s, př. Gedwa s geden wěk pospolku býwá (statek křiwě nabytý). Mudr. 1529.
sabě, sabnjk w Slown. smaž a čti: sápě, sápnjk.
sabjrstwo, a, n. = zlost, zločinstwo, Miſſethat, nequitia. Ž. Wit.
sadmo, př. Nemiluge blázen toho, genž ho treskce, ale gako kuoň, genž má sadmo, a ktož sě ho dotkne, nohú tepe. Hugo. Coť mi dá zisku wšicken swět, bude-li sadmo na duši. Mod. ms. s. 14.
sadowina, y, f. = owoce, Obſt. Gedli gsú býlie a chutnú sadowinu. Ms.
samobydlný, př. Gako wrabec samobydlný w střeše. Ž. kap. 101, 8.
samostřjlný, adj. = co k samostřjlu náležj. Samostřielné obwitie, scroba. Lex. vet.
saň, př. Saň, jaculus, genus serpentis volantis. Lex. vet.
sanj, adj. = od saně, co sani přjslušj, Drachen=. Plamen siwý soptal z sanj tlamy. Ms.
sápnjk, a, m. = sápj ozbrogený, sicarius, sica armatus. Lex. vet.
saud, př. Saud menšj Pražský slowe menšj, že w něm úřednjci menšj sedagjce, saudj pře menšj, totižto o deset hřiwen střjbra, o deset kop ğrošůw, o lidi a o čeleď zběhlau, a wjce ani wýše nic. Wšeh. pr.
sbásniti, jm, il, ěn = smysliti, erdichten, zuſammendichten. Nadjti se žiwota wěčného od bohů sbásněných (t. bágečných), diwadelnjch a hereckých. Měst. B. II, 23.
sběř, př. Sběř lida = shromážděnj, bono sensu. Ž. kap. W sběři swatých tě korunowal. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840).
sbjranka, y, f. = sebraná s poljwek mastnota. Ze sbjranky dělá se gjška.
sbudu, sbýti, sbyl = setrwati (w přjtomnosti ducha), verbleiben. Kteřj sě w chlúbu nepozdwihnú a sbudú při sobě, pomniece, že gsú lidé. O 7 wstup. § sbýti se = porownati se, shodowati se, ſich vertragen. Pak-li by se manželka zase wdala, neb se s poručnjky sbýti nemohla neb nechtěla. Záp. měst. 1453.
scák, u, m. = scáč, pikacj hrnec, Nachttopf, urinale. Lex. vet.
scawka, př. stranguinea. Lex. vet.
sceliwost, i, f. = neporušenost, celost, Unverſehrtheit. Sceliwost sýra. Bech.
scjpánek, u, m. usitatum in phrasi: na scjpánky gjti = cepeněti, k smrti se bráti (o zwjřatech). Us. Podobné gest něm. w Hamburku ſibungen gahn, gež Richey dosti nemotorně z lat. zpěvu: Si bona &c. wywádj.
seberu, př. § Sbjrá se k dešti, k bauřce, t. kalj se, der Himmel trübt ſich, es fchickt ſich an zum Regen. Možná, že se dnes předce k dešti sebere. (Opp. wybjrá se, wybralo se.) Od samého poledne se sbjrá k bauřce. Us.
seď, sedě, adv. = teď, tu, nynj, jetzt (srb. sada). Seď wem přišel mistr Ipokras. Mast. Siedie i wěky wěkoma. Modl. s. 14. Pokog seď (sede ibi) duši poljbi. Rozml duše s těl. Ms. Cf. Wýbor I, 380, ubi perperam dušičku legitur. § = hle, en! Seď, mistře, seď! gáz k tobě běžu. Mast.
sedač, e, m. = kdo se na sedánj bige, potýká, Zweikämpfer. Sedač, šerméř, pugillator. Lex. vet.
sedadlo, př. Ptactwo na noc k sedadlům swým se wracugjcj. Kanc. sw. Štěp.
seděti, př. Chrám ten Minerwě poswěcený w hustém lese seděl. Biancef. 99.
sedmitwárný, adj. = co sedmerý twar neb způsob má, septiformis. Kdož pokřtěn gest, přigjmá teprw skrze potwrzenj sedmitwárnau milost ducha swatého. Brat. proti Šturm. 73.
selnu, př. Pták, má-liť křjdle swázaně, nebo lpem selnutě, anebo utětě, nemóž sě wzhóru pozdwihnúti. O 7 wstup.
semerád, a, přjgmj české.
semirady, pl. n. loc. Aleš z Semirad. Záp. měst. (Modo Smidary.)
semru, řjti, el, enj; smjrám, ati = úmrtjm na giného přecházeti, spadati, nach dem Tode erblich gelangen. Kniežetstwie Opawské na kněze Gindřicha dědičným práwem má spadnúti a semřieti. Arch. I, 317. Statky s gednoho na druhého erbowati a smjrati magj. Arch. II, 400.
senonosek, př. Magj mně dáwati každý rok dwa senoseky (sekáče). Arch. I, 348.
sepkowař, baburnia. (?) Lex. vet.
sepru, př. Kdyby se okazowalo, žeby pečeti nepořádné přidáweny aneb zawěšeny byly, a rukogmě tomu spjrali (dem widerſprächen). Zříz. zem. Op. a Rat. 1562. Cf. wzepru.
sesaukám, ati, al, án; sesukugi = s něčeho docela saukati, abwinden, abſpulen. Co newysnowal snowač, sukač na autek sesukuge a tkáč potom wytkáwá. Krok III, 286.
seseku, sesekám, ati, sesjci = posekati, posjci, niederhauen, abmähen. Půgdem na ňu, sesečem gu (lauku) z rána za rosenky. Mor. pjs. 111.
seslabiti, jm, il, en; seslabugi, owati = slabým učiniti, ſchwächen, abſchwächen. Wálky seslabugj zemi. Když prosbami hněw geho seslabila. Exc. seslabnu, auti, ſchwach werden. seslablý, adj. = slabý, ochablý, geſchwächt. Seslabný zrak. Us.
sestřebám, ati, al, án; sestřebugi = zcela střebati, pohltiti. Snad wuoda sstřebala by ny. (Proch. pohřjžila.) Ž. kap. 123, 4.
sesypám, př. Tak gsú uhlé ssypowali a prodáwali uhléři, gakož wyznáno. Záp. měst. 1449.
seštiknu, př. seštikám, ati, al, án = oštjpati, otrhati, abpflücken, decerpere. Lex. vet.
seznawač, e, m. = kdo seznánj činj, usuzowatel, oprawce, Schiedsrichter. Pakli bychom swého seznawače a spráwce k tomu času a miestu postawiti nedbali (t. k seznánj základu propadeného). Arch. III, 252. Od swrchupsaných seznawačów a oprawcj gednostagně to na ně seznáno. Ib. 253.
sezřjiti, př. § = pohrdati, zhrzeti, cf. lat. despicio. Gá sezři (zhrzjm) nepřátely mé. Ž. kap. 117, 7. Sezřelo gest oko mé s nepřátel mých. Ib. 91, 12. Nesezřieway modlenie mého. Ib. 54. 1. atd. (Přicházj wšak i zhrzeti, u př. Wzhrzěl modlitwy gich. 101; nicméně toto přjliš swědomitě z latiny do češtiny přeložené slowo, gak to mnohdy dělo se, nebuď užjwáno.)
sgednati, př. Musjme se sgednáwati w gazyku s nepřátely swými (uns nach ihnen richten). Plác.
shnjzditi se, př. Protož, ó duše, shnězď sě w dierách té skály (w Kristowě boku atd. ), tuť gest bezpečné odpočinutie. Ms. saec. 14.
shon, př. Gest shon o to zbožj, die Waare hat einen reißenden Abſatz.
shotowiti, shotowený, př. § = přihotowený, připrawený, gefaßt.Řečnjk na každau wěc s rozwážliwau odpowědj shotowený. Smrž. akc. Předstupowali před něho wždycky shotoweni. Ib. Chce-li beze wšeho shotowenj řečňowati, t. bez přjprawy, aus dem Stegreife. Exc.
shrknu se, auti, ul, ut = sesypati se, herabſtürzen. Shrklo se stawenj. Shrkla se prška. Us.
shýřiti, př. Ač kdo shýřj swú křehkostj. O 7 wstup. (Ita persaepe ibidem sensu shřešiti, chybiti.)
schodný, př. Schodné nerozuměgi by kudy bylo bráti spráwno; ale wzdagné často móž wzieti pán. Štjtný.
schybiti, jm, il, ěn ; schybugi, owati = pochybiti, zmýliti se, fehlen, irren. Ukážjť-li wám dobřj učenj, žeť gsem kde schybil. Štjtný.
sjge, př. Bylo práwě w čas sjge obilj. Plác.
silněti, jm, ěl, ěn = silniti se, sjly nabýwati, zu Kräften kommen, neue Kräfte bekommen, ſtark werden. Patrno bylo, gak wenkowským powětřjm a mnohým pohybowánjm těla zotawowal se a silněl.
silnice, Gméno to s kmenem sjla, silný nic nemá společného, gak se Dobrowskému zdálo. Že slowo toto gaksi zpotwořeno býti musj, wyswjtá z toho, že dřjwe 15. stoletj se newyskytuge, aniž w kterém giném slowanském nářečj přicházj. Přesně ge nalézáme geště w listu od r. 1446 (w. Arch. III, 36), kde súmnice zní, a wšak i tu se gménem silnice už se střjdá. Čte se takto: Wzeli 40 konj na súmnici 42Wolarským – kteřjž gsú koně brali na súmnici – dáwage gim wěděti, že gsú koni na súmnici pobráni – (mám-li wysielati proti súmařóm čili nic) – gména těch, kteřjž gsú na té silnici brali. Patrnotě, že silnice přičjsti se musj k slowům: suma (rus. cyмa) = tlumok, břemeno, saumný, sumnjk, saumar atd.
skaliště, n. = nástrog k házenj mjče, palestra. Poslal gest gemu wardu a skaliště, gež býwá z prautj, kteréž se swrchu nahnulo. Alex. fab. c. 16. Posýlám wardu a skaliště, s nimižto zwykey hře dětinské. Ib. c. 17. Skrze skaliště, gež od wrchu gest nakřiwené, znamenagj se králowé a knjžata. Ib. c. 19.
skaupost, př. Wěz, žeť lakomstwo a skúpost dwě sestře gsú, tiem toliko rozdielné ot sebe, ež prwnie ráda přigjmá, druhá nerada dáwá. Ms.
skáži, př. Hlédag, čjmť skazuge (okazuge, chwálj) wýbornú wdowu: wiece po skutciech tělesné práce, než po náboženstwj. Štjtný.
skladnjk, př. Ze skladnjka dělá se gepice wětšj.
sklamař, e, m. = oklamač, Betrüger. Falešní milownjci a mogi prawj sklamařowé (deceptores) gsú mě oklamali. Orlog.
skloněný, př. Tento slepé, hluché, skloněné (zkřiwené, preßhaft), dnau zlámané, hrbowaté i ďáblem obkljčené uzdrawuge. Čtenj Nikod. A, 1. Skloněn gsem byl a dnau zlámaný, a naprawil mne i uzdrawil. Ib. B, ij.
skodlučiti, př. Skrbj a newie, komu ge skodlučj. Ž. kap. 38, 7. Neskodluči sborów gich ze krwj. Ib. 15. Skodlučenie = shromážděnj. Ib.
sklonilý, př. Bůh pozdwihniž twé starosti bludem sklonilé. Odpis. brat. 1507.
skomjrám, ati, al, ánj = chřadnauti, umjrati, wadnauti (o rostlinách, zwláště stromech, se řjká, gežto wsazeni neb přesazeni bywše, se neugali a znenáhla zacházegj). Ta wišně skomjrá. Us.
skončina, y, f. = končina. Bydliti budu na skončinách morských (am äußerſten Meere.) Žalt. Wit. 138, 9. § = skonánj, konec žiwota, Lebensende. Giž widúc swú skončinu, wzdwihú oči k hospodinu. Č. mus. 1841, str. 300.
skořepowitý, adj. = skořepě, skořepině podobný, muſchelförmig. Widěl daleko od moře kameny skořepowité. Č. mus. XIII, 275.
skotnjk, u, m., mor. = probjhánj zimy tělem, Alteration.
skotsko, a, n. = dobytek, stádo. Viehherde. Dal búři kameničatey skotsko gich. Ž. kap. 77, 48.
skratek, u, m. = skrácené slowo w pjsmě, skrácenj. Abbreviatur, Compendium. Rukopis pro množstwj skratkůw těžce se čte. § Skratek gměnj. Bez skratku dědičného djlu. Us.
skřepnu, též w Čechách známo. skřapnu id. Skřepne, ani p-lj nehne. Dicterium vulg. de avaris.
skřičeti, př. Žena bitá ot swého manžela skřičjť (mel. wzkřičjť) na wšichnu ulici, přátely i súsědyť swolá. Hugo.
skřipec, př. Skřipce (w. horn.) = kotauče, po nichž se prowaz hnacj wleče, die Schachtſcheiben. Us. (Wysoký.)
skřiwáček, a, m. = skřiwan, Lerche. Skřiwáčků zpjwánj. Us. (Cf. skřipáček.)
skrowniti, př. Rač pokušenj wšecko w nás skrowniti. Kanc. s. Štěp. Skrownj se a mdlegj w dobrých tělesné žádosti. O 7 wstup.
skruch, in Lex. lege skruh, Erdkreis.
skrutilý, adj. = skraucený, co samo se skrautilo, kraus, gekrauſt. Skrutilé wlasy. Exc.
skrwawělost, př. Třásli se před njm pro geho mstitedlnost, skrwawělost a ukrutnost. Plác.
skrygi, př. Pohrúžiem-li sě do pekla, chtě sě tebe skrýti. Tkad.
skrytina, y, f. = skrytost, ukrytj. We skrytině búřney. Ž. kap. 80, 8.
skulowatý, adj. = plný skul, nerowný, hrbowatý, uneben, holperig. Gezdiw mnoho dnj přigel gest na gedno mjsto suché a skulowaté. Alex. fab. c. 44. Táhl s nimi přes řeky hluboké a údolj skulowaté a cesty bahnité. Ib. c. 71.
skutečnjk, př. W tom chcem po wše časy neleniwj skutečnjci (plnité, konatelé) nalezeni býti. Arch. II, 274.
skydám, př., skydu, skydl, skýsti. Tuť se túha s hořem skyde, když smrt k tomu tělu přigde. Rozml. duše s těl.
sladce, př. comp. sláze = sladčegi. Sláze wznj peniez w ušj lakomého, než slowo božie. Hugo.
sladeň, ně, f. = melodia, symphonia. Absque dubio a lexicsgrapho tentatum. Lex. vet.
sladkořeký, adj. = sladkomluwný, ſüßſprechend, γλυχύμυδος (ad analog. prostořeký).
sladkokusný, adj. = sladký k okaušenj, sladký, ſüß, angenehm. Listy šelj mezi sobú s řečj welmi sladkokusnú. O 7 wstup. Kakť sě podal Sampson sladkokusné ženské řeči. Ib. Sladkokusná řeč takých uwieže u milosti. Ms. o korábu Noe.
slať, et slata in Lex. dele et vide stať.
slátanina, y, f. = látanina, Flickwerk. Slátanina z rozličných gazykůw neb nářečj.
slaupek, př. Růže rostau z bodlawého slaupku a wětwj. Wěn. poct.
slawjk. We Slown. čjslo 2 smazáno buď, a čteno zhlawjk neb zhlawj, k. w.
slawota, y, f. = slawnost, Feierlichkeit, solemnitas. Žalt. Wit.
sledař, e, m. = stihatel, popudič, kdo w sledy komu gde, Nachſpürer, Verfolger, persecutor. Lex. vet.
slepičnjk, př. § Hühnerfalke, falco gallinarius.
slezlý, adj. = co slezlo, abgefallen, ausgefallen. Wlasy slezlé. Us.
slib, př. A tiem ze swého slibu se wyprawugeme (entledigen uns unſers Verſprechens). Ms.
slinawý, př. spurcus. Lex. vet.
slinu se, auti, ul, utj (r. ligi) = sljti se, zuſammenfließen. Když ty částečky w powětřj se slinau. Exc.
sljzel, e, m. = rostlina zwláště w gečmeně rostaucj a geg otáčegjcj aneb po něm lezaucj. We Slownjku, tušjm, pod slowem „swjzel“ se uwádj. Gečmen přjliš sljzelem zaneřáděný, pln sljzele. Us. prach.
slownictwj, n. = spisowánj slownjkůw, čásť literatury o slownjcjch gednagjcj. Lexikographie. (Rec.)
složiti, př. Aby gemu řemeslo složeno bylo, ſoll ihm das Handwerk eingeſtellt, oder gelegt werden. Záp. měst. 1451.
sluchárna, y, f. = auditorium, Hörſal. Mjsta, do nichž se k učenj scházj mládež: sluchárny, cwičjrny, školy – (Auditoria, gymnasia, scholae). Komen. did.
smjr, př. Lépe gest urownati rozepři dobrowolným smjrem (im Wege gütlichen Vergleichs), nežli dlauhým a negistým saudem. Exc.
smjti, př. Prostřed welikých lidj nesměg (t. neosmělug se) mluwiti. Hugo. Řekl: směg, dcero má, t. nabuď mysli, aude. Ib.
smlauwač, e, m. = smlauwce, umluwce, Vergleichſtifter, Vermittler. Podlé dřiewe psaných umluwcěw a smlúwačew naše pečeti dali gsme přiwěsiti (paulo ante: námluwce a smlúwce). Záp. 1450. Differt vero ibi rozeznawatel a oprawce, Schiedsrichter.
smldj, př. Wršky (malé wrše) takowé gako na mřeny kladau a (z) smldj obyčegně pletú. Arch. IV, 211.
smluwný, př. et smluwnj. My smlúwce pečeti swé přitiskli gsme k tomuto listu smlúwniemu. Arch. IV, 207.
smýkám, př. Widjš, aniť po sobě smýkagj dlúhé podolky, hustým prachem gako oblaky w powětřj dělagjce. Hugo.
smyslolud, u, m. = co smysly uluzuge neb smyslům luzné gest. Stoge, wděčný smyslolude, nad twé krásy pramenem (o růži). R. stol. 62.
smywadlo, a, n. = mjsto k mytj, lavacrum. Zdráwa Maria, studnice zahradnie, smywadlo hřiechów. Modl. ms.
snabděti, př. Lidského snabděnie rozšafná opatrnost (humanae considerationis discreta provisio). Arch. III, 121. Cf. pobděti = pomněti.
snabženstwj, n. = snaženstwj, snažnost, Bemühung. Swým snabženstwjm gsem sobě připrawil. Ms. s. 14.
snad, př. Tjm snadem mne neupokogjš, durch dieſes Vielleicht. Ms. – snadečky. Lex. vet. et. vertit voce: fortuitu.
snadný, př. Kterážto wěc snadna s pochop gest (snadna pochopiti). Ms.
snažiti se, př. Quoque cum gen. snažiti se čeho. Wždy sě toho snaž, aby to státi nechali až na nás. Arch. 1432. – Když gest prawda snažená, ktož chce kakýms wšetečstwem sě múdřegšjm ukázati (aby něco nowého wynašel). O 7 wstup. (Pochybnoť wšak, zdali zde „snažená“ tolik, co dosažená, anebo co obnažená?)
sněm, př. Sněm odtáhnauti = odložiti. Sněmu odtaženj, Aufſchieben, Verzug. Odtieženj sněmu welmi se zle lidem ljbj, a pro nic ho neodtiehnú. Arch. II, 13.
snesu, př. Krátkost času nesnášj (t. nedowoluge), aby sněm obecnj položen byl. Břez. W. z Rož. 17.
sněžka, př. Gménem tjmto nowěgšjho rázu neměloby zatemněno býti starší sněžná kopa (Schneekoppe), gak ge w 16. stol. zaznamenané nalézám, ano posud w bydž. kragi zde onde se slýchá. Památno, že též obywatelé Tater některé swé hory kopami nazýwagj.
snočnj, adj. (m. siénočnj) = této noci se týkagjcj, was dieſe Nacht vorging. Ktož by byl nechuten pro nezespánie neb pro přemoženie silného pitie snočnieho. Štjtný.
soběhrabný = zištný, sobecký, gen sobě nadháněgjcj, ſelbſtſüchtig, eigennützig. Twrdý, soběhrabný, k giným neupřjmný člowěk. Exc.
sokol, př. Sokol rausnatý, der rauchfüßige Falke, falco lagopus.
solmizugi, owati, al, án = skálu zpjwati: sol, re, mi, fa etc. Die Skala ſingen. Blah. mus.
soptiti, soptati, př. sopotati id. Sopotánj, Schnauben. Bech.
sošek, n. v. Záp. měst.
spádnj, adj. = ke spádu se wztahugjcj, abfällig, Abfall=. Různice, kteráž gest mezi týmiž stranami o wodu spádnj s polj Lemuzských. Arch. IV, 271, 274.
spachta, y, m., f. = ospalec, ospalkyně, Langſchläfer. Us.
spasený, př. Pro spasenau dobu! co se to s námi děge! um des Heils willen! Formula obsecrandi vel mirandi.
spasiliwý, spasiwý, adj. = spasitedlný, salutaris. Spasiliwú (et spasiwú) oběť přigjmati. Ms. 14. s. Spasiliwý kwas. Ib.
spastwiti, jm, il, en = spásti, beweiden, verzehren. Smrt spastwj ge. Ž. kap. 48, 15. Zwěř spastwil gi. Ib. 79, 14.
spáti, př. Impers. spj se, es ſchläft ſich, man ſchläft. Dobře se spj na tráwě pod stromem. Gak se wám dnes spalo? Us.
spjleti, př. Ty gsi prawda, gež špieleti a lstjti nemuožeš, (quae mentiri et fallere non potest). Orlog. Tak i Štjtný užjwá we smyslu lháti, přelstiti, lstiwě, podwodně se mjti. Který kupec móž býti, by nešpjlel neb druhého neoklamal. Střez se, aby wěda nespjlel (nešpjlel?), ani druhého oklamáwal. (Et paulo post: což wěda selžeš a sklamáš někakú lstj.)
spjnawý, př. spjnawě, adv. = sepiatýma rukama, ruce spjnage. Wolal a prosil spjnawě. Sekl. 15. Spjnawě hledá města. Bech.
splawnictwj, n. = žiwnost, zaměstnánj splawnjkůw, Gewerbe eines Floſſers.
splawnjk, a, m. = plawec na woru, Floſſer. Tuchlané gsau neysmělegšj splawnjci. Čas. mus. 1841. 190.
spletečný, adj. = spletky w sobě magjcj, spletený, verwirrt, confus. spletečně, adv. = spleteně, zmateně. Zdá mi se, že gsem geg (list) spletečně napsal. Arch. II, 157. Děkugi Tobě, že k takowé wěci spletečné přistaupiti nechceš. Ib. 167.
spletež, w. pletež.
spliha, y, f. = skwrna, mjsto pomazané, potřjsněné něčjm, Fleck, Mackel. Splihy na šatech nerady po třešnjch pauštěgj. Us. Cf. plih et pljhám.
splwěti, jm, ěl, ěnj = plynutjm, roztopenjm sceleti, verſchmelzen, zugeſchmolzen werden. splwiti, jm, il, en, splwugi, owati = roztopenjm sceliti, zuſchmelzen, verſchmelzen. Trubky tlakoměrůw splwiti, splwowati. Trubka splwělá atd. Na základě starého plwěti, které wiz, se ponawrhuge.
sprskám, př. sprskugi = pokropiti, postřjkati, beſpritzen. Sprskowánjm barwička (na sukně) makowatj. Bech.
44sraule, e, m. = přezdjwka druhdy židům, zwláště špinawěgšjm, dáwaná.
srb, př. Budeš-li tedy tak práwe a cele zpjwati, gakž noty ukazugj (t. newáže délky a krátkosti slow), slowo bude zkaženo, a ty za Srba spjš nežli za Čecha umělého gmjn budeš. Blah. mus.
srch, n. v. saec. 15.
srkáč, e, m. = ssacj trauba u pumpy (w horn.), das Saugerohr. Us. Přjb.
srostljčky, ůw, pl. = podwogjk, dwa prsty na ruce neb noze wjce méně k sobě srostlé, zwei zuſammengewachſene Finger oder Zehen. Us.
srownati, př. Šjny srownati, srownáwati, tolik co kowati šjny podlé délky dráhy (hamru), das Eiſen ſchlichten. Us. Přjbr.
ssal, a, m. = djtě u prsu, kogenec, Säugling, lactens. Žalt. Wit.
ssmrděti se, jm, ěl, ěn = znečistiti se. Ssmrdj-li se duše hřjchem. Hugo.
sstogjm, sstáti, ál, ánj (sestogjm) = ostáti, setrwale státi, setrwati, verharren. Ktož s njm sstogj až do konce, utěšen bude. Štjtný. Hledá (črt), aby u wieře nesstál člowěk do konce; neb wie, že ktož w čem až do konce sstogj, ten odplatu wezme. Id. Ktož do konce swého žiwota sstogj w zatwrzenj. Id.
stágnj, př. et stágný. Stágný pacholek, stabularius. Lex. vet.
sťahlaw, n. v. (comp. ex stjti et hlawa; minus recte šťahlaw). Cf. stěnos.
stánice, e, f. = trámy neb dřewa ku pokládánj podlahy w konjrnách neb stágjch, na nichž koně stáwagj.
stanowiti, př. Rcpr. stanowiti se = ustanowiti se. Dlauho se na něčem gistém stanowiti nemohl, Entſchluß faſſen.
starám se, př. Zdali mnjte, že duše člowěčj stará se (t. stárne) tak gako tělo? By w jednom těle tisjc let byla, ta se nikdy nestará. Mudr.
starčiti, čjm = stačiti, ausreichen, pol. starczyć. Pokudž toho statku starčj. Zřjz. zem. Op. a Rat. 1562.
starka, y, f. = woda, která schwálně na mlýn se wede, stoka. Us. Klat.
staropamětný, staropamětnj, adj. = dáwné wěci pamatugjcj. K témuž dni aby obogj strana lidi staropamětnie a sobě potřebné zpuosobili. Arch. IV, 271. Zgednagjce sobě lidi staropamětné, w tu wěc aby nahlédli. Ib. 317.
stárstwj, n. = wrchnj wláda dle stářj, Dienſtalter, Vorrang dem Alter nach, ancienneté. S audy gednoty ginými k saudu auzké rady nechcete státi, ale gakés stárstwj sobě připisugete (t. b. Jan Augusta). Dekr. gedn. bratr. 1617.
stať, i, f. = postawa, Geſtalt (cf. pol. postać). Alexandr byl neweliké stati. Alex. fab. Huc refer et: Gsú lidé rownie stati, neroď skotu gich rownati. St. sk. III, 247, kdež slati chybně stogj.
stateč, i, f. = wznešenost, šlechetnost, statečnost, Adel, Vortrefflichkeit. Opp. Nestateč. Nepýchagjc ze stateči roda swého. Ms. 15. s.
staw, př. § = obydlj, stánj, Aufenthalt. Zloděgów krčemnjch aby žádný nepřechowáwal, ani stawuow u sebe gim dopúštěl. Arch. II, 295.
stáz in Lex. delendum; legitur enim in Msp. citato: w stráž.
stežege, př. et *stržege. Stržege, cardo. Lex. vet.
stěžj, př. Obrátil se stěžj (rychle) a utekl. Plác. p. 280, 282, 406 atd. w. těž.
stěžina, př. = žerď, tyč, Stange. b) = dřewce, kopj, Lanze. Stěžinú protče gmu slabinu. Ms.
stežnjk, př. Nowé cesty, stežnjky na škodu mýtóm dělány býti nemagj. Zřjz. zem. Op. a Rat. 1562.
stjhám, př. Škody stjhati = náhradu pohledáwati, auf Schadenerſatz dringen. Král swých zemj škody gak moha chce stjhati a práwa swého hágiti. Akt. a kop. 69. Zdaliby ge mohli spolu stieci (t. stihnauti). Tristr. 152. (Chybně w Star. Skl. položeno stéci, odkud i w Slown. čte se pod steku, kamž mjsto toto nenáležj.)
strašný, př. comp. *straššj, prout a krásný kraššj. Nad to, geštog’ naystraššé zufánie, hněwagj se. Štjtný.
strbaul. Mjstem w gižnjch Čechách, a gak se mi zdá, newlastně znamená též „strbaul, straulj,“ tlusté wlášenj neb žilky, na nichž 45podzemnj owoce wisj. Strbauly na zemčatech. Z gara býwagj zemčata w teplém sklepu plna strbaulj. (Cf. dán. Trävle = Faſer, Fiber.)
strdoplowaucj, adj. = medotekaucj, melifluus. W nebeském kuoře strdoplowúciem. Ms.
středokraty, totéž co středocestj.
středňák, u, m. = druh nebozezu hornického, Mittelbohrer. Us.
středowka, y, f. = přestáwka w prostředku delšjch weršů, der Ruhepunkt in der Mitte des Verſes.
středoslowj, n. = hláska neb hlásky we středu slownjho kmene přicházegjcj, Inlaut. W. náslowj.
střelcowský, adj. = střelčj, kušařský, Bogenmacher=. Stala se úmluwa o dělnici střelcowskú (Werkſtätte des Bogenmachers), kteráž ležj nad konskú branú. Záp. měst. 1448. Řemeslo, práwo střelcowské. Ib. (Střelec = arcufex. Ib.)
střeliti, př. Střeliti zwěř na duch, t. přjmo proti sobě neb přjmo od sebe běžjcj. Na duch střelenj neb wýstřel, Spitzſchuß. Us.
střemcha, př. Třemcha, terebintus, Lex. vet.
střen, př. Třen, manubrium, quod manu tenetur. Lex. vet.
sukowatěti, jm, ěl, ěnj = sukowatým býti, mnoho suků dostáwati, knorrig werden. Strom sukowatj.
sulegowice, ic, pl. m. nom. loci. Kunat Kapléř z Sulegowic. Arch. 1431. (Supponit nom. viri suleg.)
summownj, př. § = gistau neb znamenitau summu obsahugjcj, bedeutend. Škody, kteréž gest tento lid zdělal, mnohem wětšj a summowněgšj gsau, nežliby se obsáhnauti mohly. Akt. a kop. 108.
sumniti, jm, il, ěn; sumeňugi = umenšiti, umniti. Inde ex Psal. in Lex. non est sumniu = semnu, quod Ž. kap. ita habet: I umini gich gako prach. Nesuminig (t. neuméňug, neumenšug) ruky swé w slitowánj swém. Modl. ms.
surowina, y, f. = surowé železo, das Roheiſen. Us. (pol. surowizna.) S. bjlá, weißes R., fonte blanche; s. mjchaná, halbirtes R., s. šerá, fonte grise.
sušice, e, f. = suchá země, pewná země. Feſtland, terra continens. Geho gest moře, a on učinil ge, a sušici rucě geho stwořitele. Ž. kap. 94, 5. (Nota: sušice, nom. urbis est f. sing. non pl.)
sutý, př. § = nawlečený. Suté perly t. g. prowrtané a nawlečené, po šňůrkách sugjcj, sauwagjcj se.
swaditi, př. part. pass. swazen, swazenj. Žeby snadno swazeni býti mohli. Cjl a prakt.
swak, př. sororinus; affinis. Swactwie, affinitas. Lex. vet.
swař, i, f. = něco swařeného, Decoct, Abſud. A z této swaři pjway ráno a před spániem. Kn. lék.
swědek, př. Pozn. Pozoru hodno, že druhdy w staršjch knihách i swětek přicházj, u př. Buď móg swětek. Modl. ms. swětka. Ib. Když přicházelo k swětkům. Smrž. Niij. Tak i w Statutě Litewském wždy: swětok, swětka, swětčiti.
swěděti, př. Hanba ta ho welmi bolela a swěděla. Plác. swěditi: Swědj takým plápolánjm (urit). Ms. swěditi se = wadnauti, marcescere, welken, vergehen. Zlobil se hněwem, swědil záwistj. Štjtný.
swédomý, swédom, adj. = zdegšj, tu přebýwagjcj, hier wohnend, anſäßig.Tu gsú dlúhý čas bydleli a swědomi byli. Ms. Tak o tom 46mluwil, gakoby tu swédom byl, t. doma. Wěn. poct. (Stařj po bljzkosti smyslu a zwuku swédom a swědom gedno s druhým pomjchali.)
swémysl, nom. v. saec. 15.
sweřepice, př. Sweřepicě w horách a wolowé. Ž. kap. 49. Wywodjš sěno sweřepicěm. Ib. 103, 14.
swětačiti, jm, il, enj = swětácky žiwu býti, heyřiti, der Welt nachhangen, liederlich leben. Mrhal a swětačil, dokud ğroše měl z dědictwj toho.
swětec, tce, m. (swětice f.) = swatý, ein Heiliger. Owa zgewj sě buoh nad oblakem swětlým a s njm swětcěw tisúc. Hod. sw. Mářj.
swogek et swogjk, a, m. = sobjk, Egoiſt (swognjk minus recte). Gen sobě nadhánj ten skrbljk a swogjk. Us. swogička, y, f. = soběcká žena. § swogek, nom. vir. Záp. měst.
swogitý, př. § = gednotliwý, einzeln, individuel. Swogitě gako čeledně (singulariter et gregatim). Ms.
swor, př. Kázal most z sworůw (= wor) přes řeku udělati, a kázal ty swory hřeby stáhnauti. Alex. fab. c. 44.
sworenstwj, n. = swornost, Eintracht. Gměchu sňatky u pokoře w náboženstwj, w lásce, bratrském sworenstwj. Ms. 15. s.
swrchupis, u, m. = názew, titul, Titel, epigma, titulus, insuper. Lex. vet.
swugec, nom. viri. Záp. měst.
swyčeg, př. Který swyčeg božiemu chrámu s těmi mrzkostmi. O 7 wstup.
sýcůw, owý, adj. = co sýci náležj, dem Kauz zukommend. Id. sýčj adj. Sýčj přirozenj.