čado = djtě, rozenec. Rozk. (In Lex. pro čada, gendus lege: čado, genitus.)
čach, n. v. saec. 15.
čákno, a, n. = naděge, čáka. Dá-li buoh bez pochybenie čákno gest gednoty. Arch. Č. III. 296. Forte et adj. čákný = naděgný.
čaprun, př. Čaprunek, mantile, palliolum. Lex. vet.
čárám, př. et boh. čářiti, circinare. Lex. vet.
čaroděgenstwj, n. = čaroděgnictwj, Zauberei. Čaroděgenstwie, fascinatio. Lex. vet.
čas, př. § = hodina, Stunde (gak w ruském). Když by po dewátém čase (et paulo ante až do hodiny dewáté). 1395. (w. Čas. Mus. 1840 str. 295.) W celém roce toho na sobě za půl času nenagde. Ctib. hád. 78.
často, př. Penes compar. častěgi et *čeště pro čestše, ut rus. чаще. Čjmž nečeště sě kto modlj, tjm gemu gest modliti sě nechutněgie. O 7 wstup. Čestěgie pro častěgi. Ib.
čbernjk, u, m. = Kübel. Džbernjk pražské mjry dáwá 3 wěrtele a 2 čtwrtce sutého. Ms.
čepelnjk, př. Pod tu korúhew slušegj nožieři, čepelnjci, (Klingenmacher non Klempner), nožikáři a šlayféři. Ž. Karl. IV. Jakub čepelnjk z starého města. Záp. měst. 1448.
čepenjčko, n. = drobné pečiwo, pletený precljk, pletenec. Us. Klat.
čepřich, n. v. saec. 15.
čercha, y, f. = čára, Strich. Črchy na ruce, na palci. Ms. (w. Rozb. 1841. VII.)
čeršiti, w. načeršiti.
čerw, př. § = drak, geštěr. A bieše tu geden čerw, genž měgieše mnoho hlaw, tisjc očj, tisjc zubůw w každé hlawě, a ti zubowé biechu gako ostrý meč. Otewřew ústa swá ten čerw, zlostně duše požieráše etc. Wid. sw. Paw. Tepa sě s tiem zlým črwem. Trist. 58. (kdež před tjm patrno str. 57. gemu prawie o gednom draku.) Kterak gest ten črw umřel. Ib. 75.
čerwenec, př. Též w staročeských Obřezech aneb Cisiojanech i giných spisech črwnec gest Junius, črwen pak Julius. (w. Rozb. 1841.)
česu, čésti w. učesu.
češkuta, y, m. Přjgm. české. (Rodina kdys w Strakonicjch, už wyhaslá.)
čičám, př. Diewčie čičánie, locinium. (Locium, scanky). Lex. vet.
čima, n. v. saec. 15.
činný, př. § = u koželuhůw tolik, co dobře wydělaný, gar, gut ausgegärbt. Kůže nenj činná; už gest činná. Us. cf. wyčiniti.
čjs, u, m. dem. čjsek, čjšek, u = tuk, sádlo, morek, čjžek (quod minus recte), Mark. Čjs (czyes) gegie sewřeli. Ž. kap. 16, 10. Proch. tuk. Gako z čiesa (czyessa) a tučnosti. Ib. 62, 6. Krmil ge z čiasu (cziassu) pšenicě. Ib. 80, 17. A kozelcie s ciesu psenycznu. Deut. 32, 14. Wiz Jungm. Slow. pod slowem Kozelec.
čjsliti, př. Leta naše gako pauk čjslena budú. Ž. kap. 65, 15.
čketa, př. Že gest w uoděnj špatný rytieř, a že u bogi gest prawá dczketa (ita ms., čketa tišt.) 4 stež. ctn. – Čketa, aliter hynšt, caballus. Lex. vet.
člowěčný, př. By byl člowěk blahowěčen, stal se za něho člowěčen. Star. pjs.
čtice, př. Aby aneb chwálu wzal, aneb pekelného ohně cztici (ut gloriam suscipiat vel gehennam). S. Aug. vers. Štjtný. Gakož každý duostogen bude odpočinutie anebo czticě (prout dignus fuerit requie vel aerumna). Id. O přenesbožná dlúhosti w takéž čtici wiec a wiec býti. Id. Štjtn. (Rectius utique scribes tštice = tesk, tesknost, prázdnost, nechuť a p.)
čtu, př. Žes ztratil penieze, za škodu čteš, t. kladeš, počjtáš sobě. Hugo.
čtwerdný, adj. = čtyrdennj, viertägig,quadridianus. Gižť smrdj, nebo čtwerdný gest. Čten. zim. č.
čuchta, y, f. = špinawá osoba, ſchmutziges Frauenzimmer. Leniwá čuchta. Wěn. poct. (w. cuchta.)