baban, a, m., babánek, a, dim. = kdo mlad gsa s stařicj se oženil. Us. Odtud i přjgm. česká.
bačowka, y, f. = koliba, přjbytek bačůw w horách, t. po Tatrách. Č. M. XII, 36.
badanina, y, f. = galowé neb zmatečné badánj u wěcech newážných a chatrnými důwody hágených, verkehrt angeſtellte Forſchungen, die zu keinem Reſultate führen. Badaniny některých etymoloğůw. Rec.
bahenný, př. Gako tresť bahenná se kolébal. Orl. maud.
bahništný, př. § = co w bahně žige, Sumpf=. Bahništné pigawice. Reg. zdr.
barbařiti, jm, il, enj = barbarsky gednati, Barbarei treiben. Necháwagjce cizjch wlastnjch gmen bez skloňowánj, we wlastnjm barbařjme gazyku.
bardaun, př. Litery wětšj a hrubé, tlusté gako bardauny (mjnj versálky). Blah. mus.
bázněti, př. = desperare. Lex. vet.
bdětba, y, f. = bděnj, stráž, das Wachen. Bdětba et bdětby, vigilantia, excubiae, lucubratio. Lex. vet.
bedlný, adj. = bedliwý, wachſam, ſorgſam; adv. bedlně. By tě swědomie wedlo od hřiecha tak bedlně. Rada, w. Wýb. 1, 911.
bedlstwj, n. = bedliwost, bděnj, das Wachen. Geho weliké na modlitwách bedlstwie. Žiw. Jež. 14. s.
bědowánky, f. pl. = bědowánj, Klagen, Jeremiaden. Přegte zlému radowánky, přigdauť také bědowánky. Kam. pom. 25.
běh, př. Sljbil gemu dowesti některakého běhu (Kunſtſtück) w alchimii, a toho nedowedl. Záp. měst. 1451. W každém giném běhu (in jedem Falle) pomoc slibugeme. List. Ty znáš naše položenie, rci nám něco k našemu běhu. Štjtný.
běhawice, př. Hryzenj gich w žiwotě napadlo a měli běhawici. Alex. fab. c. 82.
běhudlný, př. Oči aby nebyle běhudlně (sem tam wšetečně těkagjcj). O 7 wstup.
bělmo, př. Spadlo mu bělmo s očj, t. konečně předc nahlžj, wytržen gest z bludu.
berně. Štjtný sic definit: Berně slowe zde w Čechách obecná pomoc králowi.
bezboh, n. v. saec. 15.
bezčjsný, adj. = neúrodný, bezplodný, hubený, unfruchtbar. Wyženu geg do země bezčjsné a pusté. Ctib. hád. 18. (Psáno tam sice bezčjstné, ale týž spisowatel pjše často také častně mjsto časně, přjstný mjsto přjsný. Srow. dolegi: Čjs, čjsný).
bezděčný, př. Té powahy gest múdrost, že nechce bezděčna býti (will nicht zudringlich ſeyn, ſich nicht aufdringen); žádnýť múdrý nebude, leč kto z wuole swobodné múdrost milowati bude. Mudr. 1529.
bezdětectwj, n. = bezdětnost, Kinderloſigkeit. Pro swé bezdětectwie. Žiw. Jež. 14. s.
bezedniwý, př. Na moři, na hlubinách bezedniwých. Sw. Jer. ms.
bezohništěk, a, m. = člowěk bez stálho obydlj, těkagjcj swětem, tulák, Landsſreicher. Gako giný bezohništěk a těkače blúdj. Ms. 14. saec.
bezpomocitelný, adj. = bez pomoci gsaucj, bezpomocný, hülflos. Otpustj chudému a bezpomocitelnému (Proch. nuznému). Ž. kap. 71, 13.
bezprawce, e, m. = bezpráwnjk, kdo bezprawj činj. Tito, gešto slowú poprawce, skutkem slowú bezprawce. Flaš. Wšems bezprawcem osidlo. Ond. z Dubé.
bezpřjmný, př. Cti sobě bezpřiemné nehledá. Ms. K takým slibom bezpřiemnú žádost slušj gmieti. Ms. Nebezpřiemně měl do sebe domněnie, že gest rowen otci bohu. Wýkl. na Mat. 14. s.
bičowý, př. Hoden gest přigjti čtyřidceti ran bičowých. Čtenj Nikod.
bihowolný, adj. Gá bihowolný, k múdrosti nesnadný. Ms. Modl. 14. stol. (Sensus me latet; forte demens? dissolutus?)
biskupotrawce, e, m. = kdo biskupa otráwil, Vergifter eines Biſchofs. Otráwen skrze něgakého Philopona biskupotrawce. Břez. Rožm. 214.
biwce, e, m. = bitec, der Schläger, percussor. Glos. Wodn.
blahám, př. Lidé swětj blahagj (benedicunt) pannám. Štjtný.
blahowěčný, adj. = blahý wěk magjcj, wěčně blažený, ewigſelig. By byl člowěk blahowěčen, stal se za něho člowěčen. Star. pjs.
blána, př. Aby Zachař dal Kačce blány králjkowé (pelles) za půldruhé kopy ğr. a kožich králjkowý. Záp. měst. 1449.
blankyt, př. blankyth = blanicium. Lex. vet.
blanný, adj. = co z blan gest, Fell=. Blanný kožich, pellicium. Lex. vet.
blázně, ěte, n. = blázniwé, nemaudré djtě, thörichtes Kind. My urostlj, kteřjž sami sebe za lidi, wás djtky za opjčata, sebe za maudré, wás za blázňata držjme. Komen. Did.
blézko, a, n. = bahno? = Blezko, bláto, alluvies. Lex. vet.
blinkám, ati, al, ánj, act. dur. dem. ex bligi. Djtě blinká, když se přjliš z prsu napilo. Us.
blyskotina, př. Blyskotiny, corruscationes. Žalt. Wit.
bogowištný, adj. = co k bogowišti náležj. Na kterémžto placu bogowištném. Skult. káz. na ž. 20.
bogowý, př. W den bogowý. Ž. kap. 77, 9.
bohobogenstwj, n. = bohabognost, Gottesfurcht. Štjtný.
bohobud, a, nom. viri. Pan Pertold Bohobud z Lipého 1618.
bohomluwec, př. Theologus, bohomluwec. Lex. vet.
bohoswjtný, adj. = co bůh swjtiti necháwá, θεόφαυτος. Slýchá se toliko o dnu, u př. každý bohoswjtný den u nás býwal.
bor, u, m. = zbor, Schaar, Haufe. Wida, že onen bor kwielj. Alex.
bošec, ce, bošek, u, m. = kadlub husy, stará husa k pečenj bez mladé. Us. prach.
botič, př. et boteč. W tom gistém úzkém dole (zahubily diewky Ctirada), gemuž nynj Boteč děgj. Pulk. 33.
brániti, př. Brániti se patami = uteci, Ferſengeld geben. Šťastně se patami ubránili. Exc.
bratrana, y, f. = sestřenice, Geſchwiſterkind. Bratrana má, t. dcera bratra otce mého neboli strýcowa. Margaretha patruelis vulgo bratrana ejusdem Procopii. Záp. měst. 1447.
břečeti, př. § = břinčeti, břinkati, klirren. Kde twé střiebro, zlato břečj? Rozml. duše s těl. Ms.
břew, i, f. = trám, kláda, láwka, Bret, Balken, Steg. Weď oslici na úzkú břew, než přewedeš, spadneš s nj dřéw. Rozml. duše s tělem. Ms. Pedagium, břew, aliter láwka. Lex vet.
břichowý, př. Břichowé dřwi, wateň, vulva. Lex. vet.
brh, př. Ač wegdu w brh domu mého. Ž. kap. 131, 3. Súdolé brhów rozměřjm. Ib. 107, 8. Reptali gsú w brziech w swých. Ib. 205, 25. (Proch. semper stan.)
brloh, př. (rad. brh). Ti podzemnj brlohowé a daupata. Cjl a prakt.
bubenice, př. W prostřed mladiček bubeniček. Ž. kap. 67, 26.
budaucj, př. § = wěčný. Wy smrtedlnj gste, a oni (bohowé) budúcj. Biancef. 95.
bugawý, adj. = bugný, zbugnělý, wild, übermüthig. Tělo okrocené a nebugawé. Tract. 15. s.
bugnost, př. = čerstwost, swěžest, Friſche. Bugnost krásy. Tkad. Nynie spoleháš w bugnost ljce swého. Ms. saec. 15.
3buh, př. dáli bůh rowně gako posud w gazyku polském znamenalo druhdy též tolik co oprawdu, wěru; bůh swědek, wahrhaſtig. Gsem dá-li bůh bližj k tomu domu než Lekeš po tom přjbuzenstwj. Záp. měst. 1451.
buchar, u, m. = pochýrna, Pochhaus, Pochhammer. Wrchnost měla buchar na měď u starého města. Čas. mus. 1841. 153.
burda, př. Ale w té burdě (psotě) wystřehú-li se také hřiechu? Štjtný.
buštěhrad, př. Někdy gim (padlým osobám) na cestu Buštěhradského rázu ğroš, totiž ceych neb dwa přidáwagj. Lom. kup. stř.
bydlitebnjk, a, m. = bydlitel, obywatel, Bewohner. I dieť wšecko powětřie s swými bydlitebnjky. Sol. s. Aug. ms.
bydlo, př. dem. bydlce, n. K tomu bydlci božských paprskow. Ms.
bystrák, a, m. = každý twor bystrý, hbitý, plný žiwota, u př. kůň, gelen atd. Náš ho bystrák ku potupě brzo složj do prachu. Růže stol. 94.
bystřec, rce, m. = bystřina, potok, reißender Bach, torrens, cf. rus. быстрь, f. = bystřina. Bystřec přešla gest duše naše. Ž. kap. 123, 5. Z bystrcě w cěstě bude pjti. Ib. 109, 7. Bystrcem rozkošj swé pogiti ge budeš. Ib. 35, 9. Bystrci zlostj zamútili mě. Ib. 17. § Bystřec, pramen pod Wiskřj. Na Bystrci. Us.
bystřeň, ě, f. = bystřina. Gakož křemen na bystřeni, po němž prudká woda chřenj. Rozml. duše s těl. Ms.
bystřiti, př. § = bystře se hnáti, kwapiti, eilen. K peklu w zlostech swých bystřjte. Ms. 16. s.