kacéřowý, adj. = kacéřský, ketzeriſch. We wšech srdciech židowských, pohanských, kacéřowých i zlých křesťanów. Ms. 14. saec.
kagiwý, adj. = kagicný, kagilý, bußfertig. Bech.
kagka, n. v. saec. 15.
kachna, n. f. saec. 15.
kalenice, př. § = kal, lauže, též cesta neb kragina kalowitá, Sumpf, Moraſt. Gakž s deštěm přigeli, blátem, kalenicj i s wětrem, tak zase i odgeli. Čas. mus. 1844 str. 307.
kalostudnost, i, f. = kalostud, kalostudenost, melancholia. Odtud kalostudnost plodj se. Klaud.
kapawka, et kapowka, y, f. = kapka, krůpě, Tropfen. Gako kapawky kapagiúcie na zemi. Ž. kap. 71, 6. W kapowkách w geho wzweselj sě. Ib. 64, 11.
karamanda, y, f. = batlice, lehký gednoduchý šat dětský, Kinderkleid. Us. Klat.
kasna, př. § Kasna, karnáč, camisiale. Lex. vet.
kaše, př. § Medowá kaše, der ſüße Brei. Býwal obyčeg w některých městech českých, gako w Jindřichowě Hradci (na zelený čtwrtek), w Strakonicjch (14. Srpna až do r. 1783.) mezi chudé gistý den w roce dar w chlebě, piwě a na penězjch rozdáwati, což medowau kašj se nazýwalo. (Srw. Schal. Topogr. 3. Th. S. 184.)
kat, př. Kata w sobě dusj, t. hoden šibenice, dospělý k šibenici. Nař. Plzně 1619.
katowic, e, m. = wlastně syn katůw, též holomek, Henkersknecht. Ach, kterak tito katowici ginak štěpie cjrkew nežli Kristus. Tract. 15. s.
katrče, př. magalia, gaza pastorum. Lex. vet.
kaudeliti se, jm, il, enj = třapiti se, o prowazjch atd., ſich faſern, zaſern. Us.
kaupawý, adj. = kdo rád se kaupá, badeluſtig. Ryba kaupawá, lupinami osutá. Bech.
kazizemský, adj. = co zemi kazj, záhubný zemi, landverderblich. Gindřicha Korutanského kazizemská wláda. Čas. mus. XIII, 289.
kdykám, ati. (Vid. Wýbor I, p. 1224, ubi minus apte verbo křičeti interpretatur. Est autem kdykati pro kydkati intensivum simplicis kydati ad analogiam šmakati et šámati, imo et skákati, si cum lit. szoku conferas.) Hněwem na koho kdykati, t. kydati, obořowati se.
ké, kéž, př. Ké by (kéž by) zpřjmily sě cěsty mé. Ž. kap. 118, 5. § = zdali, čili, num, an. O blaze wám té múdrosti, kde gste gie nabyli: ké gest se prwniem swatým zgewila. Odpis brat. 1507. Kéž (zdali) kdo pláče, neztratiw nic? zagisté toho neučinj žádný. Biancef. 66. Na wšaký den gsem mezi wámi kázal: kéž mě kto gal anebo swázal? St. Skl. 3, 42. A kéž mi to činié ginj, gimž dáwagu, ktož co ráčj? Č. M. 1829, 3, 61. Liška wece: čbáne, ké se modljš? zléhos úmysla, že tiem dljš. Wýb. 229. Řekl Hospodin k Mogžiešowi: Pogmi Arona bratra swého. Kéž (zdaliž) gest řekl: pogmi giného? Štjtný.
kladu, př. Mnozj chřadli a nemocj klásti se počali. Lesl. leg. 35.
kladugi, owati, al, án = do klády dáwati, sázeti, cippare. Lex. vet.
klakol, u, m. = hrubé, kaudelné plátno, též sprostý šat plátěnný, halenka, odránka, Wergleinwand, Kleid aus grober Leinwand, Pechtling. Oblec mě, abych nah před tebú nebyl ani w klakolech nepoctiwě. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840. Cf. pol. kłak = Werg, Haarzotten, kłaki, pl., alte Lumpen.) Newěsta tam běžie oblekši sě w zlé klakolcě (induta veste tristi). Leg. o sw. Alex.
klamák, a, m. = klamač, klamce, Spötter, illusor. Protiwenstwie od klamáków a posměwačów. O 7 wstup.
klamám, př. Srdcem swým bohu klamagj. Lom. Jer. W hlawu swau klamagj (betrügen ſich ſehr). Id. kup. stř.
klaučky, ek, pl. f. = klučeniny, půda lesnj w ornau obrácená, Rodeland. Odtud zde onde w Čechách řjká se některým poljm „na klaučkách“, a takowá obyčegně posud přiléhagj k lesu.
klázniti, př. Nadarmo se duše bláznjš, že mé múdrosti kláznjš. Rozml. duše s těl.
klecám, př. Klecieli od stezek swých. (Proch. zkulhawěli.) Ž. kap. 17.
klénot, př. klénoty, pudenda, utriusque sexus. W klénotech obogjho pohlawj k plozenj slaužj. Walkemb. Růž. zahr. D. 4.
kleště, př. defin. Kleště gsau dwognásobná dwauramenná páka, aneb dwě páky o jedné podpoře w protiwném směru. Kratší ramena slowau pysky, delší držadla neb kleštiny.
kljčnost, i, f., kljčenstwj, n. (r. k et ljce, cf. supra kbožný, et rus. priličnosť) = přjhodnost, způsobnost, Angemeſſenheit, paſſende Gelegenheit. Ktož nemá snaženstwie, i to což má, to wěz kljčnost přirozenie, i ta gemu bude odgata. Wýkl. na Mat. 14. s. Ďábel, když newidj kljčenstwie a spósobenstwie. Ib.
kljčný, př. Napomjnati nesmiem a negsem dospěšen, a wzbuditi k dobrému negsem kljčen. Wýkl. na Mat. 14. s. Tiem činem ku polepšenj kljčněgšie ge učinil. Ib.
klich, n. v. saec. 15.
klobauk, př. (w. hutn.) zadnj wywýšený djl formy, kterauž wjtr z měchu do ohně se žene, der Buſen der Form. Us.
klokoč, př. Obrátil w krew klokoče gich, abychu nepili. (Proch. přjwaly.) Ž. kap. 77, 44.
klokočiti, jm, il, enj = prýštiti se, ſprudeln, scaturire. Lex. vet.
klopýtawý, adj. = často klopýtagjcj, napadawý, ſtrauchelnd. Klopýtawý kůň. Us.
kluk, př. Kluk, kužel, piramen. Lex. vet.
kmen, př. § = wrchol, špice, Gipfel, cf. cacumen, acumen, άχμή. Z wod kmenowé hor wystupowachu. Ms. s. 14.
11kmetowstwo, n. = kmetstwo, kmetowé zemštj, die Landrechtsbeiſitzer, Räthe. Listina 1395 w. Wýbor I, 1032.
knidr, u, m. pl. knidry = kraucené wlasy neb chlupy, knjry, kudrlinky, rus. кудри, Locken; inde forte apud Weleš. knidr = loqua. b) = točené neb kraucené ozdůbky, Schnörkel. Milugme prostě bez knidrów kakýchs, gimiž licoměrnjci a pokrytci chtié se gen ukázati. Štjtn. Zprawugj, kde kto co činj, kterak chodj, i cožkoli takowého, gešto gsú to gen kacjs knidři. Id. (kudrlinky, frašky, nepodstatné wěci, nugae.)
kniha, př. Nekromancia, gež při hlúpých lidech černé knihy slowe. Tkad.
knjžetin, a, o, adj. poss. = knjžete, des Fürſten. Služebnjci kniežetini geště wždy na silnici lidem berú. Arch. 1432.
kobaliti, jm, il, en; kobáleti, jm, el = waliti, kotiti, werfen, ſtürzen. Recp. kobaliti se, kobáleti se. Kobalil se do dweřj. To bylo kobálenj do lauže! Geden přes druhého se kobálel. Us. Prach. Comp. Odkobaliti, překobaliti, skobaliti.
koblauk, př. A nechce-li proti pánu wstáti a koblúka snieti. Zák. Karl. IV.
kobylodogce, e, m. = dogič kobyl, konědogce, Pferdmelker, ίππημολγός. Gsau kočownjci, nerozkošnj kobylodogci. Čas. mus. XIII. 273.
kočjřský, adj. = co ke kočáru náležj, Kutſchen=. O kočjřské koně byla tuhá hádka. Lom. o Gitčjně.
kogeš, n. v. saec. 15.
kogidlo, a, n. = nástrog neb prostředek ku kogenj, Stillmittel. Bech.
kol, i, f. = kolba. W koli gednoho kruha oděnie nenie, by byl k bogi užitečen. Štjtný (rozeznáwage mezi turnegem a kolj neb kolbau).
kolebnj, et kolebný. Kolebná piesň, crepitaculum. Lex. vet.
kolečný, př. Kolečný palec, alus (Wallwurz?) Lex. vet.
kolednjčky, ůw, pl. = druh gablek zimnjch, malých, teprw o wánocjch uleželých, k mjšenským podobných, eine Art Aepfel.
koleš, n. v. saec. 15.
komjnugi, owati, al, ánj = w hornictwj tolik co skálu nad sebau lámati, über ſich brechen. Sama takto wylámaná skála komín slowe, das Ueberſich, Ueberhöhe. Us. Přjbr.
komoniti se, jm, il, ěnj = honositi se, pyšniti se, ſich brüſten, prahlen. Co sě, tělo, sbožjm komonjš? Rozml. duše s tělem. Ms.
komora, př. dem. komořice. W swéy komořici bohu sě modlila. Žiw. Jež. 14. s.
koncugi, př. Králowstwj to se koncowalo při moři mrtwém. Plác.
končina, př. § = skonánj, smrť, Tod, Lebensende. Widúc žiwota končinu, inhed řechu w tu hodinu. 1395. (w Č. Mus. 1840 str. 295.) W. skončina a srw. rus. кончина.
koněpas, př. § nom. loci. Koněpas z Konipasa. Arch. 1399.
konwičkář, e, m. = konwář, Kannengießer. Hawel konwičkář. Záp. měst. 1453. konwičkářka, f., konwičkářský, konwičkářstwj.
kopřiwka, y, f. = pták, který zezhulce mladé wyljhá, Neſſelkönig, Weiſen= oder Winterkönig. Odtud w staroč. pošlo gméno kopřiwče aneb kopřiwnjk (též pol. pokrzywnik), znamenagjc djtě w cizoložstwj zplozené.
kopřiwnjk, př. bastardus. Lex. vet.
koráb. W gazyku staročeském gde slowo toto i dle měkkého skloněnj gmen mužských, práwě gako корабль. Wygde z korábě, w němžto atd. Ms. W onom korábi. Ms. o korábu Noe. Ktož w korábi tomto nedržj sě. Ib. Ke korábi. Ib. Měkké toto skloněnj bylo přjčinau, že gméno to, gak dwa přjklady w Jungm. Slown. ukazugj, i w ženském pohlawj, ač chybně, bylo užjwáno.
korábna, y, f. = loďka, Schifflein, barca, Lex. vet.
kořečnjk, a, m. = bednář? cadifex. Lex. vet.
kořenáček, u, m. = hrnec na kwětiny, Blumentopf. Us.
kořenně, př. § = důkladně, gründlich. Srozuměwše kořenně té při, práwo a rozsúzenie gsme wyřkli. Záp. měst. 1450.
kosatý, př. Alexandr měl čtyři sta wozůw kosatých (Senſenwagen). Alex. fab. Sebral gest množstwj oděncůw a wozůw kosatých. Ib.
kosnař, e, m. = kdo kosy dělá, Senſeſchmied, falcator. Lex. vet.
kosten, př. Pět set oděnców s rozličnú branj, s meči, s kostny, s kopjmi. Pašige sw. Jana. Ms.
kow, př. Kowy wyššie, gako gsú zlato a střiebro, a kowy nižšie (menšie), gako gsú olowo a železo (edle und unedle Metalle). Ms. Menšj kowy, gmenowitě měď, cjn, železo, olowo a rtuť. Swob. Přjbr.
kowáč, př. Slowe nynj zwláště ten, genž došlé železo w hamru kuge pro rozdjl od obyčegného kowáře (der Nachſchmied). Us.
kowářjk, př. § Kowářjček = skalnj, hornj duch, Berggeiſt. Balb. d. mont. s.
kozdras, n. v. saec. 15.
krag, př. Pusť to kragem, t. mimo sebe, nic si z toho neděley. Kýž mně to gde kragem, t. kýž mne to mine, nepotká. Us.
krákorka, y, f. = slepička (žert.), Huhn. b) = borowé šišky, Fichtenzapfen. Us. klat.
krapa we Slown. smaž a čti: Pažito lat. grapa, q. v.
krásiti, př. co bych krásil (pokorně napomjnal) o nemúdrém šjlenci hlúpém, lépe naň búkati. Štjtný.
kraslat, remitus (?). Lex. vet.
kratochwjle, př. § w oboře Netolické stawenj, gež Kratochwjlj nazwáno. Čas. M. 1828. d. 85. (K mjstnjm gmenům něm. gako: Ludwigsluſt a giným lustům nebylo by snad nepřjpadné toto slowo: Ludwjkowa Kratochwjl atd. § kratochwjl, kratochwjlek, m. = kratochwilný člowěk, kratochwilnjk. Znám byl celému okolj co milý kratochwjlek. Ms. 1693. Odtud Kratochwjl, Kratochwjle, zhusta přjgm. české.
krauchám, ati, al, án = dokola okragowati, u př. gablko, řjpu etc. (Krauchati od krogiti, gako kochati od kogiti; giné gest krauhati od kruh.)
křečný, př. et hřečný, chřečný. Chřečná přjze. Bech. (w. Rozb. 1841.)
křemenář, e, m. = kamennjk. Latomus, qui indicit lapides, kamennjk, tesák. Lex. vet.
křepel, př. Křepelice, luscinia, avis luce incipiente canens. Lex. vet.
křepele, ete, křepelátko, a, n. = křepelčj mladé, junge Wachtel. Křepelátka, dobré děti, kterak wás mám wyžiwiti? Mor. pjs. 69.
krew, př. Gsem hotow i těm odpustiti, kteřj mně na krew ubljžili, die mich tödtlich beleidigt haben. Us.
krewpenjz, e, m. = krwawý penjz, Blutgeld. Za krewpenjz to wycenil. Lakomec za krewpenjz obilj prodáwá. Krewpenjzem gsem mu to zaplatil. Us.
křinec, ce, m., nom. loci. Jan z Křince, et alio loco: z Křence. Arch. 1399.
křišťa, n. f. saec. 15.
křiwenina, y, f. = wěc křiwá, aud křiwý &c., krummgewordenes Glied. Ten, který nedostatky naše naprawowati, a tolikéž křiweniny naše přjmiti a rownati umj. Komen. Did.
křiwolaký, př. et křiwoleký. Ač by sě i křiwolek zdál. O 7 wstup.
12křiwowinnjk, a, m. = winnjk, násilnjk. Spaseny učinj syny chudých a ponjžj křiwowinnjka. Ž. kap. 71, 4.
křižowanec, ce, m. = křižowaný, der Gekreuzigte. b) Improp. = křižugjcj, der Kreuziger. Když proti swým křižowanciem pošel, řka: Koho hledáte? Hugo.
křjžowý, př. Křjžowá wěc (w horn.), Kreuzkluft; přjčnj wěc, Querkluft.
krle. W Alex. (w Star. Skl. II, 216.) kdež stogj: wlk zamrlý, genž pro hlad otwěsi krli &c., nemnjm, by slowo to, gak posud nawrhnuto, ocas znamenati mohlo. Spjše widj se býti stegného půwodu se slowem hrdlo (gakož i krk, chřtán, něm. Gurgel, Kehle a g.), čemuž také naswědčuge mjsto welmi podobné z Aesopa: S odwěšeným krkem se smutně wracuge wlk.
krm, př. = krmenj, Fütterung. Až bude po krmu (dobytka), půgdu hned spat. Us.
krnota, n. v. saec. 15.
krocánj, adj. = co krocánůw gest neb od krocána. Krocánj peřj.
kročata, n. v. saec. 15.
krokot, př. W krokot aneb prostřed žiwota gsme w smrti, totiž když w krokot bugně gako ktwe náš žiwot, gsme w smrti. Štjtný.
krondražka, př. = sukně z látky hotowené z hedwábj a neytenšj wlny, z Francauz do Čech přiwážené na konci 17. stoletj, a couronne-droguet nazýwané. Pol. kromras, něm. Kronraſch.
krs, n. v. saec. 15.
krsám, př. Gakož na těle někdo z mládi zdráw gest a zdárně roste, potom znedužiwj a zákrskem bude: giný naproti tomu z mládi krsá a kyše, potom z toho wygda w gonáka zroste. Komen. Did. (Přjkladem tjmto se potwrzuge stegný půwod neb kořen slow kysati a krsati, verſäuern.)
křtěnek, a, m. = djtě, gemuž kdo kmotrem, Pathchen. Předstúpil před ně (kmotr) se swým křtěnkem. Záp. měst.
krupnice et krupičnice, e, f. = krupařka. Podlé domu Srbky krupnice. Záp. měst. 1451. Srbka krupičnice. Ib.
krupný, př. § = krupý, hrubý, weliký, cf. pol. okropny. Zraku skryl buoh perlu krupnú (gemmam grandineam). Zrc. maud.
krutiti, př. Wey dušičko milá, kruť sě a wzdychay. Modl. ms. 15. s. (cf. zakrutiti.)
krwotekaucj, adj. = krwotočný. Čerwenau nemoc a krwotekaucj dwanácte let gsem měla (Blutfluß). Čtenj Nikod.
kryk, př. O záštie, o swádu a o kryky (t. různice), kteréž gsú se mezi nimi dály, přátelštj úmluwčie tak gsú wyřkli. Záp. měst. 1448.
krykyš, e, m. = gistá látka k oděwu aneb oděw sám w 16. stol. Chodjme w krykyši. Bech. (w. Rozb. 1841.)
kryza w Tristramu nenj crisis, gak wydaw. St. Skl. wykládá, ale gest něm. Kreis, gak zřegmě smysl s sebau nese. W kryzu gjti = w šraňky, w kruh gjti, w čáře se bjti atd.
krzno, př. Ciclas, drahý plášť, aliter kržno, (nota ž, non z ibi). Lex. vet.
kubeš, et kobeš, bše, m. = Jakub. Co wy, Kubši, tomu řjkáte? Us. Genž slaul Kobeš. Štel. čar.
kudy, př. Knihy dal páliti, kudyž (t. čjmž) mnoho dobrých knih zhynulo. Plác.
kugi, př. (Prwotnj smysl gest: dělati, činiti, působiti, gak dokazugj slowa: konám, skutek atd.) Tys kowal zuoře i sluncě (Proch. učinil). Ž. kap. 73, 16.
kukus, př. W horn. kukusy dělati, Kure verbauen. Kukusy při doljch, šachtách a štolách na swůg náklad dělati powinni budau. Smlauwa Ferd. I. Kukusy zakládati. Ib. Kukus dědičný, Erbkur. Ib. Swobodný kukus, Freikur. Sternb.
kůň, př. Gednak na koni progjžděge, a gednak w šesti konjch (et šesti koňmi, o šesti konjch) se woze. Smrž. Q. VI.
kunat, et kunata, n. v. Kunat Kapléř. Arch. 1431. Záp. měst. 1448
kuně, ěte, n., kuňátko, dem. = mladé z kuny, das Junge des Marders.
kunino město = Kunštat. Boček z Kunina města. Arch. 1400. Ginde často: B. z Kunstata, z Chunstata etc.
kurař, e, m. = drůbežnjk, Geflügelhändler. Záp. měst. 1449.
kwap, př. dem. kwapek, usit. pl. kwapky. Kwapky mjwagj hapky. Prov. To dřewo newystřeluge w kwapky sě wysoko. Štjtný. Podobni zwěři, že to, co činie, w kwapky činie. Štjtný.
kwátrám, př. Čeleď aby pro welikau a gistau winu nedlauho trestaly, ani přjliš kwátraly (longo a), aby reptawých neučinily. Dekr. gedn. bratr. 1617.
kwěch, n. v. saec. 15.
kwjliti, př. Králowá, tys dworna přieliš, a mě gediné tiem kwieljš (trápjš). Tristr. 349.
ký, př. Slušj znáti, ké (která) gest čistčie wiera a bohu wzácněgšie. Hugo. Poznayž giž z této řeči, kéť (které) gest slowo škodliwé. Ib. Nepřátelóm aby překážel, buďte cjž buďte. Arch. 1420. Přikázanie, ká gsem wzdal wem. Ms. 14. saec. U kých čertůw wězj. Us.
kygowice, e, f. = rána kygem, Stockſtreich. Patnáct kygowic mu naloženo. List.
kyprost, př. Záwisť nad milostj chce býti, lenost nad kyprostj (činnost, Emſigkeit). Štjtný.