na, př. § = ney, nay = superl., quod inde ortum, sicut olim polon. na et germ. am. Což by nawiece (pro naywiece) za ten domek dáwali. Záp. měst. 1452. Kto nawěčšj z nich. Hugo.
naběhlost, př. = přihodilost, Zufälligkeit. Skrze hlaupost anebo w lidských wěcech naběhlost. List. Boh. z Lob. 21.
naběhnu, př. Z toho člowěk wěčných muk nemoc naběhne (utržj si). Ms. saec. 14.
nadpropastný, adj. = nad propastj gsaucj, strmjcj, über dem Abgrunde ſich befindend. Skála nadpropastná.
ňádra, př. Člowěk slabě opásán gsa nemóž ňader gmieti, aby co wložiti mohl. Hugo.
nadsednu, nauti, ul, ut; nadsedám, ati, al, án = nad koho, wýše někoho sedati, höheren Sitz nehmen. Nezpůsobnéť gest wyššjho neb staršjho nadsedati. Exc.
nadstránkugi, owati, al, án = stránky w knize titulem opatřiti, Kolumnentitel ſetzen. Nadstránkowánj, Kolumnentitel.W staršjch knihách častěgi nadstránkowánj se nalézá; nynj zřjdka nadstránkowány býwagj.
nadtemennjk, u, m. = střed obzoru, zenit, Zenith. (Ponawrhnul bych mjsto temennjk aneb čelnjk, zwláště když nadir podnožnjkem pogmenowáno.)
naduřelý, př. Gste přjlišnau pýchau naduřalj (aufgedunſen). Alex. fab. c. 103.
nadutec, tce, m. = nadutý, pyšný člowěk, ein aufgeblaſener Menſch. Bůh gako o swau při ugjmati se bude proti pyšným nadutcům. Komen. Didac.
nádworný, nádwornost, př. Z pýchy a nádwornosti winiti. Ms. s. 15. (Znamená zde patrně tolik co nádhernost, kteréžto slowo přicházegjc teprw w 16. wěku z onoho zpotwořeno gest. Domnjwám se, že w staré oné básni: Spor duše s tělem, w. Wýbor I, 361. týž smysl wězj we slowě nádwora: Tuhá žalost, silné hoře rozchodj mě w twé nádwoře atd., čjmž by se od nowěgšjch užjwaná nádhera poněkud osprawedlniti dala.)
nafauklý, adj. = nadulý, aufgeblaſen.
nagdu, př. Teprw zase w desjti letech gezero to wodau našlo. Peš. Prod. A.
náhradbj, n. = prostranněgšj na hradbách mjsto. Pán Kamenický s náhradbj se djwá. Ohl. p. č. 22.
nahyzditi se, jm, il, ěnj = do wůle hyzditi, vollauf ſchmähen, anſchwärzen. Co se mne napomlauwala, co po lidech nahyzdila. Us.
náchowek, u, m. = co si kdo nachowal, co nachowáno, das Erſparte, Aufgeſparte. Us.
nakrmiti, př. Nakrmil gest lid z pěti chlebůw a ze dwú ryb. Wid. sw. Pawla.
nalezu, př. W núziech, gež nalezly nás přieliš (Proch. postihly nás). Ž. kap. 45.
námech, mchu, m. = nácpa, náklad, Gepäck, etwas Aufgepacktes. Prodati nádobj weliké spolu i s námchem, t. hrnčjřské wětšj i s menšjm, které w ně gest napakowáno neb namšito. Us. (w. Kwěty 1847. 524.)
náměsjčný, př. Mezi tiemto náměsiečným žiwotem mým a wěčným twým — inter lunaticam hanc vitam meam et sempiternam tuam. Aug. sol. saec. 14.
náměstwj (loco náměststwj), n. = náměstnictwj, mjsto, Stellvertretung. Gmeno a náměstwie Jesu Krista nositi. Wýbor I, 596.
námět, př. Aby pawéza wjry šjpy, střelby, ďábelské náměty snášela. Kanc. s. Štěp. § Na Horách Kutnách udeřil hrom na námět. Štel. čar.
námětek, př. § = námjtka, Einwurf. Skrze to uměnj důwtipnými námětky tegná prawda nalezena býwá. Kon. hoř. 55.
namjsiti, př. Wjno twé namiešeno g΄ wody (nota gen.). O 7 wstup.
namšigi, iti, il, it; namšjwám, ati = naložiti, nakládati, wkládati, pakowati, aufladen, aufpacken. Užjwáno zwláště od hrnčjřůw při nakládánj nádobj, w. námech.
nanařjkám se, ati = nařjkati do umdlenj, do unawenj, ſich in Klagen ermüden. Šalomaun nanařjkaw se, že nedostatkůw sčjsti nemůž, obrátil se naposledy k mládeži. Komen. Did.
naoslazugi se, owati, al, án = často a mnoho oslazugi, oft, anhaltend verſüßen. Gakau byl gsi mi radostj, cos naoslazowal se dnů mých! Exc.
napaušťák, a, m. = dělnjk w hamru železo napauštěgjcj (w. napustiti), der Friſcher. Us.
napjčiti, jm, il, en = wytknauti, nastrčiti, anſtoßen, zum Anſtoß richten. Napiečiw swým čbánem na ni, i rozbi Ježjšowi báni. Wýbor I. 409.
napláči, př. naplákati, naplákám, přjt. čas. Ktož koli té následuge rady a tak činj, nemá co naplákati. Ale ty nynie naplákáš, neb té rady nenásledugeš. Biancef. 49. (1519). Gestliže na swú sirobu woláš a naplákáš. Ib. Gá toho až do smrti litowati a naplákati chci. Ib. (Cf. Opláči.)
naplatiti, př. Bude-liť žena njzka, ale naplatjť sě holčuchami (t. nastawj se dřewěnými podešwy neb špaljčky). Štjtný.
naplněn, př. Srdce naplněno zlého myšlenie. Tkad. Wšechny wěci naplněny budú dobroty geho. Hugo. (Nota genit. ut in rus.)
napomenu, př. Napomjnám tě tjm sstúpeniem (t. připomjnám tobě, führe dir zu Gemüthe); napomjnám tě z těch bolestných noh; napomjnám tě skrze snětj s křjže (mluwj hřjšnjk k spasiteli). Ms. *Napoměnúti. O 7 wstup.
napominadlo, a, n. = wěc napomjnagjcj, pamatugjcj, Mahnungsmittel. Smrt, súd, peklo, nebe gsú čtyři napominadla. Zrcadlo, 1506.
napotknu, auti, kl, knul, in seq. phrasi: Thošek pastorek když napotkl (alias nařekl) práwem otčjma swého. Záp. měst.1451.
nápowěď, př. = praemissa, přjstup w periodě. Jung. Slowes. Sic et Bech. Ginak náwěsť. Mark. log.
naprawiti, př. Bárku gsú naprawili k wětrům (podlé wětru). Biancef. 98.
napru, řjti, el, en; napjrám, ati. Solum Recpr. usitatum. I. napřjti se = dosti se přjti, nahádati se, ſich ſatt ſtreiten. Napřjti se do ochraptěnj. Pogď, wšak gsi se dost napřel a nahádal. Us. II. napjrati se čeho neb oč = něčeho snažně chtjti, toho se domáhati (zwláště o dětech se řjká), etwas heftig verlangen, durchaus haben wollen. Dřjw se o to napjral, a už se toho nabažil. Co chce ten chlapec, co se pořád napjrá? Us.
napustiti, př. W hamru napauštěti neb napustiti slowe, když došlé železo w ohni nawjgj se na napaušťadlo. (w. Jungm.)
náramnjk, př. Náramnjci gsú okrasú ramenú. Hugo.
naraziti, př. Narážeti w hornictwj tolik co plniti tůny, okowy, anſchlagen. Us. Přjbr.
naražeč, e, m. = plnič okowůw, tůn (horn.), der Anſchläger. Us.
naražiště, n. = mjsto kde hornj nádoby narážegj, das Füllort. Us.
náražnjk, u, m. = nástrog kowářský, druh kladiwa špičatého, gjmž djrky do podkow atd. se narážegj, a pak probodnjkem docela prorážegj. Slowe též náraz, štemfljk. Us.
nářečnjk, a, m. = řečnjk, namlauwač, Redner. Nářečnjk, námluwnjk, concionator. Lex. vet.
národ, př. Národ (t. narozenj) božj kdo wyprawiti umj. Kanc. s. Štěp.
náruk, u, m. = rámě, Arm. Náruk swatý geho. Ž. kap. 97, 1. Ažť zwěstugi náruk twóg. Ib. 70, 18. Podlé welikosti náruka twého. Ib. 78, 11. Wykúpils w nárucě w twém. Ib. 76, 16 et saepius.
18násada, násadka, př. § u chleba, učiněná měkčj a chutná kůrka stýkánjm se pecnů w peci.
nasauditi se, jm, il = dlauho sauditi, saudcem býti, lange richten, das Richteramt verſehen. § Nasauditi se s kým o něco, lange mit Jemand prozeſſiren.
násed, u, m. = nágem, nagmutj nemowitého zbožj, Pacht.
nasledač, e, m. pro nasledowač, nasledowatel, sectator. Lex. vet.
náslowj, př. § = hláska neb litera na začátku slownjho kmene stogjcj, Anlaut. Dub má w náslowj d. Podlé náslowj znamená u př. glagol g, dobro d atd.
nasměwač, e, m. = posměwač, Spötter. Hned se našel odporce, hned nasměwač. Mudr.
nasnáz, adv. (na snáz) = na snadu, snadným způsobem, auf eine leichte Art. Když gsú těch práw nepoložili, prawjce, že gich tak nasnáz nemohú gmieti. Záp. měst. 1452.
nástawa, nástawka, př. § = Surrogat. Inde: Nastawowaná káwa, s přjměskem žaludůw, šjpkowých peciček atd. Us.
nastřápám, ati, al, án = nastřádati, nasbjrati. Co se za týden smetany nastřápá. Us. Klat.
nastřehu, př. nastřjhám, nastřehám. Dnem i nocj nastřiehá (ďábel), aby polapil. S. Aug. sol. saec. 14.
nástřel, u, m. = nastřelenj, nástřelek, Anschuß, Streifſchuß. — b) = zapálené mjsto, když se podbjrati začjná. Us. Klat.
nastřeliti, př. § = začjnati se podbjrati. Nastřjlj to, a potom se to wálj. Us. Klat.
nastru, př. Nastjránj tráwy a růžj, t. prostíránj, prosýpánj po cestě o božjm těle. Káz. 1594.
nasugi, př. Abych sě nenasunul w osidlo geho — ut non impingam in laqueos ejus. S. Aug. sol. saec. 14.
naščřjti, načřjti, jm, el, en; naščjrám, načjrám = wážiti, ſchöpfen. Wodu pro obleženie naščři sobě. Hugo. Aby wod zewnitřnjch utěšenj newážil aneb nenaščieral. Ib. Wnitř w swědomj gakožto w studnici wody žiwé obwlaženie utěšenj twých naščieray. Ib.
natkysiti, jm, il, šen = napadnauti koho, hnáti se za kým, anfallen. Dá mu k ostřjhánj angely, aby ho ďábli nenatkysili na wěky. Bech. w. Potkysiti.
natluku, př. Gako kdyby chůwa s djtětem bez podpory hned klesagjcjm natlaukati se chtěla (t. bitjm k chůzi ge mjti). Komen. Did.
náušek, př. Dal gsem náušky na uši twé. Hugo. (Týž spisowatel hned za sebau užjwá: náušky, náušnjky, náušnice.)
nautráceti se, jm, el, en = dosti utráceti, namrhati se, verzehren, verſchleudern.
nauze, př. bot. = Draba verna, Lin. Erophila, Hungerblume. Pokud mi známo, pod tjm gménem známa gest bylina ta w gižnjch Čechách. Newjm, z gaké přjčiny Presl Wšeob. Rostl. při Lappa Bardana též nauze uwedl.
náwara, př. Nastal weliký hlad, tak že lidé náwaru (nezralé obilj) gedli. Exc.
náwaz, u, m. = nawazowánj, hádánj z něčeho, wahrſagen. Baby mistrugj swá kúzla, aneb swé čáry, a wědma gakás a náwazy, chtiec každá slúti múdrá. Štjtný.
nawážiti, př. Hlas gakoby se na každau notu gen nawažowal (newyrážege gi řádně). Blah. mus.
nawdešenj, n. = nadchnutj, nadšenj, Eingebung, Inſpiration. Abych w těch wěcech, kteréž gsem poznal twým nawdešenjm, mohl trwati. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
nawěsiti, př. § Nawěsiti, nawěšowati se kam, k čemu = zwah bráti, nachylowati se. Zemi na dolegšj stranu (potoka) wezti a hornj krag dobjrati, aby woda k hornjmu kragi se nawěšowala. Břez. Rožm. 158.
nažnu, př. fig. = peněz si nadělati, (neywjce nedowoleným způsobem). Ten si we službě hraběcj nažal, že má do smrti dosti. Us.
né, př. Třj proseb, gežto i po súdném dni bude nám potřebie; né (anobrž) teprw budem w nich po súdném dni uslyšeni, ale zde gen odpolú. Štjtný.
nedbač, e, m. = nedbal, nedbalec, nachläſſiger Menſch. Pro netbače. Nauč. Rkp.
nedělin, a, o, adj. poss. = neděli náležegjcj, des Sonntags. Pondělek gest nedělin bratr (řjkagj lenoši). Prov.
nedobořenina, y, f. et pl. nedobořeniny = zřjceniny, zbořeniny, Ruinen, Trümmer eines Gebäudes. Klášter w Gemnici, kteréhož toliko nedobořeniny pozůstáwagj. Peš. prod. Y, 4.
nedomysl, př. Dobrotiwě ge weda, a gich trpě nedomysly. O 7 wst.
nedowěsek, a, m. = nedowěšený, s prowazu uřjznutý. Ty nedowěsku! (přezdjwka).
nedřjmalý, adj. = insoporatus. Lex. vet.
neduchowenstwj, n. = nedostatek duchownjho žiwota, nepobožnost. Pro swé neduchowenstwie. Wýkl. na Mat. 14. s.
nehet, př. § Suchý nehet = gméno gisté weliké hausenky, w měsjci Zářj zhusta na mautwici neboli hadjm mljku wjdané.
několikerý, př. Gako gsau geg (swět) několikteřj mjwali. Mudr. 1529.
několikonácte, př. Před několikonácti lety. Lobk.
některdy, př. By pak pro rúcho a holenie duchownjm kto mohl býti, tehdy by i opicě duchownie byly, aneb u některých dworów blázni, ani gim některdy kápie činié a ge holé. O 7 wstup.
nekwětky, ek, f. = rod gablek neyraněgšjch, nemagjcjch kwětu patrného, w nichžto ani košťálku zřegmého ani gader nenj.
něký, př. Wyněw z cjpu něký twaroh, tu geg tištěše. Trist. 341.
nelepota, y, f. = nesličnost. W nebi také nebude igedné nelepoty ani nemoci. Ms.
nelowa, y, m., f. = zwjře nelowné. Chlap nemluwa, kocaur nelowa, oba gsta hladowa. Přjsl.
nemáhám, př. Sw. Pawel dj: I kto g' nemocen, bych gá také nenemáhal. O 7 wstup. Matery gsú pilny swých dětj, zwláště když nemáhagj. Orl. maudr. Nemáhati, aegrotare, infirmari, languescere, hebere. Lex. vet.
němče, ete, et pl. němčata = neyšpatněgšj druh bramborů, wnitř přičerwenalých, toliko pro dobytek se hodjcjch. Též řjkagj gim německé brambory. Us.
němec, př. = Almanus. Lex. vet.
nemilostenstwj, n. = nemilostiwost, Liebloſigkeit. Pokryti gsú 19ducholowstwem a nemilostenstwjm swým. (Proch. bezbožnostj.) Ž. kap. 72, 6.
nemodlenka. Polož takto: Přjšera gistá z nowěgšjho bágeslowj, gjžto strašjwagj se děti nerády se modljcj.
nemowitý, př. Wěčná a nemowitá wuole božj. Roterd. Otčen.
nemráwek, a, m. = nemrawec, nemrawný, trochu nezpůsobný, unartiger Menſch. Z malého nemráwka býwá po letech hodný nemrawa (nemrawec). Us. 2. nemrawek, u, m. = malý nemraw, nezpůsob, Unſitte, Unart. K té potřebě dobrý gest hrubián, takowé newycwičených lidj nemrawky žertowně ukazugjcj. Komen. Did.
neodolaný, adj. = na ničem přestati kdo nemůže, nenasytitedlný, kdo nikdy dost nemá, unerſättlich, ungenügſam. Neodolaný lakomec. Tak gsau neodolanj to chlapci, žeby pořád hráli. Us.
neokrauchaný, př. Hlasem wřesklawým neb neokrauchaným a neotesaným, a gakžkoli nezpůsobným. Blah. mus.
neomjtka, y, f. = koláč bez mazánj neb gakého posypánj, unbeſtreuter Kuchen. Us. Prach.
neosly, pl. = Nusle u Prahy, n. loc. Winnice nad Neosly. Záp. měst. 1448. a ginde. Čte se wšak též nuosly.
nepodobně, př. § = nad wšj podobu, nade wše přirownánj, unvergleichlich. Nepodobně lepšj, pěkněgšj. Us.
neráčenstwj, n. = neljbost, odporná wůle. Nebo hněw w neráčenstwj geho. (Proch. w rozhněwánj). Ž. kap. 29. Neráčenstwie a hněw. Ib. 77, 49.
neřádnjk, a, m. = neřádný, nečistý člowěk, unordentlicher, unfläthiger Menſch. neřádnice, e, f.
neroda, y, m. = člowěk neochotný, ničemný, unwillfähriger Menſch, nebulo. Lex. vet.
nerodce, e, m. = neochotnjk, ničemnjk, nebulator. Lex. vet.
nerodnice, e, f. = neochotná, ničemnice, nebulatrix. Lex. vet.
nerodný, př. Neposlušnj nebo nerodnj (t. nechtiwj) gsú, genž wšelikých kochánj a rozkošj nechtie ostati. 4. stěž. ctn. Nerodný lakomec, nebulosus. Lex. vet.
neroweň, ně, f. př. § = nerowná cesta, nerownost půdy, Unebene. Ty wýmoly magj se zasypowati, aby wozy pro neroweň na nich se netlaukly. Hosp. instr. 1574.
neskalenstwj, n. = newinnost, neposkwrněnost, Unſchuld. Přicháziewach w neskalenstwj srdcě. Ž. kap. 100, 2.
neskalený, adj. = newinný, bezauhonný, unſchuldig. Chodie (t. chodjcj) w cestě neskaleney, ten mi služieše. Ž. kap. 100, 6.
nesklidný, př. Mnohá myšlenie hřmotná a nesklidná gsú. Hugo.
nesnad, adv. = nesnadno, s těžkostj, nicht leicht. Manželé nesnad dogdú toho swrchowánie pro rozdwogenie milosti. Štjtný. We wšem, gežto slušie, nesnad sobě uhowieta. Ib.
nestatečnost, př. dem. nestatečnůstka. Wdowy, gežto swětských nestatečnóstek (mdlob) ostati nechtie. Štjtný.
nestatečiti, jm, il, en = nestatečným býti, müde, ſchwach ſein, deficere. Nenie ten, gežto nestatečj w něm. Isai. 5, 27.
neškodlenstwj, n. = newinnost. W neškodlenstwiu srdcě swého. Ž. kap. 77, 72.
nešlechtěti, jm, ěl, ěn = w rodu se zwrhnauti, aus der Art ſchlagen, degenerare. Lex. vet.
netěžina, y, f. = hmota neb wěc, při njž žádné tjže se nepozoruge, nedagjcj se wážiti, imponderabile. Swětlo, teplo, mluno a magnetstwj gsau netěžiny. (Z počátku se gmenowaly newážitelniny).
netopýř, př., bractea. Lex. vet.
netrpěliwost, př. dem. netrpěliwostka. Hubenitká netrpěliwostka nás prozrazuge, hubená škodka neb křiwdička z kořen lásky wywracuge. Tract. 15. s.
neúklid, př. W tomto swětském neúklidě (nepokogi). Ms. saec. 14.
neúměrný, adj. = nesmjrný, unermeßlich, gränzenlos. O neúměrná milosti! Ms. Neúměrné dobrodinie. Ms. 14. s.
neumětedlstwo, a, n. = neumělost, Unwiſſenheit. Ztratě slepotu neumětedlstwa. Ms. Hřiechów, gichž gsmy sě dopustili leč křehkostj, leč neumětelstwem. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
newděčstwo, a, n. = newděk, newděčnost, Undank. Zlá wěc ge newděčstwo. 0 7 wstup. Wyprawiw gich newděčstwie. Wýkl. na Mat. 14. s.
newědky, adv. = bez wědomj, nadánj čjho, nenadále, unverhofft, unvorbereitet, unverſehens, inopinanter. Přepadli ge newděky, když se práwě o laupež dělili. Us.
nežitnjk, a, m. = nežitem, nežity skljčený, ulcerosus. Lex. vet.
nicehlaw, a, o, adj. = magjcj hlawu skloněnau, geſenkten Hauptes. Stál před nimi nicehlaw. Ms. s. 15.
niceti, jm, el, en = twářj k zemi ležeti, obrácen býti, auf dem Geſichte liegen, niederwärts ſchauen. Klečeci k zemi nicieše. Žiw. Jež. 14. s. Hospodin pjše k zemi nicieše. Ib.
nowowěrec et nowowěřec, řce. Swědčil zbor, že tito gsau nowowěřci geho. Čtenj Nikod. A, 6. Co, tito gsau nowowěřci? Ib.
noza, y, f. = nůž, (cf. přjnoza). Wydány Jakubowi sedláři šambrdky (?), tři pily, čtyři osnj nozy. Záp. měst. 1452. Nozami byl rozsěčen. Modl. ms.
nožnice, př., vagina. Lex. vet.
nrawiti, jm, il = conversari. Lex. vet.
nuditi se, jm, il, ěn = dlauhau chwjli mjti, ſich langweilen. Nuditi se při kom. Us. Bolesl.
nutkati, př. Buřiči naň tuze nutkali (naléhali). Plác.
nuzič, př. Z ruky nuziče. Ž. kap. 77, 42.
ny, nom. pl. = my, wir. Učinil nás, a ne ny nás. Ž. kap. 99, 3. (Naneywýš důležité mjsto, gežto prastarý tento nominativ, pokud mi známo, geště nikde ginde nebyl nalezen, ač z domyslu se wšj podobnostj prawdě pokládati se mohl. W nyněgšj bulharštině přicházj aspoň nija (my), podobné našemu ny.)
nzu, nzjti, nzel = rmautiti, nuziti. § Recp. nzjti se = rmautiti se, chřadnauti. Cf. pomzeti. Nzieti sě kázala milost twá. Ž. kap. 118, 139. (Proch. swadnauti.) Widěl gsem přestupnjka a nziech sě. Ib. 118, 158. (Proch. chřadl gsem.) Na nepřátely na twé nziech sě. Ib. 138, 21. A nzietis sě kázal gako paukowi duši geho. Ib. 38, 12. (Aliud plane rus. et slav. nzu, pronzaju).