný na ny 49wzezřel milosrdnýma očima, gakožs ráčil wzezřieti na lotra. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840).
tomka, n. f. saec. 15.
topělec, ce, m. = kdo tone, kdo se topj neb topil. § Přjgmenj. Vitus dictus Topělec. Záp. měst. 1450.
topěti, topjm, *topěgi, ěl, ěnj = tonauti, topiti se. Duše má topěge w hřiešiech. Modl. ms.
topořiti, jm, il, en = arrigere, extendere virilem virgam. Lex. vet.
towúz, towůz, u, m. = motowúz, prowaz, húžew, funis, restis. Lex. vet.
trápiti, př. Hned se s njm trápili t. katowali. Kanc. s. Štěp. Zle činiti před lidmi, nás o to stud trápj. Mudr.
traud, př. Půwod a traud mnohých roztržitostj. Cjl a prakt.
trauditi, př. Aby darmo swých noh netraudili. Lom. kanc. sw. Gako žena, když rodj, tak se w sobě traudj. Kanc. s. Štěp.
trh, př. § taženj w šachách, Zug im Schachſpiel. Hru mu wyhrati dopustil, a žádného úžitečného neudělal trhu. Biancef. 86. § Wzdánj trhu = odewzdánj, wydánj kaupené wěci. Uibergabe des Kaufes, exfestucatio. Záp. měst. O trh se rozegjti, wegen des Kaufes nicht einig werden. Gestliže by se gim ljbila, o žádné penieze že se o trh rozgjti nechtj. Biancef. 51. O ten trh se rozešli. Us.
trhák, u, m. = trhacj zub (některých drawcůw), Reißzahn, dens cuspidatus.
trhám, př. Měď trhati, das Kupfer ſchleißen (w hutn.) Sternb. 132.
trhoděg, př. et trhoděgce. Řemeslnjci, kupci a trhoděgce aby plné swobody w těch trzjch gměli. Arch. I, 224.
trk, př. Ktož gsú w tom trku (t. běhu), že i tam točj gimi tělesné žádosti. Štjtný.
trmácka, y f. = trmácenj, obtjže, Mühe, vergeblicher Gang. Bezpotřebnj tam trmácku udělali. Arch. 1520.
trmočiti, jm, il, en = točiti, krautiti, drehen, winden. Rcpr. trmočiti se = točiti se. Ďábel (w podobě mládence) dworně okolo nj se trmočil. Sekl.
trochlawý, adj. (r. troch) = maličký, nepatrný, klein, unbedeutend, parvulus. Žes toto zatagil ot smyslných a múdrých, a zgewil gsi to trochlawým. Mat. 11, 25. (15. s.)
trolenj, př. § = suché lámánj w audech, Gichtſchmerzen. Us. Klat.
trpělenstwj, n. = trpěliwost, Geduld, Langmuth. O 7 wstup. Trpělenstwem a pokorú sě obránil. Ib.
trpný, př. § = kdo trpěti můž. Opp. netrpný. Gá gsa newiditedlný a netrpný pro wás chtěl gsem trpěti. S. Aug. o marn. § = trpěn býti mohaucj, ferendus, tolerandus. Někdy sě zdá (dřewo), by byl někaký netrpný býlek, a také někdy sě býl netrpný wystřelj. Štjtný.
trpočiti, př. Gako woda, gešto w duol trpočj s sebú lidská srdcě. Ms. o korábu Noe. U weliké a hořké moře ge (lidi powodeň) trpočj s sebú. Ib. Osmé nebe giné kruhy nižšj s sebú trpočj wůkol protiw gich běhu, tak ež prúze ge swým během trpočie, nežli gdú oni swým. Id. Štjtný. (= puditi, strkati.)
trupelowatý, trupelowitý, adj. = způsob neb powahu truple magjcj, zwláště drobjcj se, rozpadagjcj se, sypký. Chléb z gečné mauky býwá drsný, trupelowatý. Trupelowatá, netěžká půda. Us.
trwám, 2. př. Trwám bohu a práwu, ich baue, vertraue auf Gott und mein Recht. Záp. měst. 1451.
trychla, in Lex. dele; incepte lectum pro truhla.
tržeti, jm, el, en = táhnu, pudjm, ziehen. Milowánie záležj w žádosti, gešto tržj člowěka. O 7 wstup. Netržj-li geho snažná žádost. Ib. Žádost smilná, gež mysl tržj. Ib. Trogj wěc odtahuge radost tu, gešto tržj člowěka neřku k swrchowánj, ale také k spasenj. Ib. Wuoli tržeti bude milost dobrého naywyššieho. Ib. Tak ežby nás trželo dobré. Ib. Dotud žádost tržj, až mysl i někdy powolj. Ms. o korábu Noe. Netržj-li mysli žádost zlá gedna, ale tržj snad druhá. Ib. (Cf. wztržeti). Pomnjm, že tržel srdcě mé wzbuzige ge. Ms. 1398. (Giné důklady mimo zde uwedené wiz: Wýbor I, 1265, a Rozb. 1843. str. 11)
tště, př. Tště (cztye ib.) Šimonowa držeše sě welikými zimnicemi. Luk. 4, 38. (15. s.) Wiz wýše testa.
tštiwý, adj. = tštj, prázdný, leer. Nebo nasytil gest duši tščiwu, a duši lačnu nasytil. Ž. kap. 106, 9.
tuchorad, a, n. v. 15. saec.
tuchoraz, u, n. l. Hráze rybničná pod Tuchorazem u mlýna. Záp. měst. 1451.
tulák, př. Tulákem choditi = taulati se, herumirren. Tulákem ten na cestě srdce swého chodj. Hugo.
tužebnjkowý, adj. = co od tužebnjku byliny. Tužebnjkowá woda, listj.
tužice, př. A z tužic z gich wywedl ge. Ž. kap. 106, 13.
tužiti, př. Šetřjce, aby tehdáž hlasu netužili, ale radše pozemdleti. Blah. mus.
twaroslowj, n. = náuka o twarowánj, o wywjgenj se zewnitřnj těl. způsoby, morphologia.
twrdnost, i, f. = mocnost, pewnost, Kraft. A wšú twrdost chlebnú zetřel. Ž. kap. 104, 16. Nenie zřiedlo smrti gich a twrdnosti w ráně gich (Proch. utwrzenj). Ib. 72, 4.
twrdný, př. O božie milosti twrdná, a twrdosti milosrdná! Štjtný. Mysl owšem twrdná. Alex. w. Wýb. I, 1087.
twrdoch, a, m. gm. Jakub nazwaný Twrdoch. Záp. m. 1453.
twrdokožný, adj. = twrdau kůži magjcj, harthäutig, u př. twrdokožný nosorožec.
twrdoplecný, adj. = twrdošjgný, twrdých plecj, zatwrzelý, hartnäckig, verſtockt. Hřjšnjkům zrádce a twrdoplecné spjlagjc. Bech. Lidem twrdoplecným. Ib.
twrz, př. § = potwrzenj, Beſtärkung, Bekräftigung. To tak má nám potwrzeno býti, gakúž sami twrz rozumnú o to budem sobě wymysliti uměti. Arch. III, 439.