magitel. Nestwůra tato nowěgšjch spisowatelůw kéž by opět brzo přišla w zapomenutj! Čemuž ne raděgi Gmětel? Či by kdo snesl chowagitel a g. p. slowa?
machnjk, a, přjgmj české.
makowatěti, jm, ěl, ěnj = poskwrnky máku podobné dostáwati, mohnähnliche Flecke bekommen. Sprskowánjm barwička na sukně makowatj. Bech.
maltazna, př. § = huba, das Maul, vulg. — Nabaňčjm ti maltaznu. Má wypasenau maltaznu, gen se mu swjtj. Us.
mameluk, př. W Čechách se to gméno posud užjwá o člowěku newljdném, nemluwném, djlem i hlaupém a necepowaném, odkud nepochybně i přezdjwka mamlas, maňas půwod wzala. Ti bratřj gsau geden horšj mameluk než druhý. S tjm mamelukem nenj žádná řeč. Us.
maniti, př. Recp. maniti se = manem se činiti, w manstwj se podáwati. Kostel a kapitola Wratislawská a Niská zawazuge se (r. 1383) poddanj býti králuom českým, gim se maniti, a gim pomáhati. Ms.
měchowna, y, f. = w hutjch mjsto, kde gsau měchy, Gebläſekammer. Us.
měkkost, př. § = hanebné těla swého przněnj, měkká žádost (Hugo), Selbſtbefleckung. Gsau též, kteřj w nerozumu swém měkkostj smilstwu odporowati se domýšlegj. Čas. theol. XI. 568.
mektawost, i, f. = pohybliwost, přemjtawost, Beweglichkeit, 15Flatterhaftigkeit. Přjlišná wtipu ostrost co gest, než par mozkowých přjlišná subtilnost a mektawost. Komen. Did.
mektawý, adj. = pohybliwý, id. ac metawý a metati, přemjtati se, cum k intensivo.
mělčinatěti, jm, ěl, ěnj = pjskem se zanášeti, mělčinami se naplňowati, Untiefen, ſeichte Stellen bekommen. Moře to nynj giž mělčinatj po straně lewé. Čas. mus. XIII. 276. Moře když bylo změlčinatělo. Ib.
měna, př. § = úřad, kamž těžaři střjbrných a zlatých hor dodáwati musegj wydobyté drahé kowy, das Einlöſungsamt. Nižádný obywatel nemá k překupowánj střjbra nikam wézti, než toliko wše aby do domácjch měn nesli. Sml. Ferd. 1534.
měnce, e, měnnjk, a, m. = měnec, penězoměnec, Wechsler, mensalarius. Lex. vet.
menj, compar. a malý = menšj, geringer. Nemohl by menj býti. Štjtný.
merluše, e, f. — W pohádce neboli báchorce gedné národnj wyprawuge se o Merlušjch gako něgakých potworách mořských na způsob Ochechulj. Gméno to wšak zdá mi se býti cizj; nepochybně z franc. merluche (= lucius maris).
měsjčně, ěte, n. = djtě neb zwjře měsjc staré. Us. Podobně dwauměsjčně, třjměsjčně &c.
měška (mjška), f. = rozmjška, bauře, různice, newole, Uneinigkeit, Fehde. Před tiem bieše mieška a wálka mezi nimi. Žiw. c. Karla IV. Ačby přietelé gich učinili kterú miešku. Ib. Mieška mezi otcem našjm a žákowstwem. Ib.
měšťka, př. § (coll.) = městský lid, měšťanstwo, Stadtleute. Co my chudá měšťka proti němu pořjdjme? 1558.
metec (mětec), tce, m. = hazeč, metač, Werfer (vorz. mit der Wurfſcheibe). W takém weselj ot herców, ot mětców wšakých. Alex. w. Wýbor I, 165.
metelnictwj, n. = uměnj w powětřj se přemjtati, Voltigierkunſt, Luftſprünge.
metelnjk, a, m. = skákač, kdo w powětřj se přemjtá, Luftſpringer, Voltigeur. (Rázné toto slowo, geště před dwěma sty léty u Polákůw užjwané, nynj wšak zastaralé, zasluhuge, by w gazyku našem se obnowilo a ugalo.)
mětež, e, m. = zmatek, nepořádek, odbog, Unordnung, Verwirrung, Aufruhr (cyr. mjatež, tumultus, rus. мятежъ). Wcháziete w kněžstwie netoliko skrze swatokupecstwie, ale diwným mětežem neslýchaným. Odpis. bratr. c. iij. 1507. Toť nenie řád podlé zákona božieho, ale diwný mětež. Ib. O tom měteži pjšeš, nazýwage naše kostelnie zachowáwánie mětežem. Ib. W tom změteži wašem mnohý lid změten a zmámen gest. Ib.
mezera, př. dem. mezerka, mezjrka. Prokopali gsú rucě geho i nohy geho; bok gsú geho kopjm otewřeli: těmi mezierkami mohu okusiti, kak gest pochotný buoh móg. Ms.
mezihradj, n. = mjsto mezi hrady. § Gméno wlastnj. Pitopase z Mezihradj! wšak se mnozj o twau česť wadj. Stogm. 12.
mhauřiti, př. Země před Pánem třese se, mhauřj. Lom. kanc. n.
mhliti, př. Baubjn se mhlj (kabonj, potahuge mhlau), bude pršeti. Us.
mhloděg, e, m. = mamič, šalbář, kdo giným bělmo neb mhlu na oči dělá, Betrüger, Obſkurant. Těm se to spjše odpauštj, gakožto úmyslným mhloděgům. Čas. mus. XIII, 287.
mihadla w Jungm. něm. wýklad smaž a polož: Feldgeſtänge, Feldgeſchleppe, Feldkunſt, Stangenkunſt. Presl zbytečně to gmenuge bidelným strogem. (Wysoký.)
michala, y, f. gm. Michaela. Panj Michalu manželku geho. Záp. měst. 1448.
mikšowný, adj. = (?) Chodj ginj w šatu šperkowněgšjm, w farkašněgšjm, w mikšowněgšjm, w šachowněgšjm &c. Bech. (w. Rozb. 1841. p. 182.)
miliček, a, m. = milý, drahý. A on miliček (milý pán, Kristus) gde gakožto owčička na smrť. Modl. ms.
militky, př. Miljtky nechtělo mu se husi. Lom. kup. stř.
milost, př. Masť „Milost božj“ řečená takto dělá se. O wod. G. iiij.
milostiti, jm, il, ěn = titul „milost“ komu dáwati, Ew. Gnaden titulieren. Mnjš, že gsem twú milost ctila, kněžnau a panj tě gmenugjc a wážjc i milostjc. Ctib. hád. 82.
milostný, př. Takéť milostný wlastně toho ukazuge, kterýž zwláštnj milost u giného má. Řjkáme: milostný geho, což gináč se také můž řjci: milostnjk a milostnice. Bratřj proti Šturm. 166.
milowánek, a, m. = milowanec, Geliebte, zelator. Lex. vet.
mimoswětý, adj. = co wně swěta gest, außerweltlich. Aniž bůh na pokog mimoswětý se odewzdal, aby se o twory swé dokona neměl starati. Čas. duch. XII. 733.
minugi, př. Až dotud gsem w minugjcjch (t. pomjgegjcjch) zemských wěcech blúdila. Ms. Čjm méně mysl člowěčie wěčným wěcem rozumie, tiem s wětšj chutj w minugjcjch odpočjwá. Ib.
minulý, př. Wšecka chwála giná minulá gest (pomjgegjcj, vergänglich), ale twá, bože, wěčná, a hledáme-li minulé, wěčnú ztratjme. Sol. Aug. ms.
mjra, př. Sěm i tam skáčj, aby k nim nemohl mieti mjry (t. by nemohl mysliwec k nim mjřiti). Hugo. Wzal dobře zagjci mjru na kožich (hat ihn gut getroffen). Us.
mjsto, př. Dokonalost hned z mjsta naměřowati se musj, ačkoli gj hned z mjsta (důkladně, ğruntowně) wyhledáwati nelze. Komen. Did.
mkytám, př. Tkadlcowský staw mkytánjm před tebau takto radj. Bech.
mlad, a, m. = mládenec, ginoch, Jüngling. Šestnadcet mladuow na koniech. Ms. Mladi a diewky, kmetie s mlazšiemi. Ž. kap. 148, 12.
mladě, př. b) = brzo, záhy, rychle, bald, geſchwind. Želéme, že gste sě tak mladě druhé straně dali podtrhnúti. Arch. 1424. Gakž by mlázež a lépež učiniti mohl. Modl. Ms.
mladic, e, m. = mládec, mládenec, Jüngling. (ex mlad subst., ut panic ex pán). Wiece múdrostj starých rytieřuow, nežli sjlú mladicuow swjtězil gest. 4 stež. ctn. tišt. — mládców, ms.
mladiti, př. § mladiti se = pářiti, pogjmati se, k rozplozowánj náklonnost mjti. Pták mladiti se hledj, ne w zimě, ani na podzim, než z gara. Komen. Did.
mladý, př. Mlazij gsem byl a sstarach sě (Proch. mlad. gsem byl). Ž. kap. 36, 25. mlazičký, dimin. = mladičký. Ms. s. 15.
mlask, př. § mlask! interj. Kterážto udice gest hřjch lakomstwj, na tomť gest nástraha, summa pět set kop, mlask, mlask! giž se gen obljznauti. Bech.
mls, př. Mls, mlsek, nebulo, deceptor. Lex. vet.
mluwnář, e, m. = učitel řečnictwj, rhetor. Lex. vet.
mlz, př. § = mjza, šťáwa, Saft. Kterýžto mlz bude-liť mu odporen. Ms. § = succus sanguinalis. Glos.
mnohosetletý, adj. = mnoho set let trwagjcj, vielhundertjährig. Mnohosetletá zkušenost tomu učj.
16mnohoswárný, adj. = mnoho se swářjcj, zänkiſch. Nechawši těch reğulářůw rozličných a mnohoswárných. Kon. hoř. 22.
mnohoswětný, adj. = w mnohých dobrých radách zběhlý, sobě i giným raditi uměgjcj, ein gewandter Rathgeber. Mnohoswětný stařec. Exc.
močerad, u, m. = martagon, bylina. S. Palmy lék. duch. 1602. Cem. Jan. wykládá martagum = zlatohláwek, Goldwurz.
modlařugi, owati, al, án = modlářem nazýwati, Götzendiener aufheißen. Bech.
modlebna, y, f. = oraculum. Glos. Wodn.
modlebnjk, a, m. = modlitebnjk, modljcj se, Beter. Prawj modlebnjci budú sě modliti. Žiw. Jež. 14. s.
modljk, a, m. = modljcj se, prositel, der Bittende. Pokorný modljk, supplex. Lex. vet.
modlitba, př. Modlbú prosjmy milosrdenstwie twého. Štjt. s. Aug. Modlba, propitiatorium. Glos. Wodn.
modrawa, y, f. = modrá barwa, zmodralost, Bläue, blaue Farbe. Geho swaté tělo na křjži z modrawy zčernalo. 12 hod., cf. Černawa.
mokřák, u, m. = mech rostaucj w mokřinách, Sumpfmoos.
mokřiti, př. § = scáti, močiti, moč pauštěti, piſſen. Pes, který mokřj na stěnu. Exc.
molowý, adj. = co od mole, Motten=. Molowé kořenj = reynský kwjtek, mládeneček, Rheinblümlein. Wěn. poct.
mořeplawec, e, m. = plawec mořský, marinář, rus. мореплаватель, мореходецъ, Seefahrer. Těchto mořeplawcůw ty poctiwého pána uzřieš. Biancef. 54.
mořnj, adj. = mořský, Meer=. Kupci na mořnjch i na giných wodách plawiti se budau nebezpečně. Stará pranost.
mostnice, př. Městečko w morastjch nezřegmé, a pro bahnitau nepřjležitost mjsta w ulicjch swých, mjsto kamenj, dřjwjm a mostnicemi pokladlé. Lesl. leg. 157.
motýlice, př. § Bot. = wolowý gazyk planý, Echium vulgare. Us. Prach. (Nepochybně gméno odtud rostlině přišlo, že kwětauc druhdy motýly gako obsypána býwá. Hadinec, gak Presl Wš. Rostl. 1112 echium nazwal, gest Čechům wětšjm djlem to samé co hadj kořen, polygonum bistorta.)