ubezumiti se, jm, il, en = zapomenauti se, bez umu činiti, ſich vergeſſen, vergehen. Ubezumiti se s kterau (smilniti). Štjtný.
ubožeti, jm, el = chudnauti, na mizinu přicházeti, verarmen, elend werden. Když se páni množj, lid ubožj. Prov.
ubožiti, jm, il, en = nuziti, chudým činiti, arm machen, dem Elend zuführen.
ubytčiti, ubytčiti, jm, il, en = úbytek, škodu trpěti, Schaden, Abbruch leiden. Bude ubyčen. Štjtný.
ucediti, př. § magis active, cezenjm neb litjm zničiti, zahladiti. Twého gména blesk ucědj a shasj w nás wšecku lidskú sláwu. Roterod. Otčen.
učerstwiti, jm, il, en; učerstwugi, owati = zotawiti, občerstwiti, erfriſchen, aufheitern. Aby ženy swé manžely welikau péčj a starostj obkljčené učerstwowaly a obweselowaly. W. Čest a new. 338.
učesu, učesti, sl, sen; iter. učjsám, ati = utrhnauti, učknauti, učjsnauti, abpflücken, abreißen. Budeť mi žel, dáš-li sě, kwietku milý, učesti ginému. Č. mus. XII, 300.
učiniti, př. Učiniti krátko proti komu = někoho zkrátiti, ubljžiti mu. Nerad bych proti tobě krátko učinil. Arch. IV, 4.
učpuliti, jm, il, enj = čpuliti, den Mund verziehen. Učpulj ústa newěrec a pohrzj wšjm. Šalk. káz. 40.
udatněti, jm, ěl, ěnj = udatnosti nabýwati, udatným býti, tapfer werden, erſtarken. Bych w tom bogi wiecež wiecež udatněl. Modl. ms.
udatnjk, a, m. = muž udatný, hrdina, Held, ein Tapferer. Kde twá sjla, udatnjče, kde twá neuhamowanost? Ms.
udeřiti, př. = nastati. Drahota udeřila. Lom. kanc. ned.
udidlnjk, a, m. = udidlář, frenifex. Waněk Peniezek udidlnjk. Záp. měst. 1448.
udliti, jm, il, en = dlaužiti přes mjru, das Maaß überſchreiten. Abych neudlil w gedné řeči, tuto řku něco o obřezu. Štjtný.
udomácniti, jm, il, ěn; udomácňugi, owati = zdomácniti, usedlým učiniti, heimiſch machen. Rcpr. udomácniti se = zdomácněti, heimiſch werden. Ani ti na Děčjně se neudomácnili. Čas. mus. 1841. 150.
udugi, auti, ul, ut; udauwám = shasiti, sfauknauti, auslöſchen, ausblaſen. Swiece udutá, donidž z nie geště dým gde, brzo přigme plamen. O 7 wstup.
udulánj, n. = bázliwost, malomyslnost, Kleinmuth. Ot odulánie ducha, a pusillanimitate spiritus. Žal. Wit. 54, 9. (Forte legendum utulánie, útulnost, quodsi facilis permutatio literae d et t concedenda, ut dupati, tupati, dbáti, tbáti etc.)
uflaurám, ati, al, án = wykrásti se, tagně odkud odegjti, ſich wegſtehlen. Pročež i z Prahy uflaurati musil, i w Prostěgowě dlauho zůstati nemohl. Brat. pr. Šturm. 164.
úgem, př. List kšeftnj aby w swé moci zuostal beze wšeho úgmu. Záp. měst. 1452.
ugma, př. Ugma moře = Ebbe, maris recessus. Moře stogjcjho zrost a ugma. Roter. Otčen.
uhawěti, in Lex. dele; corrupta lectio pro uhaněti.
uhotowiti, jm, il, en; uhotugi et uhotowugi = přihotowiti, připrawiti, zubereiten. Kde bůh wěčný byt nám uhotowil. O přig. Řekli gsú: a či moci bude buoh uhotowati stuol. Ž. kap. 77, 19. Uhotowals, uhotowánie. Ib.
uchlapiti, jm, il, en; uchlapugi = sobě podmaniti, za chlapa neb otroka mjti, ſich unterwerfen. Hledj, gakby ho sobě osedlal a uchlapil. Ms.
ucho, př. Ty kněžské ucho! (slýcháwá se w Praze co neyostřegšj nadáwka, nepochybně odtud, že gest we zpowědi gako stok wšech hřjchůw a wšj nečistoty.)
uchrániti, př. § uchraňowati = pokljzeti. Us. Mor.
uchuditi, jm, il, zen = ochuditi, arm machen. uchuzenj = schudnutj, Verarmung. Z čehož weliké uchuzenj obecného lidu pošlo. Ms. 1564.
uchudnu, auti, ul, utj = zchudnu, verarmen.
uchytiti, př. § w horn. = podepřjti, podpjrati, abfangen. Cokoli rozsedlého našli, to štemply a turljky uchycowali. Pam. Kutn.
ukladač, př. Saudcowé odsaudili Hirkána gakožto buriče a ukladače (úkladnjka, pokladače). Plác.
ukliditi, př. Mohau-li tu wěc a rozepři mezi stranami ukliditi, ſchlichten, erledigen. Zřjz. zem. Op. a Rat. 1562.
ukradnu, př. § bono sensu zjskati, gewinnen. Tjm (láskau, přjwětiwostj) se zagisté mládeži srdce ukrádá. Komen. Did.
ukrutněti. U Konáče Jud. 93 toliko ukrutniti, jm = ukrutně si počjnati. Když na twé služebnjky ukrutnili.
ukrýwawý, adj. = ukrýwagjcj se s čjm, swětla se štjtjcj, geheimthuend. Měli bychom mnohem ukrýwawěgi psáti. Trakt. brat. 1508.
ukwapilý, adj. = kwapný, kdo se ukwapuge, übereilt. Ukwapilého i stůl trkne. Prov.
uljčiti, př. § = doljčiti, dokázati, dowesti, beweiſen. To wše magj swědky nebo sedánjm uličowati. Zák. Karl. IV.
uličnictwj, n. = chowánj se způsobem uličnjkůw, po uličnicku, Gaſſenbüberei. Šprýmy geho gsau holé uličnictwj. Us.
uličnjkugi, owati, al, ánj = s uličnjky zacházeti, po ulicjch běhati, taulati se. Kdes uličnjkowal? Myslj gen na uličnjkowánj. Us.
úloh, př. Podlé úlohu (t. uloženj) stawu swého. Ms. o korábu Noe. (w. též Rozb. 1843. str. 11) § úloh (v horn.) = zpotřebowané nádobj dolnj, gako nebozezy, željzka atd., die Anlage. Us. Přjbr.
ulopotiti se, jm, il, cen; ulopotugi se = pracj se unawiti, umdliti, ſich abmüden, abrackern. Ulopotili gsme se tjm kamenem. Gak se chudý pro kus chleba ulopotuge. Us.
úložnjk, př. § = téhož lože společnjk, sauložnjk, Beiſchläfer. Hned šli k Biancefoře, aby gi s úložnjkem gegjm gali. Biancef. 91.
uměgi se, ěl, jti = mjti se kam, wkrásti se kam, ſich wohin einſtehlen. Uměl se (vulgo umjl se, ob discrimen verbi uměti) mi do hráchu na lusky. Uměgeš-li se mi tu geště gednau, t. octneš-li se tu. Us. (Jung. Lex. perperam sub umygi, cf. poměgi.)
umělkyně, ě, f. = w uměnj něgakém zběhlá ženština, Kunſtlerin.
uměnj, př. dem. uměnjčko. Žádost něgakého uměnjčka. Blah. mus.
umjsiti, př. Prwá wěc gest, aby giného člowěk w zpowěď neumenšowal. Štjtný. Powěda, cog’ učinil, nemá w to uměšowati (= wměšowati) giného. Ib.
umniti, př. Umněny gsú sprawedlnosti ot synów člowěčjch. Ž. kap. 11, 2.
unačigi se, jti, il, itj = do wůle čjti, čichati, vollauf empfinden, 51riechen. Nikdy sě twé sladkosti a wuoně neunačigiu. Modl. ms. Wjno gen uhljdá, anť se unačil (načichl), ba zhola upil. Reš.
undám, př. § = pryč dáti, snjti, odebrati, wegnehmen, abziehen. Musjme sena s wozu undati, sic neprogedeme. Undey toho dřjwj s cesty. Us. (cf. sundati, odundati.)
uneprázdniti se, jm, il, ěnj; uneprázdňugi se, = zaneprázdniti se, ſich beſchäftigen, befaſſen. W ústawném uneprázdněnj o bohu mysléc. O 7 wstup. Swětskými wěcmi kakýms wšetečstwem sě uneprázdňugi. Ib.
uniknu, př. Ty mě wyučig, kak bych unikati gměl starého toho zhúbci. Ms.
unosba, př. Dobře hágiti se dá formau i pramenem. Z unosby tróg póhon. Arch. I, 472. Odpowiedati práwo z unosby. Ib. 476.
unosný, př. § = unesitedlný, snesitedlný, erträglich. Opp. Neunosný. Břemena těžká, neunosná. Žiw. Jež. 14. st.
uplawiti, př. Kupci pannu mú mi uplawili (na moři unesli, zu Schiffe wegführen.) Biancef. 62. W. zaplawiti.
upodobniti, př. Rcpr. upodobniti se, ähnlich werden. Proč se swému choti neupodobnj swatú trpěliwostj. Tract. 15. s. Kterýmiž se wěcmi muož upodobniti, těch wšech srdečně žádá. Ib.
upoleň (vel upolen?) př. Upolen, zedničie lžjce, trulla, trolla. § Upolen, vicinula. (?) Lex. vet.
uposedám, př. Lakomstwjm uposedáni. Mudr. 1529. Aby rozkošemi uposedati se nedal. Ms. (Alib. poseden nebyl.)
upřjzniti, jm, il, ěn; upřjzňugi, owati = w přjzeň wzjti, přjzniwým se prokázati, günſtig ſein, mit der Gunſt beſchenken. Takowým wzpomenutjm upřjzniti nás ráčil. Trakt. 16. s. upřjzněnj = w přjzeň wegitj, přjzeň. Zawřieno gest, aby upřiezněnj a wěčný záwazek gednáno bylo. Arch. IV, 494.
uptalý, př. Neuptalá gest twá múdrost (t. nezpytatedlná). Roterod. Otčen.
upustiti, př. dur. et upušťugi. Tebú nenasyceného w prázdnost a gešitnost upušťugeš. Sw. Jer. wol.
uratiti, jm, il, cen; uracugi, owati = zatratiti, zahubiti, verderben, umbringen. Zlé zle uratj a swú winnici ginými winaři osadj. (Mat. 21, 41.) Král ty wražedlnjky uratil a gich města sžeh. (Mat. 22, 7.) Žiw. Jež. 14. s.
úraz, př. Úraz na někom bráti, úrazy na někom zbjrati, Anſtoß nehmen. Gešto ge (padlé) swětštj za bratřj magj, a tudy aurazy na nich zbjragi. Dekr. gedn. bratr. 1617.
úrazek, př. et úražek. Na skály auražek upadl. Lesl. leg. 136.
uřjditi, př. § = postačiti we spráwě neb řjzenj čeho. Za pěkného počasj i bába loď uřjdj. Prov.
urostu, př. § urůsti neb urůsti se čemu = odrůsti, powyrostnutjm nemoci wěc některau potřebowati, entwachſen. Chlapec přes zimu urostl těm šatům, urostl se té kazagce. Us. Urostá už metle.
urupný, př. Dawid utiekáše na urupné a wysoké skalé. Tract. 15. s. Hory urupné a wysoké. Ib. W urupném žiwotě – in rigida vita. Zrc. maud. Urupnost těla gest možnost ctnosti – rigor carnis est valetudo virtutis. Ib. (Zdá se býti téhož půwodu co urputný. Pol. urąpny, dluž. hurupny znamená wšak něco zcela giného, totiž speciosus, pulcher.)
usedlý, př. Sedm wládyk nenágemných, čistých od nároków a usedlých ot dědin (magjcjch dědiny). Ond. z Dubé.
usennjk, a, m. = dělatel neb prodawatel usnj, koželuh, Lederhändler. Koželuzi nekrágeli, než wcele prodáwali, ale usennjci krágeli a prodáwali pasieřuom, a pasieři šewcuom kusy prodáwali. Záp. měst. 1453. Puotky mezi šewci nowinnjky a koželuhy usennjky. Ib. 1450.
usladiti, jm, il, zen; uslazugi = osladiti, sladkostj naplniti, verſüßen. Uslaď, pane, ústa má, aby řeči mé lidu přjgemny byly. Ms.
usleku, př. Umřeť baba, aneb uslekneť kmet, a gá budu mieti sbožie. Štjtný.
usměšiti, jm, il, en; usměšugi = ke smánj přiwesti, k smjchu ponuknauti, ins Lachen bringen. Usměšil nás těmi obludnými a diwnými skoky. Ms.
usnu, př. Gešto počjnagj usýpati. O 7 wstup. Mřeli, gakoby usýpali. Bech. Wždycky bdj neusýpage – semper vigilat sine sommo. Aug. Sol. saec. 14. Když mezi milostným milowánjm sladce usýpach. Orlog.
uspati př. § neutr.= hogně spáti, gako do zásoby spáti, zum Voraus abſchlafen. W zimě člowěk wjce uspj, než w letě. Půgdu spat, abych pro nedělnj muziku něco uspal. Us.
ústa, př. Gest půwodně počet dwogný pohlawj mužského, proměněný pozděgi w počet množný pohlawj wěcnjho. Gednotný počet dlužno položiti úset, genž nepochybně přjbuzen slowu ret. Duál tento udržel se až do 15. stoletj. Mistr Jan Hus napsal: Třeba ústú přiwjrati. Č. mus. III, 4. str. 50. O múdrosti, proč neotwieráš ústú mú. Modl. ms. Day swlaženie ústoma mýma. Ib.
ústrk, př. Aby žádné překážky, ani gakého ústrku w té swé žiwnosti neměl. Hosp. instr. 1574.
ušák, př. = košjk na prádlo s dwěma uchama. Wäſchekorb. Us.
ušetřitel, e. m. ušetřowatel, e, = který ušetřuge, Verſchoner. ušetřitelka, y, f. ušetřowatelka. Pán, některých poddaných ušetřitel, giných karatel. Exc.
ušprundám se et ušplundám se, ati, al, án = ušpljchati se, umáčeti, umazati se, ſich beſpritzen, beſchmutzen. Panny ušprundalé. Štjtný. Kde gsi se tak ušplundala? Us. cf. šplunda.
utábořiti se, jm, il, en = polem, táborem se položiti, Lager ſchlagen. Kde se byl s wogskem utábořil (cf. ilyr. utaboriti se).
útagek, u, m. = utagenj, tagné mjsto. Pro kněžie útagek měgechu, a toho obraza welmi ctichu. Wýb. I, 403.
utlačiti, př. utláčeti, jm, el, en = utlačugi. Nebudú wás déle utláčeti ani nad wámi pýchati. Ms. Auditur hodiedum haec iterativi forma: Utláčel mě, gak mohl, atd. Ita formari potest et potláčeti, stláčeti, wytláčeti etc.
utluk, u, m. = rána, udeřenj, bitj, Schlag. I dános na trpké muky (tělo božj), trpělos těžké útluky. Stará pjs.
útroba, př. Z útrobu před denicj porodil gsem tě. Ž. kap. 109, 3. (Bylo by tedy též útrob, u, m.; nenj-li sic omylně psáno, anebo nemá-li se snad za duál z útrobú bráti.)
útrolek, u, m. = něco utroleného, wypadalého, odpadalého, Abfälle, ausfallener Same etc. Zametli pernu a dwa koše útrolkůw wynesli. Us. Útrolky z kusů rudy, útrolky z hrud dělaných z třjsla a sušených mjstem k topenj. Cf. wýtrolek.
utrpenj, př. dem. utrpenjčko. Ty otce swaté na paměti měg, aby z božj pomoci w některakém utrpenjčku přebýwala. Sw. Jeron. řeči § utrpenj, utrpěti, = ugma, zkrácenj, Abbruch. Postem mienjm každé utrpenie od tělesné rozkoši kteréžkoli. Štjtný. Gest slušno dáti almužnu, a samomu něco utrpěti (ugmauti). Ib.
52utrpenstwj, n. = utrpenj, trápenj, Plage, Leiden. Tys řekl: wyswobodjm tě z twých utrpenstwj. Ms. et hodiedum in usu.
útrudný, adj., útrudně, adv. = trudný, pracný, snažný, mühſelig, hart. Pro člowěka tak útrudně we mdlobě, také chudobě přigal gsi swé umučenj. Kanc. sw. Štěp.
utrwati, př. = dočkati se koho, erharren. Utrwaw ge w lese, tu na ně wypadl. Ms. Utrwáme-li se přjchodu geho. Ib.
uwěhlaseti, jm, el, en = opatrným, maudřegšjm se státi, klüger, vorſichtiger werden. I uwěhlaste, giž súdjte zemi (Proch. wyučugte se). Ž. kap. 2, 10.
uwěhlasiti, jm, il, en = opatrným, opatrně učiniti. W. wěhlasiti a zwěhlasiti.
uwjrý, př. Chytrýť gest tento nepřietel a uwjrý (uwyry ibi) – tortuosus. S. Aug. Sol. saec. 14. A bude uwjré zpraweno, a netrté cěsty budú rowné. Luk. 3, 5. (15. s.)
uwlačiti, jm, il, en = táhnauti, aufziehen. Žleb spolu také máta na tu zeď celú uwlačiti a klásti rownými náklady. Měst. záp. 1449. Aby oba společnými náklady ten žleb uwlačila. Ib. § = usmýkati, uwláčeti, zu Tode ſchleppen. Koňmi koho uwlačiti. Ms. 14. s.
uwný, adj. = ? – Pudj geg pýcha, aby zpupný byl proti giným w swých wýtržciech a we wšem uwný, a zwláště aby by wšetečný nalezitel nowých wěcj u wieře, nebo w giných obyčegjch uwný. Tract. 15. s. (w. Rozb. 1843. str. 53.)
uzáworkugi, owati, al, án = w záworky položiti, einklammern. Ta slowa (a zwláště) proto gsem uzáworkowal. Čas. theol. XIII, 272.
uzitký, w. auzký.
uzkusiti, jm, il, en = zkusiti, zakusiti, verſuchen, verkoſten. Wdowy neb wdowcowé, uzkusiwše obého (t. manželstwj i panenstwj) mohú poraditi pannám. Štjtný.
uždimek, u, m. = nehezké neb nepřirozené některé hnutj úst neb w twáři wůbec, Grimaſſe. Sladkokyselé uždimky. Rec.
užebři, př. Čjm wiece my nesmiernostj užebřem, tjm méně ostane giným. O 7 wstup.
užjrawý, adj. = žrawý, nagend. Neumořjš-li toho užjrawého (w srdci) čerwa. Ms.