labužiti, jm, il, enj = mlsati, lahůdky milowati, Naſchwerk, gute Biſſen lieben. Hřiech pro labuženie nebo pochutné okušowánie a ljbezné w tom gedenj kochánie. Tract. 15. s.
lačba, y, f. = maličkost, nepatrná wěc, Bagatelle, Wenigkeit. Takowau lačbu mi dáwáte. Slc.
lagenný, adj. (r. lagno) = hnognj, k legnům přjslušegjcj, Koth=. Gsem nádoba lagenná a žaběnka hnilosti, Soliloq. s. Aug. Ms. (nádoba hnoge. Wel.)
lahoditi, př. Tak nám má buoh lib býti, když nás treskce, gako když lahodj o nás. O 7 wstup. Když sě bách, lahodil o mně. Ms. s. Aug.
lákám, př. Tak lákati budeš gich. Ž. kap. 82, 16. Lákal gest nepřietel duše mé (Proch. stjhal). Ib. 142, 3. Láká w krytě (Proch. čjhá). Ib. 9.
lakwič, e, m. = skrbljk, lakomec, wydřiduch, Geizhals, Filz. Us.
lakwička, y, f. = skrblice, eine Geizige, Habſüchtige.
13laň, ě, m. = gelen. Za utiekaguciem laněm. Ms. 14. saec. Hircocervus, laň, gelen. Lex. vet.
laně, ěte, dem. laňátko, a, n. = kolauch, Hirſchkalb. Štjtný.
lanitwa, y, f. (rus. ланита) = twář, Wange, Backe, mala. Prowrtal lanitwu ljce geho. Štjtný.
laten, latný. W Jungm. Slow. slowo to smazati. W citátu ze Ctibora gest omyl tisku a čjsti dlužno: gežto ani platno, ani matno. Tomu naswědčuge giné mjsto z listu 16. stol., kde takto se čte: W čemž nemohúc wám býti platni, také matni býti nechceme.
laupež, př. Cestný laupež = silničná laupež, Straſſenraub. Ž. K. IV.
lazjk, a, m. = hmyz, žjžala, reptile. Tam lazjci, gichž nenie čjsla. Ž. kap. 103, 25. (W žalt. Wit. tamo lazuky...)
lebenec, nce, m. = rostlina gistá, dle wypsánj mi učiněného saudjm, žeby to mohl býti ptačinec. Wčera gme myslili, že umře, a ráno byl zas gako lebenec přes noc. Us.
leč, př. § = ale, wšak, allein, aber, vero. Leč ne wždycky a při každém člowěku se (tato prawá ljtost) nacházj. Zrcad. W tom má gemu půwod powoliti; leč nechtěl-liby těchto termjnů sprawedliwě wydržeti, může atd. Wýt. z pr.
léč, př. Lesůw gedna léč pokládá se we 24 tenatech, a teneto 40 sáhůw. Hosp. instr. 1574.
lečba, y, f. = léčenj, das Curiren, Heilen.
lečebnice, e, f. = nemocnice, dům pro nemocné, Krankenhaus, Lazaret. (Slowo w cjrkewnjm gaz. přicházegjcj, a lépe snad než nowě utwořené nemocnice k české mluwě se hodjcj.)
lečebný, adj. = k léčenj náležegjcj, se hodjcj.
leda, př. Přidržel se Řjmanůw, a leda (by gen) ge k sobě naklonil, peněz nelitowal. Plác. A to wše proto činili, leda lid uspali a ukogili. Ib.
ledakýkdos, ledakákdos, ledakécos = kdokoliw, ledakdo, Menſchen jeglichen Schlags. Nechtěli bychom, aby w nich (knihách doktorských) čjtali ledacjkdos, leč by komu to bratřj swěřili. Dekr. Gedn. brat. 1617.
legno, př. Lex. vet. c. 1410. scribit: lyno, stercus; pohnogen lyny, stercoratus.
lehčiti se, př. Podobný býti má kantor w tom zpjwánj ne hurtownému, tuhému a hřmotnému chodu, ale powolnému a ostýchawému gako na něgakém mjstě bahniwém neb wrchowištném chozenj, kdež by se tak lehčiti bylo potřebj, ažby atd. Blah. mus.
lék, př. et léka, y, f. To má býti má léka. Tristr. 387. Nedli a přigď, ulečiteli milý, se swú lékú. Modl. ms.
lenský, adj. = lennj, lena se týkagjcj, Lehens=. Listowé na některé země baworské a mnozj listowé lenštj. Ms.
lenstwo, př. Skutkowé dobřj lenstwem a nesnažnostj obmeškanj. O 7 wstup.
léný, př. A wšak předce pečliwého a mysliwého zpěwáka, a též lenjho a negápného pozná. Blah. mus. Diewka lenie. Hugo.
lepěti, př. W tomto dwém přikázanj wšecko práwo lpj (zákon záležj) i proroci. Žiw. Jež. 14. s.
lepič, př. K toběť oddychám, twé slepenie, ty gsi lepič (Bildner), opraw mě. Ms.
létám, př. Myšlenie, gimiž duše gako pták léce (ljtá). Ms. o korábu Noe.
letný, adj. = milý, přjzně něčj požjwagjcj, lieb, carus, (cf. zálety, pol. zaleta et zaloty). Neletno mi sbydlowánie s tělem. Modl. 14. s. Přigidechu k němu geho mlazšj, gakožto letnj, gakožto domácj, bližnj, přátelé, bratřie. Wýkl. na Mat. 14. s. Letné a wěrné duše, gežto sě boha bogie. Ib. Mogžieš onen twóg welmi letný, onen diwný wyprawitel twých děl. Ib.
léto, př. § = letnj, totiž polednj strana, gih, Süd, Mittagsſeite. Nikdo neklade winnic k zimě, a k létě. Ms.
letorost, př. Rozkřjdlila letorostli (sic) swé. Ž. kap. 79, 12.
lhostagiti, solinagare. Lex. vet.
lhostagstwo, a, n. = lhostegnost. Tělo má duši potřeby hledati, aby ani přjlišným utrpenjm, ani přjlišným obžerstwem neb lhostagstwem mdla byla neb obtiežena hledati boha. 0 7 wstup.
li, př. Dnes uslyšjte ľ hlas geho. Ž. kap. 94, 8. (et saepe).
lib, a, et u, m. = milý, libý předmět, wůbec wěc libá, drahá. Synu nowého slibu, pyčiž se mnú mého libu, Jesu Krista. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
ljbeznice, př. § = škola. Mjsta, do nichž se k učenj scházj mládež: sluchárny, cwičjrny, školy (ljbeznice). Komen. Did.
libugi, př. Tos oznamowal, co by otec do lidj libowal. Kanc. s. Štěp.
ljc, př. § Ručnice nemá dobrý ljc. Us.
ljcnj, př. Ljcnj obrazowé = podobizny, Porträte. Lesl. leg. 140.
lich, př. Rýmy gdaucj sudau a ne lichem, weibliche und männliche Reime. Blah. mus.
licha, y, f. et liše, e, f., dem. lišice, e, f. = wěc wybýwagjcj, zbytečnost, co nad mjru, nad počet, nad řád gest, etwas Ueberflüſſiges, Ueberfluß, et haec primitiva signif. est. Wše to bez úbytka wpjše, co dáš družci ze swé liše. Cant. vet. Protožť stařj řiekagj: Lišice nenie dobrá, a opěte: Wše whod dobro. Štjtný. Polepšj sě tiem (widúce), že lišice nepášem, a móžem na mále dosti gmieti. O 7 wstup.
liknugi, př. Pane, ty nepohrdáš chudým, a hřiéšného sě neliknugeš. Hugo. Práci tělesné sě lhostagnj liknugj. Ib. Liknowal sě gest dědiny swé. (Proch. w oškliwost wzal). Ž. kap. 105, 40.
ljsám, př. et ljši, eš. Počne ten kuoň krotek býti a před njm welice se ljše. Alex. fab. c. 7.
lisownjk, a, m. = lestnjk, aulisnjk, Schmeichler, blanditor. Lex. vet.
listonoše, e, m. = listář, Briefträger, bajulus, cartalarius. Lex. vet.
14lištničar, a, m. = gméno gisté drobné mince za času krále Rudolfa II.
litkupnj, př. Gakož gsú sě sgednali před litkupnjmi lidmi. List. 1401. W. Wýbor I, 1047. Obě straně magj na to lidi litkupnie postawiti, kteřjž gsú při tom trhu byli. Záp. měst. 1448.
litný, adj. = ljtý, ukrutný. litnost, i, f. Sprawedlnost nazýwaqgj hroznost a litnost. Wýbor I, 344.
litochleb, př. b) litochleby, pl. m. nom. loc. Prodal dědictwie w Litochlebiech. Čas. mus. XIV. 170.
liwata, n. v. saec. 15.
lizák, u, m. = liz, gazyk wysoké zwěře w mysliwectwj. Us.
ljznice, e, f. = lekořice, liquiritia. Lex. vet.
loďce, e, f. (contr. pro lodice) = člunek, phaselus. Lex. vet.
loditi, jm, il, děnj = plawiti se, na lodi plauti, ſchiffen. Loditi, navigare, velificare. Lex. vet.
logownjk, a, m. = obchodnjk w logi, mydlář? Unſchlitthändler. Jan logownjk. Čas. mus. 1836, 309.
lopotugi se, př. lopotjm, lopoci se. Lopotil se s tjm celý den. Us. (In Lex. forma lopotám ficta est.)
lowowý, adj. = co k lowu náležj, k lowu se wztahuge, Jagd=, Fiſcherei=. Lowowá zwůle w řekách. Břez. Rožm. 240.
lože, př. Djtě z druhého lože, t. manželstwj. Us.
lstiwohledný, adj. = lstiwě hledjcj, argliſtig ſchauend, blickend. Oko lstiwohledné. Žiw. Jež. 14. s.
lštjti se, př. Prawj se, že smysl twůg wšelikým uměnjm se lštj, wšelikým pjsmem se stkwj a wšech gazykůw poznánjm se blyštj. Alex. fab. c. 160.
lucerňák, u, m. = košjk kulatý, do něhož wozkowé lucernu ukládagj, Laternenkorb. Us.
lučák, př. Popadne oštěp anebo lučák a pukléř. Alex. fab. c. 85. Kopjmi, lučáky a oštěpy zbili gsau gich dewět set. Ib. c. 96. K wymietánj lučáków rytieřská ramena se hodie. Sen. ms. Jaculum, šjp, střeliště, lučák. Funda, prak, lučák, quod ex ea lapides emittuntur. Fundibularius, prakownjk, lučák. Lex. vet.
lučiti, př. Luč (Proch. uwrz) na Hospodina péči twú. Ž. kap. 54, 23.
ludař, př. histrio. Lex. vet.
ludba, př. Mnišie druh před druhem ludbu (ib. lytbu) twořj. Rozml. duše s těl.