habrowjk, et habrownjk, u, m. = habrowý les, Hagebuchenwald. Od habrowjku se táhne. List. 1538. habrownjk, gméno lesůw některých, ač nynj giného gsau dřjwj.
hace, př. Hace, sarubella. Ceckowé hace, fascia, qua tegitur pectus, papilla. Lex. vet.
hádalka, y, f. = štěbetná, klewetná huba, Plappermaul. Twú hádalku odrbá dobře březowý les (forsan hoc loco podicem significat). Č. mus. XII, 299.
hágiti, př. Nehag, panno, twé milosti (neodepři). St. pjs.
hakmak, př. Též dolnoněm. Hack Mack, Hack un Mack = allerhand durch einander gemiſchte Dinge. Rich. Hamb. Id.
ham, př. Subtilněgšj hlawy, aby se před časem newytáhly, budau tu mjti ham, (werden im Zaume gehalten, opp. podnět, pobudka). Komen. Did.
hamižný, př. Hamištná (sic) milost blštj se – fictus amor nitet. Zrc. maud.
hamonil, a, m. = tlachač, bez smyslu mluwjcj člowěk.
hamoniti, př. 2) = nesrozuměle, též nesmyslně mluwiti, tlachati, Unſinn reden. Co pořád hamonjš? Nahamonjš se toho přes den, a nic k ničemu. Us. Prach. (cf. malor. homoniti = hlučeti.)
hamr, př. Chytiti hamr = podstrčiti podstawec, aby hamr dále netlaukl, den Hammer auffangen. Us. Přjbr.
hanzaljk, u, m. Hanzaljky gsau dwa co pěsť weliké polštářky na kalaunu, přiwazowaném okolo těla tak, aby nad boky připadaly k snadněgšjmu nesenj suknj. W kragi Prach. okolo Blatné.
hap, u, m. dem. hapek = pád, poklesnutj, Fall. Kwapky mjwagj hapky. Prov.
harban, u, m. = koruna, wjnek, Krone. Požehnáš harbanu léta ljtosti twé, benedices coronae anni benignitatis tuae. Žal. Wit. 64, 12. Zda nemyšleno na ř. χοςώυη?
hatlám, př. et hatli, eš. Ty Šturme wše spolu hatleš a mateš. Bratřj proti Št. 138.
haužewačka, y, f. = prowaz, prowazec, Strick, Seil von Baſt. Hužewačka, resticulus; húžew, restis, funis. Lex. vet.
herec, př. Mimus, heřec, polizač; mima, hrčice. Lex. vet.
hlať. Mezi nestwůrami slow naplozenými za našeho wěku, gež pozděhodě wymycowati z češtiny přigde, stogj slowo „hlať“ bez odporu w prwnj řadě. Kdo poprwé slowem tjm u nás přjšeřiti se gal, aneb ze starosl. годоть ge wywedl, aneb, což mnohem hůře, kmen ten celý z pustého wzal powětřj. My wšak šetrněgi k gazyku českému mjti se musjme, ač-li nechceme z menšjch nedostatkůw uběhnauti u wětšj. Cyr. годоть, glacies, staroč. holeť pruina (w. Jungm. Slow. V. str. 903) odnášj se ke kořenu годъ, z něhož nigak hlať wywesti se nedá. Mimo to připadá holeť (hlať), t. g. hololedice asi tak, gako když by Němec Kryſtall chtěl si zněmčiti w Glatteis. Řekne snad někdo: powěz lepšj! Wěda, že swědomj naše, útlé w getnotliwých slowjčkách, a zas we slowoskladu prostranné co wozatagská plachta, cizjho krystalu nestrpj, ponawrhuji ze skladu mluwy našj slowo hráň, kteréž i 8k ljci gegjmu gde i wěc samu náležitě wygadřuge. Tedy hráň, ě, f. contr. ex hráně, Kryſtall, Kryſtallform, běžjc wedlé slowa hrana gako stráně a strana, půle a pola, stráže a ostraha a g. Odtud krátce i složená: šestihráň, dwanáctihráň &c.; hráněti (soli hráněgj, aneb hránj se); hráněpis, hráněslowj atd.
hlaubiti, př. § w horn. hlaubiti šachtu = na hlaub kopati neb lámati, abteufen. Us. Přjbr. Hlaubenj (po sprostu obtaich), das Abteufen.
hlaušenina, y, f. = druh wrbowého prautj k hrubšjmu djlu. Pautn. 1847, str. 244.
hlawenný et hlawný, adj. = hlawně se týkagjcj, Brand=. Gestližeby který z lidj nižšjho stawu odpowjdali, pohrůžky činili, listy hlawné neb metly (Brandbriefe od. Beſen) wěšeli. Zřjz. zem. Op. a Rat.
hleděti, př. Někomu w ruce hleděti, von Jemandens Gnadenbrod leben. Plác. Potřebuge-li kdo chleba, hledj oň pekaře (ginak též: k pekaři), o mauku mlynáře, o maso řeznjka. Kom. didac.
hlubost, př. Onen žalm: z hlubosti etc. Orlog.
hluchota, př. § = zapomenutj, Vergeſſenheit. Pamatugjce na to, že starý dluh rád w hluchotu přicházj. Kom. list. 1661.
hobl, př. hoble, f. Takž ta čtice duši gest gako hoble, gjž wšicku nerownost múdrý tesař wšeho swěta — buoh s nj segme. O 7 wstup.
hoda, n. f. saec. 15.
hodě, adv. = záhy, ráno, früh, zeitig (cf. kr. zgodaj, zgodej id.) Hodě wstach a wolach k tobě. Modl. ms. 14. s. — Dle toho buď rozumjno i mjsto ono w Alex.: To guž bude pozdě hodě (t. pozdě neb záhy, dřjwe pozděgi, serius ocius), že mi žiwu býti nežádno. W. J. Sl. pozděhodě a Wýbor I, 154. Ku pomstě chowá (bůh) protiwenstwie hodě času (dřjwe času). O 7 wstup.
hodina, př. Sypacj hodiny (jocose) = pytel. Žebrák nosj hodiny sypacj. Us.
hodný, př. Gest to wám hodné (prospěšné, wýhodné), abych gá šel. Žiw. Jež. 14. s.
hodowan, a, hodowanjn, a, m. = hodownjk, host, Gaſt. Wšedše mezi hodowany. 4 stež. ctn.
hodugj, adj. = whodný, co whod gest, paſſend, ſchicklich, das rechte Maaß haltend. Gakož přieliš mnoho, takéž přieliš málo w každé wěci gest nesličnost, a gen w hodugj wěci šlechetnost záležj. Štjtný. W hodugj mieře. Id. Komuž bůh dá opatrnost, tomuť hoduge (adv. = whod) móž rósti dřewo múdrosti. Id. Když bude směrnost hodugie we wšem. Id. Wiera křesťanská má hodugie býti (t. ani ne neplna, aniž přes přieliš). Id. To gest naděge dobrá a hodugie. A tu naděgi každý má mieti hodugj. Id.
hogněti, jm, ěl, ěn = hognost mjti, Uiberfluß haben, abundare. Kak mnozj otroci w domu otcě mého hogněgj chleby. Luk. 15, 17. (15 s.)
hohotám, hohtám, př. Nastrogj mistrné hohotánj, až se třebas i někdo zasmáti musj. Blah. mus.
holeska, př. = wětwička s nezralým owocem, též nezralé owoce samo, unreifes Obſt am Aſt. Gsau to gen holesky, a už to ti kluci srážegj. Us.
homon, př. ad 2 = množstwj, hromada čeho, Menge, Schwall. Citát ze Ctibora 72 takto čjsti: Zawitj hlawy gegj to bylo welikých fulfasůw a homonu obálek.
hon, př. Ta wládla lowy a hony lesnjmi. Tkad.
hora, př. Ale gižto ten móg ptáček gest horu zdwihl (wzhůru se wznesl). Tkad. § (K hornictwj se wztahugic): Dělánj hor, Bau eines Bergwerks. Znamenagjc, kterak z dělánj a dobýwánj hor mnozj úžitkowé wšemu králowstwj přicházeli. Sternb. 154. Dielo těch hor (Abbau) úžitek přinášj. Ib. Když by ty hory hogněgie se otewřely a oprawily (ein Bergwerk aufſchließen und ausrichten). Aby hory snažněgi wyzdwiženy a spraweny býti mohly (e. B. aufnehmen u. ausrichten). Ib. Hory sušiti. Pam. Kutn. Hory zakládati. Schmidt. Pusto dolůw a hor učiniti (auflaſſen). Sternb. 138. Zpuštěné hory, aufgelaſſenes Bergwerk. Žeby ty hory dokonce padly a od nich by puštěno bylo. Wýsady přjbr. Rud. II. Pro wyzdwiženj a zase zdělánj těch hor (Aufnahme und Abbau). Ib. (Wysoký).
horaucesť, i, f. = horaucnost, palčiwost, Gluth, Hitze. Horúcest wěčného ohně. Modl. Ms.
horljk, a, m. = přjlišný horlitel, horlič, Eiferer. Zelotae, to gest horljci. Plác.
hospoď, př. K tobie hospodesi nebie i zemie (de Maria). Modl. ms. s. 14. — (En rarissimus flexus substantivi fem. gen. ope augmenti es: hospoď, hospodese etc., in gen. neutrorum satis notus, in masc. vero hactenus dubius. Attamen antiquus dualis ritesně (v. Mat. Verb.) supponit aeque flexionem antiquiorem řiť, řitese, prouť, rus. krajegranesie sine dubio a graň, granese exortum censebis.)
hospoza (et Hosposa), n. f. saec. 15.
hostaw, n. v. saec. 15.
hotugi, př. et hotowám, ati. Ty hotowáš duši, aby tě mohla pochopiti. Ms.
howědliwý, adj. = komu howěti třeba, was zu ſchonen iſt, cui indulgendum. Starost budiž ti howědliwa, das Alter mußt du ſchonen, ehren. Ms. 14. s. Cf. trpědliwý, quod ferendum est.
howěti, př. Přjliš tělo howěgj (nota acc.), krmj, léčj. Hugo. Howieše sebe (žiwil) i swú čeleď. Ms. Města Pražská powětřjm neymjrněgšjm a neywýborněgšjm howěgj (t. k zdrawj, k žitj napomáhagj.) Ad. Zaluž.
humence, př. Tugurium, humence, casida, quam faciunt custodes vinearum; aliter gasula sive domicula. Lex. vet. § humence (na hlawě) = pleš kněžský, die Tonſur. (Památno, že rus. гуменце totéž znamená.) Skonáwagj se knjžky, gež slowú Orlog wěčné múdrosti, a napsány gsú od gednoho, tenť gest gedl suchých partek mnoho, a psal ti ge sedě na lawě, a máť humence na swé hlawě, a dokonal ge l. 1455.
huněk, n. v. saec. 15.
husce, př. Piperata, perná husce. Lex. vet.
husobitka, y, f. = žena bitím a prodagem hus se žiwjcj, Gänſeſchlächterin. Us. klat.