pačesy, př. = wlasy (bez přjhany). Geho excellencj osoba, z hlawy 26i brady swé, od bjle lety stkwěgjcjch se pačesů nad giné počestná. Lesl. leg. 48, a ginde.
padám, př. Otdwihne wsě, giž padugj (omnes, qui corruunt). Žalt. kap. 144, 14.
padesátiweslowka, y, f. = lodj padesátiweselná, o padesáti weslech, fünfzigruderiges Schiff. Wystrogil kupecký koráb a ginau padesátiweslowku (πευτηχόυτορος). Čas. mus. XIII, 284. (Snad lépe: padesátiweselnice, půlstaweselnice, poněwadž zpauzj se mluwa naše proti adj. weslowý, máslowý, slowowý atd.)
padký, adj. = k pádu nakloněný, padawý, zum Fall geneigt. Hřjch sladký, a člowěk padký. Přjsl. § = padaucj, Fall=. Padká nemoc, caducus. Lex. vet.
padstwj, n. zpuštěnj, na mizinu gitj, ruina. Sprawedlnost bude-li wzdálena ot králowstwj, tehdy co gsú králowstwie, gediné weliká padstwie nebo roztrženie. A co gsú padstwie, gedně malá a chudá králowstwie. 4 stež. ctn.
págka, př. = der Boy, Fries (rus. байка), látka na šaty. Págky dcerám na dwoge sukně. Ms.
pachtiti, př. Mnoho zlého spolu pachtj (pášj). Bech. Swau zlau wůli pachtj. Ib.
pakomil, n. v. saec. 15.
pakostiti, př. Kdež nenie sprawedlnosti, častokrát lotřjkowé pakostj. Hugo.
pakostničj, adj. = co z pakostnjku, Nachtſchatten=. Woda plesniwcowá, pakostničj, komonicowá. O rozl. wod.
paký, adj. = přewrácený, na opak gsaucj, zlý, verkehrt. Člowěk paký bieše. Wýbor I, 205.
pála, n. v. saec. 15.
palanda, př. W horn. lešenj, gež si dělá hornjk we wýšce pracugjcj. Us.
palčéř, př. Palčieř, caesarie (č. non c legitur). Lex. vet. (Zdá se býti slowo cizj, srow. staroněm. balz = wlasy, kadeř, balzieren = kadeřiti.)
pamet, u, m. = ohozenj, okydnutj, osutj, pomet (r. metali), Anflug. Prwnj pamet aneb osutie chlúpkuow na bradě. Ms.
pamětidlo, a, n. = památka. Pamětidlo twé w národě a w národ. Ž. kap. 134, 13.
panárod, u, m. = pronárod, potomstwo, Nachkommenſchaft. Otec prwnj upadl w hřiech i se wšjm swým panárodem. O 7 wstup.
panna, př. Což djš pak, ty panno pyšný! tociž leč gsi muž leč žena w panenstwj. Štjtný. Podobně i slowo „děwka“ užjwáno u starých druhdy w mužském pohlawj; wiz Jungm. Slown. Snad to následowánj toliko středowěkých Latinjkůw, gmenowitě ss. Otcůw, u nichž též „hic virgo“ přicházj. – § panenky (w horn.), Klötzchen am Happenbrett des Schlemmherdes. Us. Přjbr.
panošiti, jm, il, enj = panošem býti, gako panoše slaužiti, als Edelknecht, Junker dienen.
pantoch, u, m. = pantofel. Wyšjwané pantochy. Ms. (U Ctibora patnochy w. J. Sl.)
paprskugi, př. Také i tělo geho nepřestáwá na zemi diwy a zázraky paprslkowati. Lom. Jer.
papuch, př. § = gistý způsob oděwu w 16. stol. Chodjme w krykyši, w papaušku. Bech. (w. Rozb. 1841.)
parádnice, e, f. = parádná ženština, Putzdocke, Putzdirne.
parádnjk, a, m. = parády hledjcj muž, ein Putzſüchtiger, Zierbengel.
parádný et parádnj, adj. = co k parádě náležj, ozdobný, Parade=. Parádná holka. Ležj na parádné posteli. Us.
parogezd, u, m. = wůz parau hnaný, Dampfwagen, Lokomotiv.
parogkowý, př. Swjčky parunkowého wosku bjlého we dne i w noci hořely. Břez. Rožm. 299. Čtyřmecjtma welikých parunkowých swěc. Ib. 301.
paskolek, u, m. = wěc w zrůstu zaražená, aneb zmařená a gako sklaná. Po tom náramném krupobitj nic než samé paskolky nebylo w zahradě widěti. Chladno, které udeřilo, nadělalo z fial geden paskolek. Us.
pastehugi, owati, al, án (r. steh) = před šitjm sešjwati kusy řjdkým stehem, kterážto niť po ušitj se zase wytahuge. Řjká se též mjsty: pastekowati, fastrkowati a flastrkowati.
patka, př. Patky (w horn.) = konce ostřj nebozezu hornického. Us. Přjbr.
patřiti, př. Slunce pod lwem, a patřj hřbet a boky (t. wztahuge se, působj na ně). O wod. H, 1. Slunce pod štjrem se walj, a patřj audy nectné mezi nohami. Ib. Při znamenjch nebeských, i gich k údům těla patřenj. Ib. – patrowati = hleděti, opatrowati. Patrugúce swého krále. Alex. w. Wýbor I, 1074. – pátrati, iterat. a patřiti. Pátral gest wnitřnjm zrakem na tu welikau slepotu. Bech.
paustewna, y, f. = paustka, domek paustewnjkůw, Einſiedlerhütte, Einſiedelei, Eremitage.
pawalka, př. columbar, pawalka. Lex. vet.
pawausy, ůw, pl. = wausy pod nosem, der Knebelbart, mystax. Odtud zkaženě: bagausy, baňausy, snad i frňausy. b) pawaus, pawausek, přjgmj české. Jan Pawaus, bratr český, umř. 1551.
pawučj (brevi u pronunciatur pro paočj, sicut obočj). = řasa, chlaupky na wjčkách oka. Us. Prach.
pawlačitý, adj. = z pawlaky dělaný, šarlatowý, purpureus. U pawlačité rúcho oblečechu geg. – Wynide Ježjš nesa trnowú korunu a pawlačité rúcho. (Jan 19. Čten. zimn.)
pazneht, př. Na prawé ruce nemocnému paznehty (t. nehty) obřež. O wod. F, ij. Ptákowé paznohty, peridica. Lex. vet. Gastřáb kuroptwu mezi swými paznehty držj. Orlog.
pažléř, e, m. (r. paže) = dýka, krátký kordjk, Dolch. Pažleř, pugio, gladius parvus, qui dicitur deka. Lex. vet.
pekelnost, i, f. = peklo, byt pekelný, Hölle. Giž wisj nad tú pekelnostj; giž padagj do té pekelnosti. Bech.
pěnka, př. § = collera, passio unius diei. Lex. vet.
perljk, př. et perlice, e, f. Željzko a perlice, znak hawjřský, Schlägel und Eiſen. Dwě kladiwa, z nichžto gedno željzko, druhé perlice sluge. Pam. Kutn.
pernář, e, m. = kto perny dělá. Záp. měst. 1450.
pernička, y, f. dem. s. pernice. Počal dčbánu dělati, když pak kruhem točil, udělala se mu pernička. Obr. brat. pr. Šturm. 133.
péro, př. § = železná šjna we zhlawj hamru, Hammerſeele. Us.
27peručj, n. = čerstwá chwog osekaná, Tangel, Reiſig. Us. Klat.
pěšj, př. Newedu hlubokých pjsem mnoho, než wiece pěšjmi duowody gdu proti tobě. Odpis brat. 1507.
peša, př. = Petr, Pešek. Petrus alias Peša. Záp. měst. 1448.
pětichwosty, -ost, pl. m. nom. loci. Petrowi z Pětichwost. Arch. 1399.
petr. K odwozeným od tohoto gména mimo postawená už w Jungm. Slow. z ohledu hogných koncowek zasluhugj též přidána býti česká přjgmenj, gako: Petroň, Petráš, Petrášek, Petrášjk, Petrák, Petráček.
picnjk, př. , pabulator, pabuli collector. Lex. vet.
pihule, e, f., dem. pihulka = gistý druh kropenatých motýlůw. Us. Odtud žertem pjhowatému: Kdes těch pihulek nachytal? § Pihulka přjgm.
pihwa, př. Zbil winnicě gich a pihwy gich. Ž. kap. 104, 33.
pjchám, př. § (mysliw.) pjchnauti zagjce, t. zastřeliti.
pichlám, př. Pichlati, palpare. Lex. vet.
pjle, př. Gemuž ničjmž pjle nenie, gedno lidským zámutkem. Tkad. Pane, nenie tobě pjle (liegt dir nichts daran), že sestra má dá mi samé slúžiti. Hugo. Zdali ge tobě wětšj pjle o hrnci neb o nádobě, než o srdci? Ib.
piléřský, adj. = co k piljřům náležj, neb na piljřich gest, Pfeiler=, Säulen=. Piléřská střecha, epistylium. Lex. vet.
pilný, př. Učinil zápowěď tuhú a pilnú (t. gjž pilně šetřiti třeba). Trakt. brat. 1523.
pjsanost, i, f. = wzorek tkaný, gako na ubrusech atd. widěti, gewebtes Muſter. Wetkaná pjsanost na swětlo wynesená zřetedlně. Bech.
pjskotiny, př. Lex. vet. Piskowiny, antes.
pjskowný. Pozn. W Jungm. Slown. mylné čtenj uwedené z Konáč. hoř. 51. takto tam se nalézá: Nic křesťanu činiti s nemilostiwostj pjskowně a zápasy. pjskoweň, ně, f. = arena, gak se zdá, slowo od samého Konáče utwořené.
pjskowý, př. § = na pjsk se wstahugjcj, Federkiel=. Pjskowá duše, illus. Lex. vet.
pištěk, a, m. = pištec, Pfeifer. b) pták gistý šerého peřj, při wodách se zdržugjcj, od pisku swého tak nazwaný. c) Přjgmj české.
piwce, e, m. = piwec, piták, Trinker. Žerce a piwce weliký. Ms. w. Rozb. 1841.
piwowar, a, m. = sládek, piwowárnjk, Bräuer. Pod tú korúhwj sladownjci, piwowaři a wozatagi. Zák. Kar. IV.
pjzda, př. Pizda, anus; pizdka, anulus. Lex. vet.
pláči, př. Moravis usitatum et cum praep. o sequente acc. Neplač o něg (milého), djtě mé. Mor. pjs. 38.
plahočiti se, př. Lowu ryb se chytili, dnem i nocj po moři se plahočili. Kanc. sw. Št.
planý, př. Planá pastwa, eine geringnutzige Weide. Zřjz. zem. Op. a Rat.
planetský, adj. = planetnj, Planeten=. Bůh, genž gest planetský řád a wšech wěcj swor swázal. Alex. fab. c. 160.
plaňka, př. Planky, vallus. Lex. vet.
plápolám et plápoli, eš etc. Plápoliti vero in Lex. penitus dele, allataque huc refer.
plášťowý, adj. = co k plášti náležj, Mantel=. Plášťowá obruba atd. (Usitatius circumscribitus: sukno na plášť, rukáw u pláště atd.)
plát, př. § = při howězjm dobytku ono maso, které mezi hořegšjm krkem a hrudjm, der Fürſchlag, Vorſchlag. Maso z plátu gest chutné, ale ne tak wydegné gako z boku. Us.
platiti, př. § = tušjm, trwám, sázjm se, ich wette. Kdyby kdo měl užitečnau winici, žeby tisjc wěder wjna wynášela, platjm, žeby se mu welmi ljbila. Lom. kup. stř. § Dluh platiti ženě = obcowati s manželkau. Kdožkoli nemůž dluhu platiti, nemůž ani manželstwj práwě přigjti. Dekr. Gedn. bratr. 1617. Saudowé při nemoci k dluhu placenj. Ib.
plawiště, př. Gdi, umyg (sie) w plawiščech Siloe. Gdi ku plawištióm Siloe. Jan, 9, 7. (Čten. zim. č.)
plawmo, adv. = plowauc, plowaucjm způsobem, natando. Pudj plawmo přes řeky a pjsky. Česk. Wč. II, 186.
plawna, y, f. = plawidlo, Schwemme, natatorium. Lex. vet.
plenčiti, jm, il, en = w pleny zaobalowati, owinowati, einwindeln. 2) Ošiditi, oklamati, betrügen. Fascinare, plenčiti, přelstiti. Lex. vet.
plennost, i, f. = plodnost, hognost, Fülle, Uiberfluß. Zapogeni budú od plennosti domu twého. Ž. kap. 35, 9.
plenný, př. Kmentstwie mé u milosrdj plenném. Ž. kap. 91, 11. W starosti plenney. Ib. 91, 15.
pleskám, př. et plešti, eš; et pleskotám, pleskoci, pleskci. Darmo pleskceš, trudně pleščeš. Rozml. duše s těl.
pleť, př. = lat. crinea, něm. swart, t. g. Schwarte. Lex. 1470 ed. Diefb.
pleták, a, m. = kdo plete koše, nůše atd. z prautj, Korbflechter. pletáctwj, n. = práce a žiwnost takowá. Us. Zbrasl.
pletánek, př. § = wrkoč, ruljk, Haarzopf. Us. Klat.
pletež, spletež, e, m. = pletka, matenice, Wirrniß, Irrthum. Bludom a pletežom překaziti. Trakt. 15. stol. Newypisowali bychom wašich spletežuow. Odpis. bratr. 1507
pliskatice, pliskotice, f. = pliskanice, ſchlechtes Wetter. Us.
pliwačka, y, f. = ryba malá a špatněgšjho druhu, kleine und ſchlechte Fiſche. Neměli dnes na rybnjm trhu nic poctiwého, gen samé pliwačky. Us.
plodistenstwj, n. = plodistwost, plodnost, Fruchtbarkeit. Budú pusté wěci w plodistenstwie obráceny (deserta in ubertatem versa). Isai. 5, 17.
ploštiti, př. Bezpotřebně slow neploštiti. O 7 wst. Neploščil. Ib.
plotiti, jm, il, cen; – plocugi cum praep. = plot dělati, zäunen. Zahradu plotiti.
plotowina, y, f. = druh wrb tlustého prautj, hlawně gen k dělánj plotůw se hodjcjho. Us.
plsniti, plstniti, jm, il, ěn =plsť neb sádlo wnitřnj z kusu zabitého wybjrati, das Kernfett ausnehmen. Us. Odtud met. § plsniti koho = pljsniti (rad. plsť, a nikoliw pljseň), t. domluwau do žiwého, do tuku dogjmati.
plšj, plchowý, adj. = co plchu náležj, od něho gest, Bilch=, Siebenſchläfer=. Plšj djra, kožka.
plučiti, jm, il, enj. (?) Mnoho hlučjš, silně plučjš, i proč sě se mnú nerozlúčjš? Rozml. duše s těl. Ms.
plwěti, jm, ěl, ěnj = dštjti, wláhu pauštěti, gießen, ausſtrömen laſſen. I plwěl gim mannu k gedenj. Ž. kap. 77, 24. A plwěl na ně gako prachem maso. Ib. 77, 27. 2) rozpauštěti se, ſchmelzen. Gako wuosk, genž plwj (Proch. teče). Ib. 57, 9.
plýwánj s. v. plýwám. Wsta duch wlnný a wzwýšena gsú plýwanie geho. Ž. kap. 106, 25. Hýbánie plýwánj geho (Proch. wln geho). Ib. 88, 10.
plžj et plžowý, adj. = co plži náležj, Schnecken=.
po, př. Pútnjk dlúho spaw zamešká sě po towařišiech (t. za towařiši). O 7 wstup.
28poběditi; pobědugi, owati § = trýzniti, mučiti, quälen. Pobědowán na wsěm těle. Ms. s. 15. Pelynek s žlučj směsichu, s octem, tiem ge pobědichu. Č. mus. 1840, str. 294.
pobitek, a, m., pobitka, y, f. = osoba w bogi neb na saubogi poražená, der, die Bewältigte, Uiberwundene. By sestru naši za pobitku měla. Ctib. hád. 100. Dle této analogie: rozbit, rozbitek, rozbitka (= kdo na moři při rozbitj lodj pohromu wzal, der Schiffbrüchige) mnohem lepšj než nowě wymyšlené wyloděnec.
počekati, př. komu, auf Borg geben. Wezmu to zboží, chcete-li mi za týden počkati. Aby nám počkal za půl zlatého chleba. Us.
početnář, e, m. = počtář, Rechenmeiſter, composista. Lex. vet.
počjtám, př. Mohl by na tě zloděgstwo počjsti (arguere). Hugo.
počitedlný, adj. = čeho sečjsti lze, opp. nepočitedlný, zählbar, unzählbar. Gest množstwj nepočitedlné našich oděncůw. Alex. fab. c. 23.
pod, př. Aby pod tu při obě straně stály (t. k té při). Záp. měst. 1450. § Znamenagjc čas = při, okolo, zu, zur Zeit. Aby mu wždy pod suché dni platil, t. toho času, když suché dni gsau. Hosp. instr. 1572. Pod letnice, gegen Pfingſten. § Přidáním předslowce tohoto ke kollektiwnjm gménům, zwláště stromů, znamená se welmi pěkně a krátce mjsto neb dolina, nad njž předmět ten se nalézá; u př. podhabřj, podgesenj, podsosnj, podbučj atd. Odtud i gména mjst dle takowého položenj, u př. rus. Деревня Подсосенье.
podbám, př. K čistotě málo neb nic nepotbagj. Hugo.
podbeřce, e, m. = kdo z hádky, rozepře úžitek béře, Auffänger, der andern den Vortheil abläuft, interceptor, qui duos certantes intercipit; qui duobus litigantibus tertius gaudet. Lex. vet.
podbjgenj, n. = prkenný strop, na něgž pak se rákos přibjgj, a potom malta házj, Rohrdecke, Rohrſtrich. Us.
podbigi, př. Pokudž wyraubánj bylo, s pilnostj měl zapěchowati, aby woda nemohla podbjgeti (unterwühlen). Břez. Rožmb. 163.
podbočiti se, jm, il, en; podbočugi se = ruce o bok dáti, opřjti. Us.
podčelj, n. (pod et čelo) = mjsto pod čelem. Hlawy nepozdwihnuw gen z podčelj naň pohlédnul mrzutým okem. (rus. изъ подлобя).
poddělawač, e, m. = ginačitel, měnitel na horšj stránku, Verfälſcher, interpolator, Šaf. w Rozb. st. lit. Tudy i: Poddělati, podděláwati, interpoliren, fälſcher (způsobem mluwy ruské); poddělka, Interpolirung. Ib.
poddmeyšilý, adj. = podfauklý, potutedlný, heimtückiſch. Člowěka schytralého a od ďábla samého poddmeyšilého. Tract. s. 16. (Penes poddmýchati supponit verbum poddmýšiti, dmýšiti, satisque indicat originem vocum corruptarum: potměšilý, potměšilec etc.) W Záp. měst. r. 1447 přicházj též přjgmenj Poddmušil.
poddmýchám, ati, al, án; poddmýchnu, poddmychugi = podfauknu, poddugi, unterblaſen, unterräuchern. Poddmýchati někoho swým kauřem, t. k swému smyslu, k swé wůli nakloniti, auf ſeine Seite bringen, asseclam sibi facere (w nedobrém smyslu). Exc.
podegdu, př. Podgjti nebezpečenstwj = podniknauti. Roterod. Otčen. (Přjliš dle lat. subire periculum).
poděgi, př. § = učiniti. Nesmie nad niem podieti podlé swéy wuole; darf nicht beliebig mit ihm verfahren. Ms.
podegmu, př. Nynj slezská komora saud zemský w Opolj podgjmá (držj, haltet). Pozn. při Zřjz. zem. Op. a Rat.
poděláwaný, part. pass. (podělám: forte melius podděláwaný?) = oprawowaný, reparirt. Samostřiely nowé a poděláwané, kterýchž gsú se tandléři geli prodáwati. Záp. měst. 1450.
podělek, př. § = dělenj, djlu bránj, Theilung, Theilnehmung. Magj-li gaké weydělky, o ně i hned gsau podělky. Rkp. Sprost. 1693.
podezřjti, př. Gj gsem kázal páwa (otráweného) na stůl nésti, proto aby ona slušně k smrti byla podezřiena. Biancef. 36.
podfikám, ati, al, án; podfikugi, owati; podfiknu, auti, = mrskati, šlehati, ſchmitzen, peitſchen. Bůh tebe tjm metličky swé podfikowánjm, aby se zase k němu nawrátil, wolá. Sixt. Isid. C, 4.
podgazyk, u, m. = mjsto pod gazykem, sublinguium. Lex. vet.
podgeď, i, f. (we Slown. Podgedy smaž.) = nepochybně totéž co pageď. Které djtě má podgedi, pomaž medem, pak prachem šalwěgowým. O wod. 1544. (Odkud i Dobr. exc.) Přicházej od podgedj. Ib.
podkoňowá, é, f. = manželka podkonjho, Frau des Stallmeiſters. Swacha podkoněwá. Záp. měst. 1450.
podkrauchaný, part. verb. podkrauchám = řjká se o člowěku, gehož twář něco zlého, ohyzdného, nedobré swědomj gewj. Podkrauchaný taškář, lotr, aneb zhola podkrauchanec. Us. Prach.
podkůrka, y, f. = zpodnj kůrka u pečiwa, untere Brotrinde. Podkůrka chleba upopelená. Bech.
podlina, př. § = podliny gsau as dwa prsty široká, dle potřeby silná a dlauhá prkénka ze šindelowého dřjwj, slaužjcjho za základ na dně wšem košjkům. Us.
podmastiti, jm, il, ěn; podmašťugi = máslem, medem etc. podmazati, unterſchmieren mit Butter u. ſ. w. Má podmaštěnau řeč (lstiwý). Us.
podmluwiti se, př. § = podřeknauti se, ſich verſprechen. Geden na druhém láká leckakýchs podmluwenj, ginak řeč popadna, než onen myslj. Štjtný.
podmráká se, ati se = počjná se mračiti, má se k dešti, es ſchickt ſich an zum Regen. Us.
podnět, m. et podnět, i, f. Gsau podnětj rozkoše. Lom. kup. stř.
podoba, př. et podob, i, f. Wšiuchnu podob gměl angelskú. Leg. o sw. Alex.
podpasnj, adj. = co pod pas sáhá. (?) Kabátky podpasnj dwa. Ms. 1587.
podpětiti (Žalt. Wit.), pauhý překlad latin. supplantare.
podpjši, př. Mjsta, na kterých baňky sázeti dáti máme, a proti kterým nedostatkuom tuto o tom pořádně podpisuge se (dále, njže pjše se). O wod. h, vj.
podpiwnj, adj. = co pod piwem gest neb zbylo. Podpiwnj kwasnice (alit. podsadnj) gsau špatné. Us.
podpora, př. Někomu ústa na podporách držeti = marnými sliby kogiti, mit leeren Verſprechungen hinhalten. Nebyli bychom se byli do toho dali, ani wám takowými galowými slowy ústa na podporách drželi. Akt. a kop. 86.
podporčj, adj. = podpornj, na podpůrce se wztahugjcj. List podporčj, Gewährleiſtungsurkunde. Zřjz. zem. Op. a Rat. 1562.
podružnjk, a, m. = podruh, domesticus. Lex. vet.
podružstwo, podružstwj, př. § = společnictwo, Genoſſenſchaft. Mansfeldské towaryšstwo a podružstwj. Grunt. rel.
podsauwačky et podzauwačky, pl. f. = podwljkačky, Unterhoſen. Us. mor.
podsekám, př. (w horn.) podsekati, podsekáwati rudu = rudu zdola sekati, unterhauen. Us.
podsewek, u, m. et podsewky, ů, pl. = pléwy a giný neřád podsjwánjm wypadalý, das Weggeſiebte, Spreu. Us.
29podsněžnjk, podsněžnjček, u, m. = bot. galanthus nivalis, Schneeglöckchen. (Presl. sněženka nominat.)
podstanu, podestanu, ati, al, án; podstáwám, ati = podniknauti, na se wzjti, ſich unterziehen. K ižádným škodám dědicowé nemagj proto přigjti, ale my to máme wšecko podestati. Arch. IV. 243.
podstatek, u, m. = podstať, podstata, substantia. Lex. vet.
podstawa, př. Pomni, která má podstawa. Ž. kap. 88, 48. Tak wšude mjsto podstata, substantia.
podšlapač, e, m. = potlačowatel, Unterdrücker. Modlte sě za podšlepače waše, a za ty, gešto wám křiwdú ukáragj. O 7 wstup.
podšmurnost, i, f. = pošmaurnost, finſteres Weſen. Pikharti naši, genž pod samú podšmurnostj kážj. Tract. 15. s. Poslúchagj duchów bludów, podšmurnostmi mluwjce lež. Ib.
podšmurný, adj. = pošmaurný, finſter, trübe.
podštiwačný et podštěwačný, adj. = kdo rád podštjwá, anhetzend, anreizend. Naděge gest, že takowé ukwapenj z giných nepokogných, záwistiwých a podštiwačných lidj pocházj. Akt. a kop. 9.
podtiskač, e, m. = potlačowatel, Unterdrücker, subplantator. Lex. vet.
podtlačiti, př. Předegdi geg a podtlač geg. Ž. kap. 16.
podtrhač, př. O ladný a rozkošný kwěte, podtrhači gsú s tobú a s ščjry bydljš. Ms.
podtuliti, př. Ocas pod se podtuliti (stáhnauti, podmetnauti). Odpis. bratr. 1507.
podugi, př. Podunul gest bóh na Abele a na oběť geho. Hugo.
podwala, y, f. = podwal, základ, podstawec, Grundlage, basis. Lex. vet. Tesař na gednu podwalu dwau stěn nestawj. Komen. Did.
podwedu, př. Weliká strana lidj podwodj se (klame se). Mudr.
podwyšehradj, n. = čásť města pod Wyšehradem. Sljbili gsú a gsú rukogmě za Smoljka mlynáře z Podwyšehradie. Záp. měst. 1451.
podzderazj, n. = djl města pod Zderazem ležjcj. Ptáček sladownjk z Podzderazie. Záp. měst. 1449.
podzpěwugi, př. Nenj na tom dosti, aby zpěwem sluch byl lektán a pjseň hladce šla, ale záležjť i na obsahu gegjm, totiž na tom, co se podzpěwuge, an dem unterlegten Texte. Exc.
pog. (W Jungm. Slown. uwedeno gsauc zdá se welice pochybné býti. W Konáči aspoň mjsto s pogem čjsti se musj s pokogem.)
pogednau, př. et pogedinau. Práwě wšickni pogedinú wzdwihú hlasy k hospodinu. Č. Mus. 1840. str. 295.
pohan, př. pl. pohany, pohan atd. = wýchodnj země, Turky, Türkei, Levante. Wedau kupectwj do pohan. (Zhusta u starých, k. př. Jan z Lobk.)
pohanina, y, f. = pohanstwj, pohanské obyčege, Heidenthum. Lid z pohaniny, kteréž w Babyloně nabyl, ne ihned se wykašlal. Dekr. gedn. bratr. 1617.
pohlodek, př. Pohanské pak matlaniny, co gsau u přirownánj slowa božjho? škořepiny, kůry, pecky, kosti, pohlodky, twrdých zubůw potřebugjcj. Komen. Did.
pohnětu, př. pohnětám, ati, al, án. Recp. pohnětati se = tlačiti se, twrdě ležeti. Teď se w chléwě pohnětáš, gešto wšecko w rukau máš. Kanc. sw. Št.
pohnog, e, m. = pohnogenj, uprawenj pole hnogem, Düngung. Žádné pole bez přjčiny aby bez pohnoge nezůstáwalo. Hosp. instr. 1574.
pohodnictwj, n. = rasowstwj, Schinderhandwerk.
pohorliti, př. Když kto nepohorlj z protiwenstwie (nicht aufgebracht wird). O 7 wstup.
pohřbetnj, adj., pohřbetně, adv. § = auskočný, ošemetný, hinterliſtig. Že se s námi tak lstiwě a pohřbetně zacházj, nemůžeme toho při sobě než welice taužiti. Akt. a kop. 84.
pohřbiti, př. Recp. pohřebsti se. Pohřebl sě swětu. O 7 wstup.
pohřeb, př. Panský pohřeb (rakew, památnjk) twého děda, starého ciesaře, kterýžto na špičatém mramoru posazen gest. Biancef. 102.
pohrubělý, adj. = hrubý, drsnatý, grob, rauh. Od slunce, deště a wětru pohrubělé ljce geho. Exc.
pohybnu, id. ac. pohynu, vide zahybnu.
pohýřiti, př. Pakli kde pohýřjme, abychom sě i hned káli. O 7 wstup. (Welmi často we spisech Štjtného.)
pochoditi, př. Půwod wšelikého přátelstwj pochodj od gednomyslnosti w náboženstwj. Plác.
pochrániti, př. § = schowati, aufheben. Penjze pochraňowati. Us. Mor. § = pohřbiti, begraben. U mor. Wal. cf. rus. хоронить.
pochwat, př. § pochwat et pochwaty, pl. = chwat, spěch, Eile. W pochwaty běželi hasit. Us. Posel přigel w pochwaty, t. chwátawě. Ohl. p. č. 19, cf. úchwat.
pochybiti, př. Že ho pochybj spasenj. Lom. kanc. n. Odpusťte, že gsem wás při rozdáwánj gablek pochybil, gindy wám to nahradjm. Us. § W tom sě gá pochybugi (t. o tom pochybugi). Trist. 327.
pochybitý, adj. (opp. nepochybitý) = pochybný, negistý, zweifelhaft, zweideutig. Toho listu přiepis gmá král Wladislaw poslati gistý a nepochybitý w šesti nedělech. Arch. IV, 485.
pochýliti, př. Oběti do hluboka pochylugj (pohřižugj, zakopáwagj). Hugo.
pochylost, i, f. = nachýlenost, sklonitost, Abhang, Senkung, u př. pochylost hory, dřewa.
pochylý, adj., pochylo, pochyle, adv. = nakloněný, nachýlený, abhangend, ſchief, nach unten gekrümmt. Strom gak zroste na wýš, na šjř, přjmo, pochylo, tak zůstáwá, dokud ho stáwá. Komen. Did.
pokanný, adj. = k pokánj náležegjcj, kagicnj, Buß=. Gáť newědě, zbude-liť ten dluhu hodinného nebo pokanného, ktož netbawě řieká. O 7 wstup.
poklad, př. b) = mjsto, kde co položeno, schowáno, skrýše, Verwahrungsort. Penjze i dražšj nádoby ukryl pod zemj do pokladu. Ms. Wynášj wětry z pokladů swých (t. skrýšj). Štelc. čar.
pokládám, př. = udáwati přjgmy a z nich daň, fatiren, angeben, taxiren. Oni sebe w swých gměniech nayswědoměgšj gsú; prwé nežli ti na to wydanj počnú na giné pokládati, aby wšecka obec nayprwé na ně položila, co každý z nich má dáti. A to proto, aby žádný sám na sě nepokládal. Arch. IV, 442.
pokladlý, adj. = pokládaný, belegt. Městečko w ulicjch swých dřjwjm a mosticemi pokladlé. Lesl. leg. 157.
poklauzlý, adj. = kdo poklauzl, poklesl se. Poklúzlých stará padenj oprawowati. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
poklida, y, f. et m. = působce poklidu, mjru. Buď rádcě hlúpého lida, buď duši s tělem poklida, ty ge zgednay brzo přigda. Stará pjs. o sw. duchu.
poknjřenec, e, m. = člowěk zasmušilý, pokňurný, pokrytec, hypocrita. Poknieřenci, dobře prorokowal o wás Isaiáš. Mat. 15, 7. (Ms. 15. s.)
poknjřenstwj, poknjřenj, n. = zamračenost, pošmúrnost w twáři, finſteres, ſauertöpfiſches Weſen. Poknjřenstwie za swatost magj. Wýbor I, 343. (Supp. et verbum poknjřiti.)
pokog, př. A wšak nechžť gi sobě pokládá kdo chce za gakau 30chce, o to pokog, das kümmere uns wenig. Blah. mus. Opět židům pokogjček (Friede) za některý čas způsobil. Plác.
pokrčemný, př. § pokrčemné, ého = plat z krčmy. Pokrčemné tjm gest zlé, když kto rád widj, aby lidé leželi w krčmě. Štjtný.
pokřesťaniti se, jm, il, ěn; pokřesťaňugi se = křesťanem se státi, křesťanstwj přigjti, Chriſt werden. Zjtra se obrať, zjtra se pokřesťaň. Šalk šest. káz. 91.
pokutljk, u, m. = pohrabáč neb sochorec dřewěný, gjmž se uhlj pod kotlem rozhrabuge. Us.
polap, u, m. = polapenj, laupež, Fang, Raub. Přigeli gsú mě gako lew, hotow ku polapu. Ž. kap. 16, 12.
polaukopj, n. = půl kopy, halb Schock. W listě aby stáli zlatj dobřj Uherštj po polúkopj. Arch. IV, 11.
polaumilj, n. = půl mjle cesty, eine halbe Meile. O celé polaumilj, a snad i něco dále. Sekl. 22. Táhl zadnj hauf menšj gako w polaumilj. Hág. na r. 1087.
pole, př. (w horn.) wyměřený, propůgčený kus hory, ein Feld. Cauk do pole, ein Gang in΄s Feld. (w Jungm. mylně ein ſchwebender Gang). (Wysoký.)
polednj, př. Polednie žena, nonaria. Lex. vet.
poležeti, př. Nepoležj (t. nezáležj) na wóli toho, genž chce, ale na twém smilowánj to poležj. Štjt. s. Aug.
polowek, u, m. = low, honba, čas honby, Jagd. O polowku pjti ležjc w chladu. Bech.
polowiti, př. polowugi, owati. Tak ge ďábel polowuge (gednoho po druhém) w sjti swé. Sekl. 19. Toho času polowugj se rybnjky. Exc.
polubratřj, m. novercarius. Polusestřie, novercaria. Lex. vet.
pomatám, ati, al, án = pohmatati, zachwátiti, wegraffen. Každý ot smrti pomatán. Rozml. duše s těl. Ms.
pomčenj, př. b) = průtah, odklad, přerušenj, Verzug. To swaté koncilium gmá bez pomčenie před sě gjti. Arch. 1432. Ta zbožie aby byla s obú stran sstupowána konečně do sw. Bartoloměge aneb na ten den bez pomčenj. Ib. IV, 466.
pomdliti, jm, il, en = zemdliti, mdlé učiniti, ſchwächen. Starost cožby pomdlila. Ms.
pomeškám, ati, al, ánj = obmeškati. Lékařského uměnj také nepomeškal (t. gemu se wyučil). Lom. fil. žiw.
pomiši, pomisati, al = zmizeti, verſchwinden (cf. zmisati). Inhed i chuť náboženstwie pomiše, i žádost potuchne. O 7 wstup.
pomluwa, př. § = úmluwa, Vertrag, Verabredung. Gakož máte pomluwu s mistrem Wankem zlatnjkem, že má wám dělati mostrancj. Záp. měst. 1450.
pomnislaw, a, nom. viri. Dwě kron. 88.
pomoc, př. Welmi se pomocmi opatrowali, verſahen ſich mit Hülfstruppen. Plác.
pomocitel, př. Boha pomocitele (alibi et zpomocitel). Ž. kap.
pomsta, př. et pomstwa, y. O pomstwě a smrti zlé hřjšných. Štjtn. § = muka, trápenj, Marter, Pein. Aby i oni nepošli w toto miesto pomst wěčných (tormentorum). Luk. 16, 28. Ms. 15. s. Gak weliké gsú ony pomsty, kteréž wěčný oheň zapaluge. Wšehrd. Protož nemniemy, by přielišnost pomst nebo muk učinila konec bolestem. Ib.
pomstiti, př. Bóh pomščowánj. Ž. kap. 93, 1.
pomstnjk, a, m. = mstitel, Rächer, ultor, vindex. Lex. vet.
pomygi, yti, yl, yt, dk. (mýti) = wšecko umyti, vollends waſchen, mit dem Waſchen fertig werden. Nemysli si, že to před hodinau pomygeš. Us.
ponaměřiti, jm, il, en = poněkud naměřiti, ponawrhnauti a ustanowiti, vorläuſig feſtſtellen, feſtſetzen. O to pak wšecko se ponaměřilo pro ty, kteřjž mnoho zmatkůw dělagj. Dekr. gedn. brat. 1617.
pondělečnj, adj. = pondělnj, Montags=, montägig. U šewců pondělečnj práce za mnoho nestogj.
pondělj, př. Ku ponděljmu. Lib. 1618.
ponechalost, i, f. = pozůstalost, gměnj po smrti zanechané, Verlaſſenſchaft, Erblaß. Us.
ponjž, i, f. = ponjženj, Erniedrigung. Snad přešel bych w ponjži w mey. Ž. kap. 118, 92.
pookořeniti, jm, il, ěn; pookořeňugi, owati = trochu okořeniti, přikořeniti, ein wenig würzen. Tauto prawdau swau básničku opět pookořenil. Antialk.
poodtisknu, př. Nepřátely poněkud poodtiskl. Plác.
poopáčiti, jm, il, en = trochu opáčiti, opětowati, wiederholen, in Erwägung bringen. Geště i toho poopáčiti slušj. Trakt. brat. 1508.
poostawiti, př. poostawenj = wýhrada, pozanechánj si w mysli, Vorbehalt, Reſervation. Přátelská a konečná úmluwa beze wšeho poostawenie. Záp. měst. 1448.
pop, př. Popowé gich w meči padli. Ž. kap. 77, 64. W popiech geho. Ib. 97, 6.
popadky, m. pl. = spěch, Haſt, Eile. W popadky, haſtig. Sluhy nemohú tak dlúho w pokogi giesti gako páni, ale w popadky. O 7 wstup. Powzdwihni patřenie srdcě mého, ať as a gako w popadky duch móg myslj dotkne sě tebe. Ms. saec. 14.
popas, př. Řjkagj, že kmotra gest toliko popas, a že se kmotr také u ostatku může popásti. Lom. kup. stř.
popatřiti, př. penes popatřugi et popátřjm, eti, el. Když uzřel, žeby oheň nebyl, pilněgi gest blesk popátřel. Biancef. 111.
popečetiti, jm, il, těn = auplně, wše pečetiti, vollends verſiegeln, ſperren. Wšecko mu popečetili. Popečetěnj t. auřednj zawřenj wěcj po zemřelém pozůstalých, die Sperre.
popečetnj, adj. = k popečetěnj náležegjcj. Popečetnj zpráwa, Sperr=Relation. Us.
popel, př. Chrám w popeli položen byl. Plác.
popeněžnjk, př. = ephebus, meritorius. (cf. Popeněžnice.) Ms.
popeštiti, jm, il, ěn = zhanobiti, we psj dáti. Řekl gsem popeščeným: neroďte zwyšowati rohu (Proch. prowiňugjcjm). Ž. kap. 74, 5. Šaf. legit in ps. Wit. popestiti, zawiniti, delinquere.
popilek, u, m. = pjle, spěch, Eile. Mage na popilku (pilno). Ms. s. 15. S popilkem. Ib. Toho užjwal s popilkem pro zdrawj. Bech.
popjsař, syngraphus. popismo, inscriptio. Lex. vet. (Snad gen na zdař dle latinského utwořená slowa.)
poplzka, y, f. = poplz, poklesnutj, Ausglitſchen, Fall. Wychwátils nohy mé z poplzky. Ž. kap. 55, 13.
popondám, ati, al, án; popondawám = trochu dále neb bljže dáti, popostrčiti, mit etwas weiter oder näher rücken. Popondey (přistrč) stolici k stolu. Popondawal šálky ke kragi, až sljtly. Us.
poponičj, adj. (quaeritur, num bene scriptum?) Poponičie muka, mulcta v. multa. Lex. vet.
poposlechnu, nauti; poposlauchám, ati = trochu poslechnauti, poslušnu býti, powšjmnauti si, auf etwas hören, befolgen. Hodné by bylo rady sw. Pawla poposlúchati. Štjtný.
popozditi, jm, il, ěn; popozdjwám, ati = meškati, prodléwati, ſäumen, zögern. Když ženich přigjti popozdil. Žiw. Jež. 14. s.
popřegdu, gjti, šel, gitj = něco málo přegjti, minauti. Potom, nedlúhý čas popřešel, mne gest opustila. Biancef. 43.
poprchám, př. poprchnu. Obraz prachem poprchl. Štjtný.
popruhář, e, m. = kdo popruhy dělá. Záp. měst. 1449.
31popštiti, jm, il, ěn; popštjwati, ám = popuditi, poštwati, anreizen, hetzen. Rád bych wěděl, kdo ho na nás popštil. Us. Cf. zapštiti se.
popudič, e, m. = stihatel, pronasledowatel, Verfolger. Popudič, sledař, persecutor. Lex. vet.
pořadenstwj, n. = spořádánj, pořádek, Anordnung. To tak zpósobeno ot boha welikým pořadenstwjm. Ms. w. Rozb. 1841.
porauhawý, adj. = rauhawý, hanliwý, läſterlich, Schelt=. Racha posměšné i porúhawé slowo gest. O moci swět. 1522.
poraustew, twe, f. = ryba gakási bělici podobná, Bleihe? Us. W. Podaustew.
pořjtiti, př. Eleazar hnal tam hrdinsky, pořjtil slona, a slon geg připadl a udáwil. Štjtný.
poroditelnice, př. Swatá božie poroditedlnicě. Hod. sw. Mářj.
porodowka, y, f. = šestinedělka, porodnice, Wöchnerin. Us. prach. (W Slown. chybně: Bradowka.)
porozedru, řjti, el, en; porozdjrám = trochu rozedřjti, rozepnauti, aufreißen. On geště porozedřel šatu, aby (smrť) lépe trefiti mohla. Kon. o smr.
poručnj, adj. = kšaftnj, z poslednj wůle, Teſtament=. Pakliby před lety dospělými umřel, aby šel nápad, gakož swědčj list poručnj (alias kšeftnj). Záp. měst. 1449.
posadek, a, m. = pták na čjhadle, který nezpjwá, němý wabič, ein nicht ſingender Vogel am Vogelherd. Us.
posednu, př. Tys posědl ledwie mé (opanowal). Ž. kap. 138, 13. A úsilé lidské posědli (obdrželi). Ib. 104, 44.
posekyrné, ého, n. = dar neb spropitné mimo řádný plat po wykonaném wětšjm djle w lese, Trinkgeld den Waldarbeitern. Za 20 kmenůw dubj welkého i malého, item posekyrného neb diskrecj 17 zl. 25. kr. Regst. měst. Strak. 1687.
poselnice, př. Gako oči poselnicě w rukú panie gegie. Ž. kap. 122, 2 (cf. srb. posao = djlo, Geſchäft.)
poschwálně, adv. = naschwál, schwalně, zu Fleiß. Cisterny při gich chrámjch i poschwálně i auprawně přihotowené. Lesl. leg. 34. Negisté, zdali poschwálně anebo omylem se stalo. Ib. 35.
posil ( w Slown. smaž; neboť u mjstě z rkp. přiwedeném nečte se posil, ale posel).
posjlám a tak též odsjlám, wysjlám atd. w Jungm. Sl. nedobře psáno; slušjť psáti posýlám atd., dle zřegmého poukázánj poł. posyłać, rus. посылать cyr. посылати. Kmen gest сълъ сълати. Že dáwněgi se psáwalo posielám, posielacj, nemůž nás mýliti, anoť též nalézáme přiziewati, naziewati (nazýwati) a p.
posjwka, př. K posjwce garnj pět osob ze dwora. Hosp. instr. 1574. (W Slown. wýklad slowa toho smaž; slušjť nepochybně čjsti mjsto stura satura stř. lat. t. sementis.)
poskonice, e, f. = poskonná konopě, capinum. Lex. vet. (Nota, ibid. pohlawie = capestas.)
poskrowni, adv. = skrowně, w skrowné mjře, mäßig. Jan wodičku čistau poskrownj pjgel. Kanc. s. Štěp.
poslaupenstwj, n. = poslaupnost, Erbfolge. Dědictwie od předków přišlé buďto poslúpenstwjm neb kúpenjm. Ondř. z Dubé.
poslaužená = poslauženj, Dienſterweiſung. Děkugi za poslauženau. Us.
posljbiti, jm, il, en = sljbiti, verſprechen. Když podlé zásluh odplatu posljbenú rozdá. Man. s. Aug. ms.
posluha, př. Židé magj býti řjšské posluhy, a král má gich obrance býti. Z. Karl. IV.
posmautiti, jm, il, cen, posmucugi = zarmautiti něco málo, traurig machen, trüben. Ani oka neposmautil, když mu nehoda ta zwěstowána byla. Us.
posměchugi se, owati, owal, owán = posmjwati se, auslachen, verſpotten. Posměchowachu sě gemu. Wýkl. na Mat. 14. s.
posošný, adj. = náchylný, nakloněný, ochotný, schopný, fügſam, geneigt. Posošen gest smierný k rozličným šlechetnostem. Štjtný o 7 wstup. Welim gest posošněgšie srdce z swobodné dobroty k náboženstwj, než smutkem a tesknostj obtiežené. Ib. K tomu (by nechtěl člowěk zlému) nepřinutj bóh bezděky, ale wnitřnjm wdechnutjm to učinj, dada posošné (Neigung) k tomu. Ib. Ani gest buoh posošen k tomu, aby sě mohl od blažnosti w hubenstwo hnúti. Štjný rozml. Tělo k hřjchóm posošno. Ib. Neb sěn i on (Jidáš i Pilát) byl posošen, a k zlému gakž na rukú nošen. Čas. mus. 1829. III, 60. (Slowo to wyloženo we Wýboru str. 1247. skrze podroben, poddán, čemuž i smysl i následugjcj wšude předl. k se přjčj.). Odtud posošnost, i, f. = náchylnost atd. Posošnost k hřjchu. Štjtný. Bůh nenie té posošnosti (quasi posuwnost, Wandelbarkeit), by mohla která gemu proměna přigjti. Ib.
pospěcha, y, f. = přispěnj, spěšný dárce. Přigď chudých útěcho, prawé milosti pospěcho. Stará pjs. o sw. duchu.
pospjlenj, př. W pospilewánie (Proch. porauhánj) a posměch těm. Ž. kap. 43.
pospjleti, př. Smrť wšeckerny lidi pryč pospjle. Rozml. duše s těl.
postawný, př. Postawjš mysl mú w postawném miestě podlé potóčków sladkých wod. Ms. saec. 14.
postřetnu, př. Milosrdie a prawda postřetly sě. Ž. kap. 84, 11.
postrwám, ati, al, ánj = posečkati, ſich gedulden. Postrwage málo některý den. Plác.
poswjcný, poswětný, adj. = co po swjci neb swětle gest. Smrad poswětný, t. od swjce. Ms. w Rozb. 1841.
pošerediti, př. Pakli gste se w čem pošeredili (znečistili). Štjtný.
pošetilý, př. Dcerku ďáblem pošetilau. Lom. kan. sw.
pošetřiti, př. Pošetřte (pohledněte) na kosti naše. S. Aug. o marn. Pošetřme se, gacj budeme w den súdný. Ib.
pošigi, př. pošjwati se proti komu, t. posauwati se, sápati se. Črtie hrozně sě proti sw. Hedwice pošjwagjc. Wýbor I, 1157.
potka, (brevi o) př. = potknutj, Anſtoß. Žádnému škoden i žádnému ku potce. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.) Potku (scandalum) učiniti gednomu z malých. Štjtný.
potkalý, adj. = genž se potýkal, bitwu swedl, der ein Treffen geliefert hat. Slowútný gest tento krag země od bitwy swedené Selima syna proti Bagazetu otci, mezi sebau tu někde se potkalých. Lesl. leg. 67.
potknu, potkám, př. To ty wědj, gežto ge to potykuge (trifft). Štjtný. Strpěti protiwenststwj, gežto na té cestě potykugj (woran stoßen). Ib. W Egyptě gsú ge potykowali mnozj bogi. Ib. Potom gircháři potkli na koželuhy (t. dotkli se gich tjm), žádagjce, aby práwa starodáwnie položili přede pány. Záp. měst. 1452. Když by kdo z wás se odpřisáhl, každé waše djtě i přjtel mohl by potkán býti (könnte angegriffen werden, ihm vorgeworfen werden), že gest měl otce anebo přjtele kacjře. Hus. epišt.
potkysiti, jm, il, šen = pohnauti, dotknutjm postrčiti, dotknauti, bewegen, rühren. Duše kaks bude potkyšena a wytržena sama od sebe, aby někak boha milowala. Ms. saec. 14. Kteréhož planety kruh wyššj gest, tjm rychlegj běžj potkyšenjmi toho nebe. Štjtný. W. tkysiti.
potlačiti, př. dur. potláčeti, jm, il, en = potlačugi, ad anal. utláčeti q. v.
32potočina, př. Se wšemi gezery, s tóněmi, s potoky, s potočinami, s lesy &c.zastawili a postaupili gsme. Arch. IV, 187.
potočný, př. § = snadný k nakloněnj, náchylný, geneigt. W dobrém neustawičen, k zlému potočen. Modl. Ms.
potomek, př. § = potomnj čas, Zukunft. Pakliby co nebezpečného (při saudu) bylo, k potomku odložiti. Dekr. gedn. brat. 1617. Co zbude z gjdel, aby schránliwě chowaly k potomku. Ib. Na potomek pamatowati. Hosp. inst.
potomnjk, př. Prawila se přirozenú wnučkú býti a potomnicj Kunšowú. Záp. m. 1453. Gestli žeby král Matiáš neb GMti potomnjci kde zámky wyplatili, ty penieze potomnjkóm GMti magj nawráceny býti. Arch. IV, 482. § = následowatel, posobnjk, Anhänger. List papeže Alexandra proti Wikleffowi a proti potomnjkóm geho, králi Wáclawowi poslaný. Ms.
potratiti, př. iter. potráceti. Mizernj, newědie, co opatřugj, co potrácegj, kteřjž padagj otewřenýma očima. Sol. s. Aug. ms.
potřeba, př. dem. potřebka. Rozličné domácj potřebky, kleinere Geräthſchaften. Us.
potržka, př. Wjm, že od některých lidj bez potržky (t. útržky) nebudu. Lom. kanc. sw.
potštiti, jm, il, ěn (r. tštj) = zmařiti, zahanbiti, k studu přiwesti, zu nichte machen, beſchämen. Pohaněni a protštěni buďte spolu. Ž. kap. 39, 15. Potštěte sě, oblečeni buďte hanbú a potštěniem. Ib. 34, 26. Potštěni budú. Ib. 70, 24. et saepius. Proch. ponit styděti se, zardjti se; scributurque: poczsczeni, potsczeni, pocstěni, postcziete etc.
potuchlý, př. § = mračný, kalný, düſter. Wečas má rozum gasněgj, wečas potuchlegj (potuchlegšj). Štjtný.
potupěti, jm, ěl, ěnj = tupým se státi, ſtumpf werden. I neyostřegšj břitwa časem potupj. Od nerozumného bitj do hlawy djtě potupělo.
potýkám, př. Mládenci nasekagjc zeleného wětwije s kwietjm potýkagj (t. zatýkagj, zarážegj) před dweřmi swých milých. Orlog.
poudobřiti, jm, il, en = trochu udobřiti, ein wenig verſöhnen, begütigen. Recpr. poudobřiti se, ſich in etwas begütigen laſſen. Nicméně potom král se poudobřil a naprawil. Peš. prod. Diiij.
poustyděti se, jm, ěl, ěnj = trochu se zastyděti, ſich einigermaßen ſchämen, Scham fühlen. Poustyď se trochu, bratře doktoře! Smrž. R, VI.
poušek, př. Trpěl gest posměwánie, úkory, rúhoty, poušky, zeplwánie. O 7 wstup.
pouškrwnu (pouškrnu) se, auti, ul, utj; pouškrwugi se = pousmáti se, trochu se uškrnauti, ſchmuntzeln, lächeln, subridere. Liška pouškrnuwši se řekla. Zrc. maud.
powarugi, př. Odpowěděl Diogenes řka: Málo mi powarug z slunce. Walk. Alex.
powěge, e, f. = wjčko u očj, wěgice, Augenlied (mrus. вія, sl. wěžda, pol. powieka; rad. wěgu sensu hýbati, bewegen). Až sě zawřeta na wěky powěgi (dual.) nad očima mýma. Modl. ms.
powěgi, př. penes powanu, powjwám, quoque powěnu, powěnugi, owati. Od wýchodu wětřjk powěwuge. 15. stol. w. Č. M. XII, 295. Gakž náhle wietr powěne, moře se wzmutj. Štjtný.
poweličiti, př. Poweličewán buď Hospodin. (Proch. weleslawen). Ž. kap. 39, 17.
powepřné, powepřnj, n. = plat gistý wrchnosti přicházegjcj w 15. a 16. stol. Gakož gest prwé powepřnie placeno bylo s lánuow nadepsaných, s každého 32 groše při sw. Giřj a tolikéž při sw. Hawle. Arch. IV, 261.
powěřiti, př. Warowati se podhljdawostj, zlých zpráw o sobě přigjmánj a gim powěřowánj (leichthin Glauben ſchenken). Dekr. gedn. bratr. 1617.
powesmo et pawesmo = deset žemnj lnu neb konopj. Hosp. instr. 1574, ubi constanter scribitur pawesmo; ast quia ibidem obvenit: půl pásma, totiž pět žemnj konopj, satis liquet pásmo contractum esse pro vetustiori pojasmo, vel interjecto w powesmo, powěsmo et pawesmo.
powlačitý, adj. = co z powlaku, k powlaku podobný. Powlačitým rúchem pokrychu geho (Krista). Horae. ms.
powlowný, př. Newěda ostré-li, čili powlowné (moderato) čili měkké zpjwánj gest. Blah. mus.
powytahám, př. Powytáhnauti si kalhoty. Us.
powzmocniti, jm, il = trochu, něco moci, sjly dodati, zu Kräften gelangen laſſen. Powzmocnila gich ruka Hospodinowa. Sekl. 63. Recp. powzmocniti se = trochu moci nabyti. Když poodrostau (děti) a w ctnostech se powzmocnj. Komen. Did.
pozednice, př. Úmluwa o žleb, kterýž gest mezi pozednicemi (těch dwau domů). Záp. měst. 1448.
pozlacen, př. § = zlatem porušený. Přjčinu ten pozlacený saudce toho dáwage takowau. Lesl. leg. 166.
pozměkčiti, jm, il, en = něco málo změkčiti, ein wenig mäßigen, lindern. Gednoho artikule pozměkčjc, a druhého přiostřjc. Br. proti Sam. Mart.
pozwrtkám se, ati, al, án = wrtkawým něgak se státi, wanken, wankelmüthig werden. Židé nebo Turci pozwrtkagjce se z duowoduow křesťanských. Odpis. brat. 1507.
požádost, i, f. = žádost, chuť, Verlangen, Appetit. Požadost, appetitus. Lex. 1470. ed. Diefb.
poželeti, př. Nad čjmž gest co poželeti. Lom. kanc. ned.
požigi, př. Člowěk geden sešlý, nemoha prawdy požiti w súdě, prosil ciesaře. 4 stež. ctn.
požjr, u, m. = bylina rostaucj při wodách, sium latifolium. Požjr rády husy žerau. Us.
požitečný, př. § Tak sě gemu požitečného (genießbar) day. Hugo.
požitek, př. § = půgčka (inde požitčiti = půgčiti. U požitce. Žiw. Jež. 14. s.
pracnjk, a, m. = dráč, trapič, trýznitel, Peiniger, Quäler, vexator. Lex. vet.
pracowati, př. § W Ž. kap. wždy přicházj w smyslu: cwičiti se, cwičenu býti, u př. praciewati budu, pracowáše, ž. 118, 15. 23. 27. wzpracowach sě (Proch. cwičen gsem býwal) ž. 76, 7 atd.
praděti, prapraděti, j, pl. = potomstwo, prawnuci, praščeď, Nachkommen, Urenkel. Těžce aby před bohem z dietek neodpowiedal i z gich také prapradětj. Štjtný.
prádlo, př. w horn. mjsto, kde se ruda wypjrá, das Waſchwerk. Us. Přjbr.
přádnjk, a, m., přádnice, e, f. = kdo přjzi přede, Garnſpinner, Garnſpinnerin. Us. Krk.
prasetnjk, u, m. (bot.) = swinj mléč, hypochoeris, Ferkelkraut. Us. (Pr. chybně prasennjk.)
práw, adv. pro práwě, př. Práw gako hwězda proti slunci (gerade ſo). Ms. saec. 14. Též by práw ležala hromada kamenie gako hromada zlata, když by úžitka z něho nepřiwedli. O 7 wstup. To gest gen znamenie wnitřnie pokory, gako práw došek wytčený znamenie gest krčmy a obruč wjna. Ib. Gako práw psi mrchy bránie, aby gi sami ohlodali. Ib. Gako práw ktož činj dobré skutky pro chwálu. Ib.
prawdomluwce, př. vates. Lex. vet.
prawedlenstwj, n. = sprawedlnost, Gerechtigkeit. Podlé prawedlenstwie geho. Ž. kap. 7. Zpěwatedlny mně běchu prawedlenstwie 33twá. Ib. 118, 54 et saep. § = prawda, Wahrheit. W prawedlenstwj prawi wám (in veritate). Luk. 4, 25 (15. s.)
prawiti, př. práwám, ati. Tři gsú zwláštie zpořiezenie (řády), a wždy nižšie skrze wyššie sebe má zpořiezeno a práwáno (sprawowáno) býti. Štjtný. W. oprawiti.
pražma, př. Pražmy wšelikého úsilé gich. Ž. kap. 104, 36 a ginde. (Proch. wždy: prwotiny, primitiae.) Pražma, prwnie owoce, primitia. Lex. vet. Obětowachu i pražmu obrod, i pražmu brawów. Ms. asc. s. 14.
pražnec, ence, m. We swatojanské noci gde žnec po poli, a kde se geho kosa klasů dotkne, ty gsau geho. Kudy wšak gde, tudy zůstáwá široká brázda, a nikdy zrnko newzegde. Takowému čaroděgnému ženci řjkáme pražnec. W. Č. Wč. 1847. str. 75.
přebědačiti, jm, il, enj = w bjdě přetrwati, přebjdáceti se, elend zubringen. Gak gsme minulau zimu přebědačili, to sám bůh wj. Us.
přeberu, př. Duše žádostmi těla a pečliwostmi se přebéře. Mudr.
přebornjk, a, m. = wjtěz, přemožce, překonatel, Uiberwinder. Přiebornjče smrti a diábla. Modl. s. 14.
přebředu, př. et přebrdu (cf. pol. przebrnąć místo przebrdnąć). Pakli pówod přebrde, tehdy pohnaný má za njm břjsti. Arch. II. 113.
přebud, n. v. saec. 15.
přebudu, př. Přebyla-li by žena Cwokowa geg muže swého w žiwnosti (überleben). Záp. m. 1453.
přebydlugi, owati, al, ánj = trwati, dauern. Na wěk přebydligeš. Ž. kap. 101, 13. Slowo twé přebydlige w nebi. Založils zemi a přebydlige. Ib. 118, 89, 90.
přebywky, ůw, pl. = nawštjwenj, Beſuch. Panj gest na přebywciech. Archiv I, 455.
přebywný, př. § = přebywatedlný. Lex. vet.
přectiti, jm, il, ěn; přectjwám, ati = nad náležitost ctjti, über Gebühr ehren. Aby k osobě gedné takowého zřenj neměli, a gi nepřectjwali gako papeže. Dekr. gedn. brat. 1617. Ms.
předběha, y, předběžce, e, m. = předběh, předběhaun, Vorläufer. praecursor. Lex. vet. Sw. Jana předběžce twého. Ms. 1444.
předec, ce, m. = předchůdce, předek, Vorgänger, praedecessor. Lex. vet.
předegdu, př. pp. předšen. Předegdiž twář súdcie, aby ty snad nebyl předšen a obžalowán ot hřiechu swého. Hugo.
předgjzdnjk, a, m. = předgjzdce, předchůdce, Vorreiter. Předgiezdnjk kakés swé milosti ukazuge. Ms. saec. 14.
předgjždka, př. Přitulenie, ruky stiskánie anebo prsj gsú gako předgieždky nešlechetnosti ohýralé. O 7 wstup.
předluda, y, et přeluda, f. = přelud, widěnj, lest, Truggeſicht, Viſion, Verführung. Ač geděše chléb swóg neb seděše, wždy (tu) předluda w ženské twáři. Wýbor I, 1175.
přednáměstek, a, m. = předešlý, předcházegjcj náměstek. Leč by spráwce ten od swého přednáměstka swědectwj měl. Dekr. gedn. bratr. 1617.
přednesu, př. Nad bohatstwj chudobu přednášeli. Lom. kanc. sw.
předopráwce, e, m. = předně wydaný opráwce (před mocným, ubrmanem?). Toho k oprawě swých předopráwcj postawiti nechtěl. Arch. IV, 434.
předpředčiti, jm, il, en = předegjti, předčiti, zuvorkommen. Ale on předpředčiw geg wece gemu. Wýkl. na Mat. 14. s.
předrozkáži, zati, al, án; předrozkazugi, owati = rozkázati napřed, zum voraus befehlen, anordnen. Pán tu některé ğrunty spatřowati ráčil, předrozkázaw na se heytmana očekáwati. Břez. Rožm. 155.
předzračiti, jm, il, en; předzračugi, owati = ukázati, před oči stawiti, zeigen, vor die Augen ſtellen. Rcpr. předzračiti se. Tu sě w oslawenstwj předzračil tak krásně. Žiw. Jež. 14. s.
přegjsti, př. Lépe nedogesti než přegesti (über das Maß eſſen). S. Jeron. ms.
přegmu, př. Když noc bog přegjmala (přjtrž činila, interrumpere), nazpátek aby se obraceli, traubiti kázal. Walk. Alex.
překazný, př. Zbožie gest překazno (hinderlich) člowěku ku prospěchu rozličných šlechetnostj. O 7 wstup. Nebyly gsú protiwné a překazné. Trakt. 15. s.
překobaliti, jm, il, en; překobáleti = přewaliti, překotiti, ſtürzen, umwerfen. Wjtr šikmo stogjcj hranici překobalil. Us. Rcpr. překobaliti se. Překobalil se s koně.
překrátiti, jm, il, cen; překracugi = ukrátiti, skrátiti, verkürzen. Aby wěku tobě nepřekrátil. Modl. ms.
překřepčiti, př. Musjť i tu mjra býti, aby nepřekřepčil. Blah. mus.
přelezadlo, a, n. = stolička s každé strany plotu k snadněgšjmu přelezenj, přelézka, přelezačka. Us.
přelich (přes lich), adv. = přjliš, nad mjru, überaus, über die Maßen. Lid ukrutný přelich bieše, neb kněžj falešné gmieše. Ms. 15. s.
přelstnjk, a, m. = aulisnjk, klamce, podwodnjk, Betrüger, illector, versipellis. Lex. vet.
přeludstwj, př. Na přeludstwo gey. Ž. kap. 103, 26. Porúhánie a přeludstwie těm. Ib. 78, 4. Ledwie mé naplněny gsú přeludstwj. Ib. 37, 8.
přemilugi, owati, al, án = dosti, nad mjru, nad náležitost milowati (w. přežádati.) § = w lásce neb láskau přemoci, im Lieben überwinden. Nedámť gá se od žádného přemilowati. Pjs. z 17. stol.
přemluwiti, př., penes přemlauwám etiam přemluwugi. Přemluwowati, praepetere. Lex. vet.
přenáhliti, př. Rcpr. přenáhliti se. Přenáhlil gsem se we swé přjpowědi.
přenechati, př. Lépe něčeho přenechati, ač i zlé nenie, než druhého pohoršiti. O 7 wstup.
přeneslýchaný, adj. = přepodiwný, přewelmi zřjdka slýchaný, unerhört. Tu král klášter bohatý postawi, a krású přeneslýchanú oslawi. Star. skl. IV, 408.
přepatřiti, př. Wšecky žádosti srdečné přepatrugi. Orlog.
přepekelný, adj. = nad mjru zlý, horšj než w pekle, hölliſch, mörderiſch. Potom gsme geli těmi horami přepekelnými do města Genewa. Čas. m. I, a. 63.
přepoctiwý, adj. = a) welmi poctiwý, überaus redlich. b) přeweliké cti, pocty hodný, verehrungswürdig. Přepoctiwá swatá trogice. 12 hod.
přeškrtnu, nauti, tl, nut; přeškrtám, ati, přeščkrám, ati = přetrhnauti w pjsmě, durchſtreichen. Ten zápis gest wymazán a přeščrkán. Arch. IV, 367.
přešustnu se, auti, ul = zahmitnauti se, rychle pominauti, přegjti. Zagjc gen se mezi křowjm přešustnul, a hned byl ten tam. Gdauc z kostela přešustla se okolo mne, gakoby mne gak žiwa neznala. Us.
přetiti, př. Wzhrozigj mě slowa apoštola, gimiž nám přetj (hrozj) řka. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
přetrh, u, m. = přjtrž, konec, Einhalt, Ende. Neduhům w cestu wgjti, přetrh učiniti a sobě let přidati. Walkmb. Růž. zah. A VII.
přetrhdjlo, m. = přes mjru pracugjcj člowěk, buď skutečně, buď toliko hubau. Takowj přetrhdjlowé. Us.
přetwara, př. § m. = klamce, šibal, pokrytec, přetwářnjk, Heuchler. Zisku swého, a nikoliw prawého přátelstwj hledjcj přetwarowé. Ten přetwara dělá se nemocným, by pracowati nemusel.
přewařiti, př. Když se tak mnoho do žaludka cpá a lige, že přewařowati stačiti nemůž. Komen. Did.
prewétnjk, a, m. = bál, Nachtkönig. Krále, totiž prewétnjky, smrdutým řemeslem žiwostj dobýwagjcj. Trakt. brat. 1508.
přewodič, e, m. = wedaucj při, strana, též práwnj přjtel. Saudci gest nesnadno řečnjku a přewodiči gednomu pomoci, aby druhého neurazil. Konáč hoř. 40.
přewrátliwě, adv. = podwodně, verkehrt, argliſtig. Zle a přewrátliwě to wykládali. Zpráwa a odw. 1618.
přewrtowánj, n. = položené dřewo přes prameny na prámech. Na přednjm a zadnjm přewrtowánj (na swlaku) gsau upewněna wesla. Us.
přezáctwj, n. = obchod w přjzi, gaký přezák wede, Garnhandel. Us. Krk.
přezaměstnám, přezaměsknám, ati, al, án = přes přjliš zaměstnám, überhäufen, überladen. Wšickni přezaměskáni gsme hřiechy, ale ctnostem musjme se učiti. Seneca ms.
přezarmaucený, př. Gestiť pak přežalostná a přezarmaucená wěc. Plác.
přezlet, n. v. saec. 15.
přežádati, ám, al, án, = předosti, nad náležitost žádati, allzu ſehr begehren. By tebe wždy žádal, nemohl by tebe přežádati, aby tě wšemi milostmi milowal, nemohl by tebe přemilowati. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
prchawý, př. Tiše, neprchawě, nepurně (t. bez prchliwosti a zpurnosti) swú newinu ukázati. Štjtný. Aliter et prchlawý. Id. Prchlawým hněwem hřešiti. Ib.
prchljk, př. c) = druh neyraněgšjch bramborů, hned z pole dobrých gjsti, ne wšak pozděgi. Us. (Quo sensu prchlý = rychlý.)
prchliti, př. Proč gsau prchlili pohané, mysljce wěci marné. Kanc. sw. Štěp. (Proch. Proč se bauřili národowé.)
přjběh, př. § = autok, Anfall. Nebogjme se přjběhu nepřátelského, dokud tebe obranci mjti budem. Roterod. Otčenáš.
přibytugi se, owati, al, ánj = přistěhowati se, přibyti kde, wo einziehen, ſich wohnhaft machen. Když o letnicjch k nám se přibytowal. Prot.
přjčeň, ě, f. = přjč, Quere. Kožišnjci magj korúhew čerwenú, a na přiečni štrych běliznowý. Ž. Karl. IV.
přjčnjk, př. (w horn.) = přjčnj průkop, ein Querſchlag. Us.
přidawač, př. (w hutnictwj) kdo rudu do kychty sype, der Aufgeber, Aufgichter. Us.
přjdruh, a, m. = kdo přidružen k někomu dán k společnosti, k pomoci, Mitgenoß, Mithelfer. Kaplan nenj farářůw saudruh, ale přjdruh. Exc.
přjdruha (rad. drauh) = břewno slaužjcj ku podpoře zdi neb podobně. Mladj kněžj negsau plnj spráwcowé zborů těch, ale toliko pomocnjci, gako přjdruhy k pomoci swým staršjm. Dekr. gedn. bratr. 1617.
přidržeti, př. Slušj sě tomu otci (nota dat.) plnú wěrú přjdržeti. Hugo. Šlechetnost aneb sě zlému protiwj, aneb dobrému přjdržj. O 7 wstup.
přigdu, př. Z toho přišel na srdečnau žalost a ljtost, t. z toho mu pošla, tjm si způsobil. Plác. Dwakrát se nám naroditi nepřigde. Smrž. M, v. Panj Katruše přišla toho na přátely (t. wznesla to na úmluwce). Záp. měst. 1448 (w. Čas. mus. XIII. 447.)
přjgedek, u, m. = krmě mimoobyčegná, anebo co se k ginému přigdá, přikusuge, Zubiß. Z přjgedku hlawa nebolj. Com. prov.
přigednám, př. K lotrům byls přigednán, Kriste, t. připočten. Ms.
přjgemný, př. Powjš-li mi k mé otázce řeč přjgemnú (t. přjpadnau, přjhodnau, treffend, paſſend). Mudr.
přigmu, př. Nechce přigieti sě toho diela, t. nechce se dáti w to. Ms.
přjhlawnj, adj. = hlawy, pokuty za wraždu se týkagjcj, Wer gelt=. O přjhlawnjm dluhu. Arch. II. 492.
přjchladek, u, m. = studený náčinek, chladné přikládánj, kalter Umſchlag. Pro bolest hlawy wezmi ocet a dáwey přjchladky. Exc. Opp. přjparek.
přjchopný, adj. = nakažliwý, snadno se přichycugjcj, anſteckend. Hřjch gest neduh přjchopný. Žiw. c. Karla IV.
přjchow, u, m. = wěci menšj při wětšj z lásky chowánj. Má u mne sestra pět owcj na přjchowě. Mohl byste mi wzjti geden aul na přjchow. Us.
přjchowatliwý, adj. = spořjcj, hospodářský, haushälteriſch. Kdo přjchowatliwý gest a sporoty šetřj. Wěn. poct.
přikladač, př. § = člowěk mohaucj býti za přjklad. Toho na tisjc přikladačůw gest, die zum Beiſpiele dienen können. Mudr. 1529.
přjkoř, př. Učiněn best přiekořiú súsedóm. Ž. kap. 88, 42. Otnes ote mne přiekořizň. Ib. 118, 22.
přjkrasa, y, f. = ozdoba, Zierde. Drahá rúcha nečinie krásu těla, a gedno přjkrasu. Ms. exc.
35přjkruchta, y, f. = wlastně přjstawek kruchty, powýšenj, Zinne. Tu geho postawiw na přjkruchty (wrch chrámu, pinnaculum templi). Žiw. Jež. 14. s. (Nisi potius legas přjkruchtj.)
přilezlý, př. = cizozemec, w zemi wetřelý člowěk. Myť negsme od přilezlých zrozeni, ale gsme synowé židowštj. Čtenj Nikod.
přjležitost, př. § = okoličnost, okolnost, Umſtand, circumstantia. Poznáwá se to zagisté ze wšech přjležitostj, že gest gegich úmysl takowý byl. Akt. a kop. 100.
primasugi, owati, al, ánj = primasem býti, das Primatoramt verſehen. Za primasowánj pana Hrdličky. Exc.
přiměniti, př. § aestimare. Žalt. Wit.
přjměřj, př. § Landfrýd zwali w 14. stoletj přjměřjm. Čtwrtek, pátek, sobota a neděle, tyto čtyři dni powažowali se w témdni za swětěgšj, než ostatnj tři, a w nich takowé přjměřj swědomitěgi se zachowáwalo. Ž. Karl. IV.
přjměřnj, přjmjřnj, adj. = na přjměřj se wztahugjcj. W tom čase přjmjřnjm rok a den dobrotiwý hledati a držeti magj. Záp. měst. 1450.
přjměštěnim, a, m. = k městu náležegjcj, Stadtgenoß, contribulis. Lex. vet.
přjmiti, př. Nepřiemil gest w uobezřeniu očj mú. Ž. kap. 100, 7. Muž gazyčný nepřiemen bude w zemi. Ib. 139, 12. Cf. zpřjmiti et rus. прямить.
přimknu, př. S čjms sě sem (ty tělo) na swět přimčalo? Rozml. duše s těl.
přimlklý, adj. = trochu zatagený. Hlas přimlklý, gedämpfte Stimme.
přinesu, př. přinošugi = přinášjm. Kwietie domůw přinošuge z lúky. Štjtný. Přinošugjc k nám dary geho milosti. Ib.
přjnj, n. = gjnj, ginowatka, střjnj zwláště na stromech hustě wisjcj, Reif an den Bäumen. Us. Cf. přiny et strnj in lex. Jungm.
přinjžený, adj. = nakloněný, innixus. Lex. vet.
přjpaditý, př. § = co by se přihoditi mohlo. Potřeba gest, aby ty na hradě Pražském pro wěci naše i giné každého času přjpadité (unvorgeſehene Fälle), na kterých nám nemálo záležj, přjtomen byl. Břez. Rožm. 178.
přjpolednj, n. = čas bljzko poledne. W samé přjpolednj k nám přišel (um die Mittagszeit herum, knapp vor dem Eſſen). Us.
připoslauchám, ati, al, ánj = tagně poslauchati, zuhorchen. Ač s giným rozpráwku wedl, předc připoslauchal (měl uši na stráži), co wedlé u stolu se mluwilo. Pilně připoslauchati, auscultari. Lex. vet.
připrawiti, př. Penes připrawowati et připráwěti. Gala sě pokrm připráwěgi. Žiw. Jež 14. s.
přjpřeta, y, f. = hrůza, pohrůžka, Schrecken, Drehung (přetiti = hroziti). Přišli by (pohané) k takey přjpřetě, t. zhrozili by se. Alex. w. Wýb. I, 166. Twóg král, wšech giných králów přjpřeta. Ib.
připrositi, př. Swatá Mářie, připros mne k bohu bljže. Modl. ms.
přjpyšný, př. Přjpyšný, který se trochu honositi chce. Blah. mus.
přiřinu se, auti, ul, ut = přistawiti (lodj), přiraziti, anfahren. Když přepluchu, přibrachu sě do země Genezaretské, a tu sě přiřinuchu (applicuerunt). Marc. 6, 53. (15. s.).
přirostu, př. Při spatřenj tom srdci bolesti přirostlo. Lesl. leg. 145.
přisáhám, př. Přisahal gim pod wšjm božstwjm, gich přietel že býti chce. Biancef. 95.
přjseň (neznamená w přjkladu z Trist. přjsnost, abrž přesnost, upřjmnost, Aufrichtigkeit, Innigkeit), př. Ustydlú milost wzněcig, zašlú přeseň nawrať do srdce mého. Modl. ms.
přjslowj, př. Tato wěc w přjslowjch (podobenstwjch) powědjna. Lom. kanc. ned.
přjstawka, y, f. = přistánj lodjmi, das Landen. Z meyta a cla neywětšj důchod, za přjčinau tak walné přjstawky, zemi se scházj. Akt. a kop. 1611.
přiswjtiti, př. Přiswietila blyskánie geho okolu země. Žalt. kap. 96, 4.
přišeptati, ám, al, án = pošeptati, zuflüſtern. K tomu přidáš a přilepjš něco swého, což tobě satanáš přišeptal. Obrana brat. pr. Šturm. 117.
přjškolek, u, m. = stawenj k škole náležegjcj, wedlegšj školka, gako u židůw býwá, ein Nebengebäude der Schule, Nebenſchule. (Lépe twořeno než přjškolka, w. J. Sl. gako: stodola, přjstodolek a g.)
přjškwrna, y, f. = poskwrna, Mackel. Zdá mi se, žes se zle umyl s Pilátem spolu, žeť přjkwrna zuostala, anebs zle ubruscem setřel. Ctib. z Cimb. 1467.
přjteliwý, adj. = přátelský, laskawý, freundlich. Přjteliwě se k němu měla. Ms. Gestli pak nábožný, děgj, nepřieteliwý nebo nepřjwětiwý gest. Wýbor I, 343.
přitemniti, jm, il, ěn = trochu temné učiniti, etwas verdunkeln. Audy skleslé, sluch ochablý, oči přitemněné. Ms.
přitratiti, př. § = tratiti při čem. Nesnadno sbožie neřku ztratie, ale málo přitratie gemu (tratj při něm), wrátiec cizie neb zle dobyté. Štjtný.
přitruditi, jm, il, zen; přitruzugi = snažně přimjti k něčemu, mit Anſtrengung verhalten. Ku poznánj boha mysl swú přitruditi gsi meškal. Ms.
přjtrž, př. Aby časně přjtrž učiněn (nota masc.). Grunt. rel.
přjtulný, adj. = tuljcj se k někomu, lnaucj, ſich anſchmiegend. Přjtulné djtě. Us. K čelu přjtulné wlasy. Ms.
přitwořiti, př. § = přičiniti něco pomluwačně, Jemanden etwas anhängen. Potom o nj nic dobrého nepowědie, ale něčjmť gi i přitwořie, řkúc: dlúhý má nos aneb krátký. Štjtný.
přiúpěti, jm, ěl, ěnj = úpěnliwě přizýwati. Když mu sě násilé děge, má súsědy obopolně přiúpěti, aneb ge přiwolati. Arch. II. 102.
přiužigi et přiužiwu, iti, il, it; přiužjwati, ám = geště k tomu neb nad to užiti, überdies, dazu gebrauchen. Město nazmar dobýwáno, ač zrady přiužito. Čas. mus. XIII. 309.
přjwada, př. Buď stuol gich w uotplaty a přiewady (Proch. k odplatám a k léčce). Ž. kap. 68, 23. Ktož činie cestu do města wyplanigj wšecky přiewady. Ms.
přiwěniti, jm, il, ěn; přiwěnugi = gako wěno přinesti, zur Morgengabe bringen. Kterúžto polowici domu nebožka gemu přiwěnila. Záp. měst. 1452.
přiwinutel, přiwinowatel, e, m. = kdo k sobě přiwinuge, ochrance, Beſchützer. Řkúť gá Bohu: přiwinutel móg gsi ty. Tract. 15. s.
přjwis, u, m. = nosicj lůžko, Sänfte, Trage. Přiewis, lectica, pallarium. Lex. vet.
přiwisutj, n. = přiwěšenj. Dán list – pod přiwisutjm našich pečetj. List do Kostn.
přiwlastiti, přiwlašťowati = přiwlastniti, w. odwlastiti.
přiwráworám se, ati, al, ánj = motawým krokem, wráworawě přistaupiti, taumelnd wohin gelangen. Přiwráworal se k nám stařičký žebrák. Us.
přiwý, adj. = kdo se rád pře, korčiwý, ſtreitſüchtig, rechthaberiſch. W mysli sě shleday, gsi-li křiw, a nebuď wzdoren ani přiw. Ms. saec. 15.
přjzednjk, př. Ay wiz onoho přizedlnjka (al. Ms. přjzednjka aneb pústenjka), an od wěčného dobrého odwrátiw sě do pekla gde. Orlog. Prazednjk, gegž wešken swět mrzal. Ms. Modl. s. 15.
36přjzliwý, přjzliwost, př. Pokora činj člowěka přiezliwa, dobrotiwa, mila. O 7 wstup. Z čisté přiezliwosti. Ms.
přizřjditi, př. K tomu saudu přizřjditi dwoge giné práwo. Plác.
prknář, e, m. = obchod w prknech wedaucj, Bretthändler. Bratran nebožce Pilky prknáře. Záp. měst. 1452. (In Lex. minus recte prkenář.)
prlenec, př. = zpěwák, Liederſänger, joculator. Heroltowé a prlenci rádi o těch zpiewagj, ot kterých dary berú. Hugo. Též w Záp. měst. 1449 gako přjgmenj: Vinea sita inter vineas Prlenczonis et Maleřonis. Cf. apud Weleš. Trlikač et trlikám, modulator, modulari.
probodnjk, u, m. = nástrog kowářský kladjwku podobný, gjmž djrky do železa se probodugj, bywše dřjwe náražnjkem naraženy, Spitzhammer?
probořiti, př. Rogownjkowa woda zástawu ženskau probořuge (t. proprawuge, progjmá). O rozl. wod. Dij.
probudu, př. Aby swátost probyla mně na spasenie. Modl. ms. (Latinismus).
probudný, adj. = probuditi se dagjcj, snadný probuditi, weckbar, leicht zu wecken. Opp. Neprobudný. Neprobudné gest spánie waše (t. w hrobě). Ms.
procjtilý, adj. = kdo procjtnul, probuzen gest, expergiscens. Lex. vet.
progasniti, př. Gsúc duše w žádostech progesněna (geläutert). Ms. saec. 14. Toť giž progasnil sě (ſich verherrlichen) syn člowěčj. Žiw. Jež. 14. s.
progat, př. A střen kořene nayprogatěgie zgadugeš – medullas radicum subtilius perscrutaris. Aug. Sol. saec. 14.
prohlaupiti, př. iter. prohlaupám, ati. Gich rozum wášněmi srdce s pýchau prohlaupá. Čas. duch. XII. 731.
prohuhliti, jm, il, en; prohuhlugi, owati = temnými slowy pronášeti, huhlati, murmurare. Sladkosti ducha swatého prohuhligjc. Žiw. Jež. 14. s.
prohyb, u, m. = prohnutost, prohnuté mjsto, Vertiefung, Einbug, Senkung. Wrch ten má u prostřed malý prohyb. Us.
prokopám, př. § = probiti, proraziti, durchſchlagen. Prokopali gsú rucě geho i nohy geho, bok gsú kopjm otewřeli. Ms. saec. 14.
prokročiti, př. Zwedauc krk pyšně sobě prokračowaly (= wykračowaly). W. Čest a n. 309.
proletilý, adj. = promlčený, verjährt. Penjze proletilé, statek proletilý. Us.
prolhaný, part. = lhawý, kdo rád lže, lügenhaft. Prolhaný chlapec. Us.
proljhnu, auti, ul, ut = wyljhnauti. Recp. proljhnauti se. Ptáček rád gest, když ho matka na wyhljdnutj neb proljhnutj pustj. Komen. Did.
prolomiti, př. Gakož i něco takowého (o nowých bauřjch) zprwu se prolamowati počalo, t. hlas šel, prohlašowalo se, das Gerücht erging. Peš. prod. N.
proluk, př. § = prohnutost, prohyb, Bug, Windung. Chtě proluky (hor) minúti. Alex. w. Wýb. I, 1084.
proměniti, př. Potom dotčená knjžata se proměnila (t. dali giným tu službu, vechſelten ab) a giných šest knjžat neslo nebesa. Káz. 1594.
promjsiti, př. Brada giž proměšuge se, t. šediwj. Lom. kanc. sw.
promodrám, ati, al, án; promodráwám = weskrz modrati, das Blau dringt durch. Mjstem mezi mraky nebe promodráwá. Us.
pronos, př. Bál gsem sě pronosu (t. aby pronešeno, wygeweno nebylo). Ms. saec. 14.
propad, př. Napadlo s propad sněhu. Tolik sněhu po poljch, že člowěk nenj gist propadu. Us.
propáska, y, f. = druh strnadůw, Grauammer. Us.
propjši, propsati, al, án; propisugi = mezi něco psáti, dazwiſchen ſchreiben. Propisowati český text latinskými slowy, čerweným inkaustem. 2) = do achtu, do klatby dáti, psáti, ächten, proſkribiren. Inde: propsanec &c.
propud, u, m. = wypuzenj, wyhnánj. Toliko z pořekadla známo: Dali mu propudy.
propuklina, y, f. = propuklost, trženina, úžlabj, roklina, Riß, Schlucht, Kluft. Wůdce ho skrze gakausi propuklinu (w horách) do země Perské uwedl. Walk. Alex.
proraditi, př. Giná pjseň drsnatostj swau mistrnost hlawy něčj proradj. Blah. mus. Budú sě spolu prorázeti (zrazowati). Žiw. Jež. 14. s.
proramnice et průramnice, e, f. = fasciola. Lex. vet. (Cf. průramnjk.)
prorážka, př. (w horn.) = průkop, der Durchſchlag. Us. Přjbr.
proseděti, př. Rcpr. prosednauti se = wpadnauti, hluboko wězeti, einfallen. Kde sě neprosědly rány. Ms. 14. s. (w. Rozb. 1840.)
proskočiwý = průhledný, durchſichtig. Swětlé a proskočiwé tělo. Hugo.
prospělý, adj. = kdo w čem prospěl, wycwičen gest, wyspělý, geübt, erfahren. Poslušenstwie prospělegšjch (t. kteřj w něm wjce prospěli). O 7 wstup.
prospěš, n. v. Záp. m. 15. st.
prostaupiti, př. § = přestaupiti, zmrhati, ztratiti. Gakož ginoch nechtěl by rád, by ta panna staw panenský prostúpila, kterúž on má pogieti. Štjtný. Ženě gest weliká hanba swóg staw kromě manželstwa prostúpiti. Ib.
prostředkugi, př. § = u prostřed ležeti, se nalézati. Mezo obogjm leženjm gedno toliko prostředkowalo audolj. Peš. prod. Siiij.
proswjtawost, i, f. = gakost proswjtawého, Durchſcheinbarkeit.
proškleb. Nedobře po Palk. wyswětleno: tmawé pruhy mračen. Zrowna naopak dle mluwy w kragi Prach. gsau průškleby mračen neb oblakůw gasněgšj prauhy neb štěrbiny (šklabiny, fissurae), kudy se slunečnj swětlo prodjrá.
protkám, př. iter. protýceti, jm, il, en. Praha zahradami a winicemi opletená a proztýcená (pro protkáwaná). Bech.
protratiti, jm, il, cen; protráceti = potratiti, ztratiti, verlieren. Kto protratil gest panenskú čistotu. Štjtný. Ruben protratil od swého otce požehnánie. Ib.
prowaz, př. et prowraz, prowrázek, ligamen. Lex. vet.
prowěděti, wjm, děl, děnj = zwěděti, dowěděti se, erfahren. Což nowin a běhów zdegšjch prowiem, toť dám wěděti. Arch. III, 10.
prowedu, př. Genž prowoduge na horách seno (Proch. wywádj). Ž. kap. 146, 8.
prowru, řjti, el, en; prowjrám, ati, al, án = násilně otewřjti, rozpárati, aufſchlitzen. Některým hrdlo prowřeli, některým srdce rozdřeli. 1395. (w. Č. Mus. 1840, st. 294.)
prowygi, yti, yl, yt; prowýwám, ati, = u wytj wyraziti, aufheulen. Prowýwali na ložcjch swých. Konáč Hoř. 14. (Ex Osea ý, 14. ululabant, Proch. kwjliti).
prozřjti, př. Dřiemotnj, genž sě nemohú prozdřieti. Hugo. Nebo prozřj, že přigdú dni geho. Ž. kap. 36, 13.
prozwěděti, př. Tábory gsi byl k sobě zawolal, a na nich prozwěděl (wyzwěděl, přezwěděl). Arch. 1426.
prožiwiti, jm, il, en; prožiwugi. Rcp. prožiwiti se = po čas žiwota žiwiti. Prožiwil (t. wydržowal) swé rodiče až do poslednj 37chwjle. Předce se něgak prožiwjme do té bjdné smrti (werden uns durchbringen). Us.
prs, př. Gez aby se každý rok w prsech dobrým těžkým rumem zarumowal. Čas. mus. IX, 62.
prsotiny, př. antela, prsossiny. Lex. vet.
průbisučný, př. Ač kto wšem nemóž býti probisučen, ale hledá, aby těm zpomohl, gežto gsú gemu gako oddielem kakýms připadli. Štjtný. (Zde znamenati se zdá tolik co úžitečný, probytečný.)
průduch, př. Produch, cataracta. Lex. vet.
průkaz, u, m. = wykázánj se čjm, Ausweis. Poněwadž to wše na patrných teď opáčených priwilegij průkazjch pozůstáwalo. Lesl. leg. 136.
průramnjk, dem. průramnjček, u, m. = westa, die Weſte. (Usitat. passim.)
průtrž, př. Že učiněný pokog beze wšeliké průtrže pewně a stále držeti se zakazuge. Lesl. leg. 114. § = hlawnj tok neb praud řeky, Schwall, Hauptſtrömung. Řeku magj cjditi, aby woda pruotrž měla k wolnému toku. Ms. W těch prótržjch konopie a lnu močiti se zbraňuge, na to gsú močidla. Ms.
pryskyřička, dem. s. pryskyřice. Wezmi pryskyřičku arabskau, arab. Gummi. O wod. Giiij.
psota, př. cania, calamitas. Lex. vet.
psotstwj, n. = psota, bjda, staw strastný, Elend. Bech.
pškám, př. Pškánj u srdce. Pškánj w audech (pjchánj, dma). Us.
publičný, adj. = weřegný, obecnj, publicus. Akta privátnj i publičná. Brat. proti S. Mart.
puchlám, puchli se, ati, al, án = piplati, dotýkati se, betaſten. Ktož smolú sě w rukú puchle, zprznj sě od nj. Štjtný.
pulec, př. Má oči gako pulec, t. wen z hlawy, wypaulené, wybaulené. Us.
pup, př. § pupec, ce, m. = pupen, pupenec, Knoſpe. Pupce pusti, pullulat. Glossa.
pupek, př. (w horn.) hák připewněný k táhlu, der Krums, Stanghacken. Us. Přjbr.
působiti, př. Rybnář pósobj paty a šlepnice (pósobiti = po sobě činiti; modo působiti na, w něco). Ms. w. Rozb. 1841. Střelokol pósobj bedra a žaludek. Ib.
pustiti, př. Pauštěnj radostné střelby, t. střjlenj z moždjřů ku slawnosti. Káz. 1594.
pustošiti, př. Gestližeby která panj wěnná zúmnyslně statek kaziti a pustošiti chtěla. Zřjz. zem. Op. a Rat. 1562. Pokuta pro zništěnj a pustošenj wěnných statkůw (Verwüſtung). Ib.
pustugi, př. § = hořekowati, wésti sobě, wehklagen, vor Schmerz toben. Nalezl, ano podlé tehdayšieho obyčege okolo umrlce pustugj hlučně. Žiw. Jež. 14. s.
puštnař, e, m. = mařič, hubitel, Verwüſter, Verderber, depopulator. Lex. vet.
pychlám se, ati, al, án, opychlám se = libowati si, ſich ergötzen, delectari. Žalt. Wit. i Pod. Pychlánie, delectatio. Ib.
pyšnjk, př. Nedáwey mne w pohaněnie pyšnjkóm. Hugo. Pyšnjka ( Proch. pyšného). Ž. kap.
pyta, y, dem. pytka, f. = pešek, šátek stočený ke hře a bitj, Plumpſack. W bud. kragi prowodjce děti tuto hru, řjkagj: Chodj pyta okolo žita atd. Odtud též w Čechách přjgmenj Pytka.