žaběnka, př. Gsem nádoba hnogenná a žaběnka neb střep otcowy shnilosti. Sol. s. Aug. ms. (Weleslaw. škořepina hnisu.) Žaběnky rozbjrati a perly wybjrati. Us. prach.
žabinka, př. § pl. žabinky = gména luk při rybnjcjch, potocjch atd. Na žabinkách lauka. Us.
žabka, př. (w horn.) ohnuté železo w podpoře u wratidla, w němž se čep hřjdele otáčj, das Pfadeiſen, Pfuhleiſen. Us. Přjbr.
žabolap, a, m. = kdo žáby lapá, zwláště o čápu, Froſchfänger.
žaludek, př. Poprawil (zprawil) si na mně žaludek t. uškodil mi něgak ze msty neb z nenáwisti, ſein Müthchen abkühlen. Us.
66žaludnjk, a, m. = pták sogce podobný, Eichvogel, Eichelhäher. Us.
žasám, př. Přestrašiti, žásati, deterrere. Lex. vet. (Hinc tamen et active usitatum.)
žďár, př. § = spáleniště, Brandſtätte. Na tom žďáru nowý dům postawil (do předešlého hrom byl udeřil a shořel). Ms. saec. 16. Odtud widno, že žďár též tolik co žarowiště, Leichenbrandſtätte, Uſtrine.
že, př. Lodie bez wesla wětry klácena býwá tak dlúho, že (=až) sě o skalé rozbie. Hugo.
žebr, u, m. = žebránj, Betteln, Bettlerhandwerk. Chodj žebrem. Šel na žebr. Oddati se žebru. Us.
žediti, př. Ktož wiece miluge to, což sě dlj, ten sě potom wiece žedj (zeydi). Ms. saec. 14. Žeděnj, Verlangen. Bech.
žehrati, př. et žehrati se. Nežehři se s swú čeledj. Štjtný.
žeň, př. fig. = čas dobrého wýdělku. Nynj magj šewci, mlynáři etc. žně. Us.
ženba, y, f. = ženitba, ženěnj, Heirath. Ms. w. Rozb. 1841. VII. (Formatio nequaquam rejicienda; sicut a hraditi hradba, a honiti honba &c., rectius a ženiti ženba quam ipsum ženitba pro ženitwa.)
ženišstwj, n. = doba, když kdo ženichem, staw ženicha, Bräutigamsſtand. Umřel w ženišstwj, nemage geště zauplna 25 let. Exc.
ženu, př. Střjbro dá se rozkowati a hnáti (ſich dehnen, plattſchlagen). Wěn. poct.
žhaun, u, žhaunek, u, m. = řeřawý uhel, žhawý oharek, glühende Kohle. Byl wjtr (při tom ohni), že žhaunky na čtwrt hodiny létaly. Exc. 2) W gižnjch Čechách znamená mjstem žhaunek též tolik co padagjcj hwězda, Sternſchnuppe, wyslowuge wšak se obyčegně žaunek.
žjhle, ete, n. hádě neb i sic giný zeměplaz uštikugjcj, Gewürm, junge Schlangen, Schlangenbrut. § Též o djtěti neklidném a neposedawém se řjká, že gest gako žjhle.
žitj, př. W knize star. pána z Rosenb. častěgi přicházegjcj slowo žitie béře se za požitie, užitie, užjwánj bezpráwné u př. proti zástawě. Wyswjtá to ze slow po sobě gdaucjch w Rozdjle VIII: z wýboge, z žitie, z kázánie, z přiwedenie, z přigetie, ze zrady … a w Rozd. XII: Opowiedati wýbog, že kázal škodu učiniti, že přigal, užil, zradil.
žiwobytj, př. U starých někdy, wygjmagjc pád sedmý, obě slowa se skloňugj, u př. za swého žiwabytj. Hugo. K žiwubytj naděge nemagj. Smrž. Hvj. W dlauhém žiwubytj. Ms.
žiwočjše, ete, n. = mladý žiwočich, zwjřátko, animalculum. Řád, kteréhož gednokaždé to žiwočjše ku podiwu pilně ostřjhá. Komen. Did.
žiwotedlný, adj. = žiwot magjcj, žiwota schopen, lebendig. Newj, gak by žiwot zdegšj gmenowal, žiwotem-li smrtedlným, čili smrtj žiwotedlnú. Štjtný.
žiwotnjk, př. § = žiwotnj kaftan, kamizola, zwláště šat z losj neb gelenj kůže, gaký pod brněnjm nosjwali, též dáwným Polákům žywotnik, Leibrock. Tak silně k němu z luku uhodil, že mu žiwotnjk prostřelil, až w něm šjpka pod prsem uwjzla. Walk. Alex.
žiwý, př. Dokudž lidé ne k rozkoši, ale k potřebě žiwi gsú byli. Mudr.
žjzniwý, př. § = w žjzni žádaný. Napog mě těch žjzniwých potoków. 12 hod.
žjzný, př. Lačen a žjzen nebudu. Modl. ms.
žlautek, př. Obětowali mu dary, totiž húby mořské a rakwice – a sukně z žlútkuow morských udělané. Alex. fab. c. 125.
žrautnost, i, f. = žrawost, Gefräßigkeit. Nesmjrné welikosti, tlustosti a žrautnosti. Ms.