gabloň, př. et gablaň. Ty gsi ta zrnatá gablaň. Ms. Modl. 15. s. Ale i gablanie (coll.) gest rozlično. Štjtn.
gabřadka, y, f. = puk, wrub, raub, wýhon, neuer Trieb, Reis. Ano winné kořenie tak rozkošně okolo sebe swé gabradky rozpustilo. O 7 wstup. (cf. infra Geřaď.)
gadrněti, př. W naděgi gadrnie dřewo múdrosti, aby neuschlo w rozpači. Štjtn.
gadrný, př. Reticulum, ledwie, aliter gadrná sieť. Lex. vet.
gak, př. Dáno winařowi, gako (t. který, za to že) winice hljdal, 5 ğr. Záp. měst. 1448.
galowstwo, a, n. = galowost, neplodnost, Unfruchtbarkeit. Galowstwo duši méy. Ž. kap. 34, 12.
galůwě, př. Těžkoť gest gho trpěti galowatóm. Sen. ms.
gamowlky, pl. nom. loc. s. 15.
garmarečné, ého, n. = garmarečnj plat. Garmarečného nad náležitost aby nebrali. Ms.
garnj, př. et geřnj. Času geřnjho držán byl sgezd. Peš. prod. (ita saepe).
gasám, př. et gasugi, owati, jubilare. Lex. vet.
gata, př. Caverna, gatka. Lex. vet.
gečmiště, ě, n. (r. gečmy) = gečniště. Po pšenicjch a gečmištjch. Hosp. instr. 1651. w. Č. Wč. 1835. Na gečmištjch. Ib.
gečmýk, a, m. = gečmen, gečné zrno, Gerſtenkorn. Co by geden gečmýk wážil. O wod. § = přjgm. Jan Gečmýk. Záp. měst. 1448.
ged, př. § = Ged studený w kostech = pakostnice, Gicht. Us. klat.
gednati, př. Skrze tělo skutky swé zewnitřně gednámy (vollführen.) Hugo.
gekotám, př. et: gekci, eš. Tu kwieljci i gekcjci na swého syna zpomjnáše. Paš. sw. Jana, ms.
gelen, př. et geleň, ě, m. Když po tom geleni sě hnáše. Ms. Oslem geleně (t. gelena) uštwati. Lex. Jung.
gelikož, př. O otewřenj srdce, gelikožto (quoad) k bohu, gelikožto k bližniemu. Hugo. Gelikž naywiec móžeš, tag. O 7 wstup. Gelikž milugeš kteréžkoliw dobré, s tolik sě radugeš, když ge gmáš. Ib. Gelikož milugeš boha, s tolik budeš pilen, aby plnil wuoli geho. Ib. Gelikož wětew z té wlhkosti, gežto od kořene gde, pokrmu wezme, s tolik roste a owoce dáwá. Ib.
geliž, př. Pokog přicházj člowěku, když ničehož nečige protiwného, a ten gest geliž w nebesiech. O 7 wstup. Ďábel chytrý tagj zgewného zlého w též milosti, až sě geliž dobře rozmóž. Ib. Když poslušenstwie slibugj zákonnjci, newymlúwagj, ažby geliž řekli: 7kazugiť pod poslušenstwjm. Ib. Tak někteřj zákonnjci mdlj w milosti k bohu a k swým staršjm, nemnie, by bylo třeba poslúchati geliž děgj gim: kazugiť pod poslušenstwjm. Ib.
gemine! Připomenutj zasluhuge podiwná shoda s gedné strany se srb. jao mene! vae mihi! s druhé s dolnoněm. jemini! Interj. der Verwunderung oder Klage. Rich. Hamb. Id.
gemiště, n. pl. nom. loci. Z Gemišč. Arch. 1399.
gemněti, jm, ěl, ěnj = gemným býti, lahodněti, ſanft, liebreich werden. Poče w nrawiech swých gemněti. Ms.
gemniti, jm, il, ěn = gemné činiti, ſanft, gelind machen. (Ex conjec. prior.)
geřábek, př. Prosili i přigide řeřábek (Proch. křepelka). Ž. kap. 104, 40. § = nástrog k dělánj podobizen w černě, Storchenſchnabel.
geřaď, i, f. = puky, wruby z gara nasazené, gabřadky. Gakož z geřadi potom letorosti býwagj. Ms. saec. 15.
gerpa, n. viri. Záp. měst. 1452.
geska, y, f. = miska u wah, Schale an der Wage. Položiti (wosk) na gesku a zwážiti. Ms., cf. Gistice.
geskyňák, a, m. = člowěk w geskyni bydljcj, Höhlenbewohner, Troglodyt. Čas. mus. XIII. 271.
gestogska, y, f. = krmě, Speiſe, esca. Žalt. Wit. (illyr. jestojska, id. v. Stul. Lex.)
gešitnost, př. Newzezřel gest w gešutenstwa a zábylstwa křiwá. Ž. kap. 39, 5.
gešitný, př. § = prázdný, leer. Bohaté pustil gešitné. Hod. sw. Mář. Wše powětřiem as (aspoň) wyplněno, nic nenie gešiutno. Trak. náb. Ms.
gezbina, y, f. usit. plur. gezbiny = weliké kusy skal pod wodau neb na pastwištjch atd., Felsſtücke, scopuli. Us. Prach. (Nepochybně přizkažené slowo z prawěgšjho gezwina, gak některá gména mjstnj swědčj.)
geznj, adj. = co k gezu náležj, Wehr=. Geznj spád, klády.
gezwec, př. § Gezwec, a ginj mu řiekagj skalnjk (de avibus loquitur). Ms. s. 16.
gilka, n. f. saec. 15.
ginak, př. Uměnjm, ctnostj, pobožnostj dogdete cjle swého, ginak na wěky (sličným nedopowěděnjm neb zamlčenjm slow: ho nedogdete). Komen. Did.
ginaký, př. et ginakowý. Ginakowé než gest bylo. Štjtn.
girowec, wce, m. = planý kaštan, Roßkaſtanie. Us. bud.
gistwička, y, f. mistička, nádobka picj, Trinkſchale. Gistwiczky, cyathos. Glos. Wodn., cf. geska, gistice.
gitro, př. Dnes i gutřie (zgitra). Ms. (Nota loc. sine praep.)
gitřnice, e, f. gitřnj, rannj služby božj, Frühmette. A když tu gitřnici slúžil. Ms.
gizdebný (mel. gistebný), př. Aby týž Jan okna gistebná w střeše, we zdi i giná zahradil, a potom žádných oken, ani dymnjków z gistby, z střechy, ani ze zdi nedělal. Měst. záp. 1449.
gméno, př. To by dobrý plat úročný nebyl, ktož by kúpil gen tak holý plat, a nekúpil něčeho, gménem s čeho by gemu měl ten plat gjti. Štjtný. Kto činj našemu gmiéčku (gmjčko, demin.) kterú česť, neb sežže swiéčku. 1935. w. Č. Mus. 1840. str. 298.
gměť, i, f. = způsob. Gmyet, habitus. Lex. vet. (Slowo snad na zdař dle latiny utwořené.)
gmowitý (r. imu, gmu), př. Gmowité i negmowité zbožie. Ž. Karl. IV. (Ginak nábytkowé a dědinné zbožj. Ib.) § Kterýž by z rukogmj umřel, aby giný tak mowitý (t. mohowitý) na miesto geho postawen byl. Záp. měst. 1449.