šalamage, př. et šalměg. Ten sobě zdárnú sám šalměg pjšťalku přistrogil. Biancef. 99.
šalapám se, ati, al, ánj = taulati se, běhati sem tam, herumſtreichen, herumtrotten. Šalapáš se po swětě, kudyť se zdá, hledage swého lepšjho. Arch. II, 148.
šáliti 1. př. et. šalugi, owati. Hudci, žakéři etc. škodie dobrým lidem swým šalowánjm (Poſſen) w swaté časy. Štjtný.
šaškowstwj, n. = šaškowné gednánj, Poſſenreißerei. Šaškowstwjm se žiwiti.
šaulám se, př. Potom mor po Čechách po tři léta se šaulal. Štel. čar.
šediper, př. = scophilus (strophilus?), quaedam avis parvula peracutissimum rostrum habens. O krokodilowi a šediperowi. Zrc. maud.
šelemstwj, n. = šelemnost, neprawost, Laſter, Brutalität. Gjž se wšichni klaněgj a gegiemu šelemstwj powolugj. Tract. 15. s.
šerediti, př. Šerediti s kým (t. hřešiti). Bech.
šeřeti, př. šjrám, ati = swečeřjwati se, dämmern. Už šjrá, půgdeme domů. Us. Prach. šjránj = doba mezi dnem a saumrakem.
šewnice, sutorium. Lex. vet.
šibenice, př. Za konskau branau byla šibenice ptákowá (t. bidlo s ptákem, k němuž se střjlj). Štel. čar.
šjdlo, § = neposeda, djtě neustále se wrtjcj neb něco kutjcj, od podobenstwj šjdla sem tam létagjcjho. Ty šjdlo, kdy pak se gednau usadjš? Us.
šjge, př. § = šjge hory, Bergrücken. Alexandr myslil, kterak by se ty hory rozdělily, a wšed w tu šjgi, gež táhla se ke wzchodu slunce, bral se gest osm dnj po welmi ostré cestě. Alex. fab. c. 109.
šigný, př. Šigný dolek, fontenella. Lex. vet.
šilhawec, př. strabo. Lex. vet.
šimeš, mše et šimša, i, m. = Šimon, Šimonis. Us.
šindelárna, y, f. = šindelnj djlna. Potokowé poskytugj dostatek wody pilám a šindelárnám. Čas. mus. 1841. 190.
šir, šur, a, m. = swakr, wlastnj bratr ženin, der Gattin Bruder, rus. шyринъ, mn. шyрья. Ti, gežto gsú sobě nebyli w rodu, ti sobě budú šiřie, swěsti, swakowé, newěsty. Štjtný.
šjřina, př. (horn.) wylámané mjsto w dolu welké rozsáhlosti, Weitung.
šiřitel, e, m. širitelka, šiřitelkyně, f. = kdo šjřj, rozšiřowatel, Verbreiter. Šiřitelé oswěty. Rec.
škaredost, př. Ani podlé našich skaředostj otplatj nám. Ž. kap. 102, 10.
škoble, př. Uschlé, uwadlé, zakrsalé stromy srdcj našich sekerau, pilau, škoblj zákona spodtjnaw, spřeřezaw a ostrauhaw, nowé rauby (bůh) wštjpil. Komen. Did.
47škoditi, př. § = škodowati, škodu trpěti, Schaden leiden. Gestli žeby pán oprawiti nerozkázal, aby Heřman tjm nic neškodil. Arch. IV. 212.
školce, e, f. = newěstka, meretrix. Skolczye, scortum. Rozk (In lex. skolče dele.) Když gi tak pozná, že gest školce prawá. Tract. 15. s. Pod každým dřewem rozstierala gsi se, školce. Ib. Školcj gi nazýwali. Ib.
školozorce, e, m. = dohljžitel, dozorce škol, Schulaufſeher. Curatores scholarum, t. opatrownjci, úřednjci škol neb školozorci. Komen. Did.
škrtiti se, př. § fig. = bezděky něco činiti, zdrahati se. Lakomec, má-li penjze dáwati, škrtj se. Us.
škwar, př. § škwar et škwár = poskwrna, Flek, Mackel. Aby nás dřiewnjch škwaruow a nečistot očistiti ráčil. Modl. ms. Máš u mne geště škwár. Us. (Eine üble Note, když kdo něco zawedl.)
šlapák, př. Chraň nás, pane, od wlka šlapáka, od mandy racochaté, od holi sukowaté. Přjsl. proston.
šlapnice, e, f. = chodidlo, šlepěge. Noha, šlapnice, calcaneus. Lex. vet. Idem et šlepnice, w. Rozb. 1841. VII.
šlechetný, př. = wýborný, vorzüglich. Šlechetné kořenj, šlechetná bylina. O rozl. wod.
šlechta, př. § = vnitřní cena, der innere Werth. W té kúpě šlechtě, gako kdyby kto mosaz prodal za zlato. Štjtný. (Týž spis. stanowj cenu každé kúpě neb wěci 1. dle šlechty gegj, 2. dle wáhy neb mjry, a 3. dle dobroty.)
šli, př. Listy neb poselstwie šelj mezi sobú. O 7 wstup. šelje. Ib. et saepe ita vocali e interjecta.
šlogjřnice, e, f. = žena šlogjřnjkowa, Schleiermacherin. Markéta šlogjřnice. Záp. měst. 1446.
šmatám, př. et šměti, šměci, ceš. Wizte rucě mogi a nohy mé, ežť gsem gá: šměťte (dotýkeyte se) a wizte, ež duch masa a kostj negma. Žiw. Jež. 14. s. Dokad neuzři w geho rukú gezwy hřebjky proklané a šměti swým prstem w to miesto. Ib. A šměti swú rukú w geho bok. Ib.
šosjř, e, m. = šosnéř, kdo šos wybjrá, Amtsſchößer. Spráwu panstwj wedl tak nazwaný šosjř. Čas. mus. 1841, 154.
šperkownj, adj. = co k šperkům přjslušj, Putz=. Šperkownj krám, Putzladen. Us.
špeylowka, y, f. = nůška dětská, okrášlená kolem na délku obarwenými špeyli, Art kleiner Körbe. Us.
špicowaný, pp. = prohnaný, durchtrieben. Žádný by toho w tom dědku nehledal, gaká to špicowaná šelma. Us.
šplechám, př. Aby těch wěcj tak wůbec nešpljchal. Brat. p. S. Martin. 1635.
šplunda, y, f. = ušpljchaná, nečistá ženština. Us.
šplundati se = špljchati, machati se w čem, caurati se, ſich unrein tragen, das Kleid im Koth ſchleppen. Šplundati se w kalu, w blátě. Šaty se gj mezi nohama šplundaly. Us.
štak. Gest z něm. Steigen, Steigung.
šťastný, př. Mnozj ctie sw. Štěpána, aby w koně byli šťastni. Štjtný. Bude w přátely šťastný. Stará pran.
štěchtám, ati, al, án; oštěchtám = štjpati, kausati (o husách a kachnách). Husy zelj oštěchtaly. Us.
štěliti, jm, il, en; štělugi, owati, al, án = lauhowati, laugen.
štěliště, př. Wyštělený popel, aneb gak wůbec se nazýwá štěliště z mydlářských djlen. Kaubl. hosp. 63.
štělný, adj. = co gest gako štěl, štělek neboli neypěkněgšj zrno, vom Vorſprung des Getreides. Štělné zrno při wětj neydále letj. Us.
štěnec, př. pl. štěnci, ůw = wzteklost, běsnost, pominutj. Waſſerſcheu, Wuth, hydrophobia. (Mjsto w Slown. uwedené gest z knjžky o rozlič. wodách 1544, kdež přicházj w kapit. o lékařstwj proti ukaušenj psa wzteklého)
štěstj, př. Ten má z pekla štěstj. Us. Ty máš z pekla štěstj na milownjky. Stará pjs.
štěta, y, f. = kartáč, štětka, Bürſte. Štěta, setaceum. Gl. Geliž wstúpjš w mužská léta, tož sě zpětjš gako ščeta. Flaš.
štolhort. W Jungm. Sl. mjsto Fehlort čti Feldort, Stollensort.
štonka, n. f. saec. 15.
šťowjk, př. (Diwné gest tlumačenj lat. slowa locusta we Čtenj zimn. č. – w. Rozb. 1843 str. 39. slowcem šťowjk.) Pokrm geho bieše ščewjk a stred leská. Mat. 3. 4. A gedieše ščewjk a stred lesowý. Marc. 1, 6.
štrokfas, př. Štrokwas, široké nádobie, scutrum. Lex. vet.
štumfař, e, m. = koželuh, a sice bez napauštěnj a mazánj kůže prodáwagjcj. Obogi koželuzi nemazali, ani podskalštj ani wyšehradštj, ale byli štumfaři; potom ale počali mazati, a tak štumfařské řemeslo sešlo. Záp. měst. 1453.
štumfařský, adj. w. štumpař.
šúl, př. (w. horn.) šulky = šišky z hljny k nabjgenj wywrtané djry, Lettennudeln zum Einſtampfen des Bohrlochs. Us. Přjbr.
štyřák, a, m. = člowěk ze Štyrska, Steierer, Steiermärker. Štyřáci řiekagj. Arch. II, 429.